| s-1
| Byl
přesvědčen
,
že
komunismus
je
největší
zlo
na
světě
.
|
| s-2
| Takže
s
bratrem
jsme
už
od
malička
vyrůstali
s
uchem
na
Svobodné
Evropě
,
což
bylo
vysílání
z
Mnichova
,
což
je
známá
věc
.
|
| s-3
| Snažil
se
nám
ukázat
krásy
naší
republiky
.
|
| s-4
| Byl
s
námi
nesčíslněkrát
v
Praze
.
|
| s-5
| Nepamatuju
si
přesně
,
v
kterém
roce
byla
po
válce
ve
výstavním
paláci
zemská
výstava
.
|
| s-6
| Už
tenkrát
to
bylo
něco
takového
,
jako
je
teď
Expo
.
|
| s-7
| S
tím
vším
nás
seznámil
.
|
| s-8
| Když
jsem
chodil
do
sousední
vsi
ještě
do
obecné
školy
,
tak
mě
pan
učitel
tenkrát
žádal
,
abych
přinesl
fotografie
do
školy
.
|
| s-9
| Protože
z
vesnických
dětí
v
té
době
neměl
nikdo
žádnou
takovouhle
možnost
nebo
někoho
,
kdo
by
je
takhle
učil
a
seznamoval
.
|
| s-10
| Pamatuju
si
,
že
jsem
tenkrát
do
školy
přinesl
fotografii
orloje
,
jak
se
otáčí
s
apoštoly
,
což
je
dnes
známé
.
|
| s-11
| Byla
to
zkrátka
nevyčerpatelná
studnice
.
|
| s-12
| Rozumím
.
|
| s-13
| V
Horažďovicích
bylo
letiště
americké
armády
a
když
skončila
válka
,
tak
se
tam
konala
slavnost
příjezdu
Eduarda
Beneše
.
|
| s-14
| Kmotříček
nás
vzal
do
Horažďovic
na
letiště
.
|
| s-15
| Tenkrát
jsme
se
tam
procházeli
a
s
obdivem
koukali
na
letadla
.
|
| s-16
| Potom
jsme
stáli
v
Horažďovicích
ve
městě
naproti
nějakému
velkému
klášteru
a
čekali
jsme
,
až
přijede
kolona
s
prezidentem
Benešem
.
|
| s-17
| Mám
zážitky
i
z
toho
,
jak
zastavili
a
jak
nějaká
sestra
představená
vítala
Beneše
chlebem
a
solí
.
|
| s-18
| Muselo
se
vám
to
líbit
.
|
| s-19
| Byly
to
pro
nás
nezapomenutelné
zážitky
,
protože
v
té
době
mně
bylo
necelých
šest
let
.
|
| s-20
| Jsou
to
zážitky
,
které
se
mi
vryly
do
paměti
a
asi
už
nikdy
nevymizí
.
|
| s-21
| To
věřím
.
|
| s-22
| Utrpěl
někdy
nějaké
zranění
?
|
| s-23
| Nepamatuju
si
,
že
by
někdy
o
nějakém
zranění
říkal
.
|
| s-24
| Měl
tedy
štěstí
.
|
| s-25
| Ano
,
měl
asi
štěstí
,
protože
ti
jeho
bratři
,
jak
jsem
řekl
,
zůstali
v
Itálii
oba
.
|
| s-26
| Kmotříček
se
vrátil
přes
Anglii
a
maminka
říkala
,
že
Václav
,
který
přešel
k
rudým
,
přišel
z
Ruska
pěšky
.
|
| s-27
| Nevím
,
jak
dlouho
mu
to
trvalo
.
|
| s-28
| Ani
už
nevěřili
,
že
se
vrátí
.
|
| s-29
| Neměli
o
něm
žádné
zprávy
.
|
| s-30
| Už
měl
asi
z
té
hrůzy
,
co
mezi
bolševíky
prožil
,
nervy
.
|
| s-31
| Nebyl
úplně
mimo
,
ale
maminka
říkala
,
že
prý
večer
sledoval
hvězdy
a
měl
taková
blouznění
.
|
| s-32
| V
baráku
,
odkud
pocházeli
,
zůstal
až
do
své
smrti
.
|
| s-33
| Smrt
byla
taky
neobvyklá
.
|
| s-34
| 9
.
května
1954
pracoval
na
poli
a
přišla
bouřka
.
|
| s-35
| Utíkal
před
bouřkou
z
pole
.
|
| s-36
| U
lesa
v
Babinech
byly
okolo
typické
vojenské
strážní
budky
.
|
| s-37
| Za
války
tam
měli
tábor
Američané
a
když
odešli
,
tak
se
tam
usadila
naše
armáda
.
|
| s-38
| Voják
ze
strážní
budky
utekl
a
strejda
se
tam
schoval
.
|
| s-39
| Měl
ve
zvyku
klečet
na
jednom
koleni
.
|
| s-40
| Takhle
tam
skončil
.
|
| s-41
| Balil
si
cigaretu
,
do
budky
uhodil
blesk
a
zabil
ho
.
|
| s-42
| Je
to
opravdu
zvláštní
smrt
.
|
| s-43
| Ano
,
zvláštní
smrt
.
|
| s-44
| Ten
voják
potom
říkal
,
jaká
to
byla
obrovská
náhoda
,
že
tamodtud
odešel
.
|
| s-45
| Nejde
mluvit
asi
o
štěstí
,
protože
na
druhé
straně
to
bylo
neštěstí
.
|
| s-46
| Osud
člověka
je
asi
naplánovaný
.
|
| s-47
| Nevím
,
jestli
to
říkám
dobře
,
ale
věřím
na
zásadu
:
"
Co
člověka
čeká
,
to
ho
nemine
.
"
|
| s-48
| Kdo
ví
?
|
| s-49
| Nevím
,
jestli
mám
pravdu
,
ale
mám
takový
názor
.
|
| s-50
| Rozumím
.
|