s-1
| Myslela
jsem
si
,
že
budu
mít
trochu
protekce
nebo
aspoň
slušné
zacházení
,
a
bylo
to
právě
naopak
.
|
s-2
| Když
jsem
viděla
.
.
.
|
s-3
| Jsem
taková
dodnes
.
|
s-4
| Viděla
jsem
,
jaké
dělali
Němci
strašné
věci
,
to
byla
druhá
strana
.
|
s-5
| Když
to
ale
dělal
někdo
z
vězňů
,
tak
to
mě
strašně
pobouřilo
,
protože
to
byl
jeden
z
nás
.
|
s-6
| Lidi
by
si
měli
naopak
pomoct
.
|
s-7
| Edita
Donátová
,
komu
mohla
,
tomu
dala
pár
facek
,
na
toho
křičela
a
tak
dál
.
|
s-8
| Řekla
jsem
jí
:
"
Jestli
to
přežiju
a
sejdu
se
s
tvým
strýcem
,
řeknu
mu
,
jak
ses
tady
chovala
.
"
|
s-9
| Taky
k
tomu
došlo
.
|
s-10
| Během
těch
osmi
týdnů
,
nebo
jak
dlouho
jsme
byli
v
Braunchweigu
.
.
.
|
s-11
| Mám
dojem
,
že
od
začátku
prosince
do
konce
ledna
.
|
s-12
| Ano
,
byly
krásné
Vánoce
,
ani
jsme
nevěděli
,
že
jsou
.
|
s-13
| Byla
jsem
tam
přes
Vánoce
.
|
s-14
| V
té
jezdecké
škole
byla
strašná
zima
.
|
s-15
| Měli
jsme
jednu
obyčejnou
deku
pro
čtyři
lidi
,
jak
se
těm
dekám
říká
,
nevím
.
|
s-16
| Když
jsme
tam
přišli
,
tak
byla
na
zemi
neudupaná
čistá
sláma
.
|
s-17
| Když
jsme
odjížděli
,
už
nebylo
ani
vidět
,
že
tam
sláma
byla
.
|
s-18
| Ráno
nás
vodili
.
.
.
|
s-19
| Zapomněla
jsem
říct
,
že
v
té
jezdecké
škole
byly
stále
esesačky
.
|
s-20
| Hnusné
,
hrozné
,
uřvané
a
nevím
jaké
ještě
.
|
s-21
| Ráno
nás
vyzvedli
esesáci
,
staří
chlapi
,
kteří
se
vrátili
z
ruské
fronty
.
|
s-22
| Musím
říct
,
že
ti
se
chovali
zase
slušně
.
|
s-23
| Nekřičeli
,
snažili
se
nám
pomoct
.
|
s-24
| Dokonce
dali
ukousnout
aspoň
kousek
svačiny
,
co
měli
,
takže
si
pár
lidí
ukouslo
z
jednoho
chleba
.
|
s-25
| Měli
jsme
uklízet
v
městské
části
po
bombardování
.
|
s-26
| Ne
uklízet
,
spíše
odvalit
nějaké
kameny
.
|
s-27
| Copak
jsme
měli
sílu
něco
tahat
?
|
s-28
| Pár
věcí
se
člověk
snažil
.
|
s-29
| Hlavně
jsme
se
snažili
,
protože
jsme
věděli
,
že
v
těch
sklepích
bude
něco
k
jídlu
.
|
s-30
| Taky
se
občas
podařilo
.
|
s-31
| Esesáci
si
rozdělali
oheň
a
my
jsme
si
k
nim
vždycky
chodili
hřát
ruce
.
|
s-32
| Někde
jsme
našli
brambor
nebo
shnilou
zeleninu
,
sebrali
jsme
,
co
se
dalo
a
snažili
se
.
.
.
|
s-33
| Vím
,
že
jsme
taky
chtěli
,
nevím
,
jestli
všichni
,
ale
určitě
ano
,
propašovat
něco
do
lágru
pro
ty
,
kteří
byli
nemocní
a
nemohli
jít
.
|
s-34
| Měla
jsem
v
kostkovaných
šatech
vycpávky
.
|
s-35
| Vypárala
jsem
je
a
sešila
nebo
svázala
z
nich
takový
pytlíček
a
na
něco
jsem
ho
dala
.
|
s-36
| Pověsila
jsem
si
ho
za
šňůru
a
visel
mi
mezi
nohama
,
vešly
se
tam
aspoň
jeden
nebo
dva
brambory
.
|
s-37
| Neprohlíželi
nás
,
protože
ohmatávaly
esesačky
.
|
s-38
| Chlapi
věděli
,
že
to
bereme
,
těm
to
naopak
vůbec
nevadilo
.
|
s-39
| Ke
konci
ledna
se
mně
udělal
tady
na
noze
,
ještě
je
to
tady
vidět
,
nějaký
vřed
.
|
s-40
| Sanitárka
nebo
doktorka
,
nevím
,
kdo
to
byl
z
vězňů
,
mně
to
rozřízla
,
roztáhla
,
vymačkala
a
hotovo
,
nic
to
nebylo
.
|
s-41
| Byl
transport
a
Edita
myslela
,
že
to
jde
do
plynu
,
tak
mě
ze
vzteku
zařadila
mezi
nemocné
.
|
s-42
| Ovšem
to
nebyla
žádná
nemoc
,
kvůli
které
bych
musela
jít
do
plynu
.
|
s-43
| Elza
Stránská
,
která
byla
starší
a
zesláblá
,
pořád
lehávala
.
|
s-44
| Nechodila
ani
uklízet
bombardování
,
jak
jsme
chodili
my
,
a
bylo
to
s
ní
velice
špatné
.
|
s-45
| Zázračným
způsobem
se
dostala
mezi
zdravé
.
|
s-46
| Nehleděla
na
to
,
abychom
zůstaly
spolu
.
|
s-47
| Já
jsem
se
ke
zdravým
nemohla
dostat
,
ona
se
ale
mohla
dostat
k
nemocným
.
|
s-48
| Tehdy
když
jsem
řekla
.
.
.
|
s-49
| To
jsem
říkala
,
myslím
,
že
jsem
dostala
facku
od
Edity
Donátové
,
ne
?
|
s-50
| Teď
si
na
něco
vzpomínám
,
to
byla
legrace
,
i
v
těch
podmínkách
jsem
se
musela
smát
.
|