| s-1
| Byly
jsme
na
cestě
ve
vagónu
asi
týden
,
deset
dnů
,
myslím
.
|
| s-2
| Esesáci
říkali
,
že
jedeme
do
Oranienburgu
,
jestli
to
byla
pravda
,
nevím
.
|
| s-3
| Přiblížili
jsme
se
a
byla
tam
už
fronta
.
|
| s-4
| Jelo
se
a
pořád
se
jelo
a
jelo
.
|
| s-5
| Přes
noc
se
tam
nedalo
ležet
,
sedělo
se
jeden
namačkaný
na
druhém
.
|
| s-6
| Přes
noc
se
vždycky
vidělo
,
kolik
do
rána
zemřelo
.
|
| s-7
| Normálně
šup
,
vyhodili
se
ven
vedle
tratě
,
to
byl
celý
pohřeb
.
|
| s-8
| Jednou
ráno
jsem
koukala
,
oba
esesáci
neměli
distinkce
.
|
| s-9
| Jelikož
jsem
mluvila
německy
,
tak
jsem
se
ho
zeptala
,
proč
je
nemá
.
|
| s-10
| Podívali
se
na
sebe
a
říkali:
"
Poslali
jsme
uniformu
domů
vyprat
a
tady
jsme
si
je
ještě
nestačili
našít
.
"
|
| s-11
| To
už
jsem
si
řekla
:
"
To
je
jasné
.
"
|
| s-12
| Jeli
jsme
,
jeli
,
bohužel
jsme
zase
někam
dojeli
,
a
sice
do
Ravensbrücku
.
|
| s-13
| Tam
prý
,
dodnes
nevím
,
jestli
je
to
pravda
,
byl
kdysi
také
plyn
.
|
| s-14
| Říkali
nám
,
že
od
včera
nebo
od
předvčerejška
se
už
neplynuje
.
|
| s-15
| Mám
ale
dojem
,
že
se
tam
plynovali
jenom
mrtví
.
|
| s-16
| Nevím
,
jestli
tam
dávali
taky
živé
lidi
,
to
nevím
jistě
.
|
| s-17
| Rozdělili
nás
do
nějakých
baráků
,
byla
jsem
hrozně
překvapena
,
protože
mimo
Wagstadtu
jsem
neviděla
takovou
čistotu
.
|
| s-18
| Lidé
mluvili
tak
spořádaně
.
|
| s-19
| Byl
to
nějaký
český
barák
,
kam
jsem
se
shodou
okolností
dostala
,
protože
jinak
jsem
byla
se
samými
Maďarkami
.
|
| s-20
| Mluvilo
se
tam
hlavně
německy
,
možná
to
nebyl
samotný
český
barák
.
|
| s-21
| Vím
,
že
tam
byly
Vídeňačky
,
s
jednou
jsem
pak
taky
byla
pohromadě
.
|
| s-22
| Nevím
,
na
čem
se
spalo
,
nejspíš
na
nějakých
palandách
.
|
| s-23
| Vím
ale
,
že
to
na
mě
působilo
spořádaným
dojmem
,
že
tam
žijí
lidé
,
vězni
,
kteří
se
o
to
starají
.
|
| s-24
| Působilo
to
na
mě
dobře
.
|
| s-25
| Nevím
,
kolik
dnů
jsme
tam
byli
,
bylo
to
už
koncem
března
.
|
| s-26
| Za
několik
dnů
v
dubnu
byl
nástup
na
transport
,
nevím
,
jestli
po
barácích
.
|
| s-27
| Proslýchalo
se
,
taková
šuškanda
,
že
jdeme
k
severním
hranicím
a
že
budeme
převezeni
loděmi
do
Švédska
.
|
| s-28
| Nevím
,
jestli
to
tak
mělo
nebo
nemělo
být
.
|
| s-29
| Nastoupilo
se
a
ze
začátku
.
.
.
|
| s-30
| Dvě
osoby
dohromady
dostaly
balík
od
červeného
kříže
.
|
| s-31
| Vím
,
že
to
byl
velký
balík
,
bylo
to
už
organizované
.
|
| s-32
| Já
jsem
měla
balík
dohromady
,
myslím
,
právě
s
tou
Vídeňačkou
.
|
| s-33
| Zevnitř
jsem
si
propašovala
pod
šaty
deku
,
stále
jsem
měla
ještě
ty
červené
kostkované
šaty
.
|
| s-34
| Ale
nevěděla
jsem
,
jak
ji
vzít
,
protože
se
to
nesmělo
.
|
| s-35
| Tak
jsem
si
ji
namotala
na
tělo
pod
šaty
.
|
| s-36
| K
čemu
to
bylo
dobré
budu
vykládat
později
.
|
| s-37
| Šlo
se
ze
začátku
spořádaně
na
pochod
,
nevím
,
kolik
tisíců
šlo
před
námi
.
|
| s-38
| Nevím
,
kolikátí
jsme
byli
my
jako
barák
.
|
| s-39
| Když
jsme
vyšli
,
tak
jsme
byli
normálně
v
pětistupech
a
po
straně
chodili
každých
pár
metrů
esesáci
.
|
| s-40
| Zpomalit
se
podařilo
jenom
zepředu
dozadu
.
|
| s-41
| Když
nemůžeš
,
tak
zpomalit
,
ale
nesednout
si
,
nezůstat
stát
.
|
| s-42
| Jakmile
zůstaneš
stát
,
tak
tě
zastřelí
.
|
| s-43
| Viděli
jsme
,
jak
to
bylo
po
stranách
poseté
mrtvými
,
kdo
nemohl
dál
,
toho
vždycky
odtáhli
.
|
| s-44
| Vím
,
že
jsem
byla
nejprve
mezi
lidmi
z
toho
baráku
,
jak
jsme
šli
na
začátku
.
|
| s-45
| Pak
už
to
bylo
z
úplně
jiných
baráků
,
pořád
jsem
zůstávala
víc
a
víc
pozadu
.
|
| s-46
| Šla
jsem
pomalinku
,
nemohla
jsem
,
vážila
jsem
35
kilo
.
|
| s-47
| Byla
jsem
úplně
tak
tak
,
že
jsem
mohla
.
|
| s-48
| Ve
Wagstadtu
jsem
se
zlepšila
,
ale
přece
ne
tak
,
aby
člověk
mohl
pochodovat
.
|
| s-49
| Zároveň
jezdily
po
kraji
vedle
nás
německé
tanky
na
stejnou
stranu
,
jako
jsme
šli
my
.
|
| s-50
| Civilisti
táhli
vozík
,
na
kterém
měli
nějaké
jídlo
a
pár
hadrů
,
a
seděli
po
krajích
.
|