s-1
| Byl
zabit
proto
,
aby
vykoupil
lidstvo
z
hříchu
a
smrti
.
|
s-2
| Ne
každý
s
tím
souhlasí
nebo
tomu
věří
.
|
s-3
| Bibli
už
jsem
párkrát
přečetla
.
|
s-4
| Věřím
i
tomu
,
že
v
poslední
Knize
zjevení
je
napsáno
,
že
už
nebude
ani
pláč
,
ani
křik
,
ani
smrt
a
že
se
tady
obnoví
pozemský
ráj
.
|
s-5
| Dokonce
bude
i
vzkříšení
,
a
tak
mám
naději
na
to
,
že
se
sejdu
se
svými
příbuznými
.
|
s-6
| To
je
to
,
co
mi
pomáhá
řešit
všechny
problémy
,
co
mě
naučilo
pokoře
.
|
s-7
| Naučila
jsem
se
milovat
všechny
lidi
tak
,
že
bych
opravdu
nikomu
nemohla
ublížit
,
i
kdyby
byl
na
mě
zlý
.
|
s-8
| Naopak
jsem
vděčná
každému
,
kdo
se
mnou
hezky
mluví
.
|
s-9
| Proto
jsem
byla
ráda
,
když
jsem
slyšela
váš
hlas
i
hlas
paní
Mastné
.
|
s-10
| Měli
jste
opravdu
příjemný
hlas
,
i
v
telefonu
,
skutečně
jsem
se
na
vás
těšila
.
|
s-11
| Dobře
,
stop
.
|
s-12
| Představuji
vám
svého
manžela
Jiřího
Hrbka
,
je
mi
věrným
druhem
.
|
s-13
| Musím
ho
pochválit
za
to
,
že
mi
velmi
pomáhá
s
domácností
.
|
s-14
| Vzhledem
k
mé
nemoci
dělá
můj
manžel
prakticky
všechno
,
luxuje
,
uklízí
,
vaří
,
čistí
okna
,
všude
mě
doprovází
,
abych
náhodou
neupadla
,
po
všech
stránkách
o
mě
pečuje
.
|
s-15
| Nevím
,
jak
bych
bez
něho
mohla
existovat
,
protože
bych
si
těžko
mohla
všechno
udělat
sama
.
|
s-16
| Tady
jsem
ve
školce
,
když
mi
byly
asi
tři
nebo
čtyři
roky
.
|
s-17
| Jsem
druhá
zleva
v
řadě
úplně
nahoře
.
|
s-18
| Je
to
v
Praze
.
|
s-19
| Který
to
může
být
rok
?
|
s-20
| Může
to
být
rok
1932
.
|
s-21
| Tohle
je
v
Praze
,
tuším
poblíž
Legerovy
ulice
.
|
s-22
| Uprostřed
je
maminka
,
já
jsem
ta
malá
holčička
na
levé
straně
a
po
pravé
straně
je
moje
sestra
Mařenka
.
|
s-23
| Mohlo
mi
být
asi
šest
,
sedm
let
,
takže
je
to
asi
v
roce
1934
|
s-24
| 1935
.
|
s-25
| Pozor
.
|
s-26
| Tohle
jsem
já
,
mohlo
to
být
v
roce
1942
.
|
s-27
| Ale
už
si
nevzpomínám
,
kde
to
bylo
.
|
s-28
| Tady
jsem
s
jednou
sousedkou
,
mohlo
mi
být
dvanáct
let
,
to
odpovídá
roku
1940
.
|
s-29
| Už
nevím
,
při
jaké
příležitosti
to
bylo
.
|
s-30
| Vy
jste
která
?
|
s-31
| Pochopitelně
ta
s
věnečkem
na
hlavě
.
|
s-32
| Můžu
?
|
s-33
| Ano
.
|
s-34
| Tady
jsem
ta
vyšší
tmavovlasá
.
|
s-35
| Jak
jsem
zjistila
,
na
rubu
je
napsáno
,
že
ta
dívenka
z
našeho
domu
byla
na
Božím
Těle
.
|
s-36
| Její
rodiče
mě
přizvali
,
abych
se
s
ní
vyfotografovala
.
|
s-37
| Tady
mi
bylo
patnáct
let
,
je
to
těsně
před
tím
,
než
jsem
byla
odvedena
do
Terezína
.
|
s-38
| Tohle
je
moje
maminka
,
jak
sedí
na
židli
,
vedle
ní
je
moje
sestra
.
|
s-39
| Je
to
Na
bojišti
číslo
16
,
kde
jsme
tehdy
bydleli
.
|
s-40
| Bude
to
v
roce
1939
,
těsně
před
tím
,
než
maminka
zemřela
.
|
s-41
| Tohle
jsem
já
pár
měsíců
nato
,
co
jsem
se
vrátila
z
Terezína
.
|
s-42
| Měla
jsem
obavy
,
že
nebudu
mít
nikdy
dítě
.
|
s-43
| Sestra
mé
přítelkyně
měla
být
odsunuta
a
měla
toto
miminko
,
chtěla
jsem
ho
adoptovat
.
|
s-44
| Dala
jsem
se
s
ním
aspoň
vyfotografovat
,
protože
jsem
byla
jednak
mladá
a
za
druhé
by
mi
ho
ta
maminka
určitě
nedala
.
|
s-45
| Dík
.
|
s-46
| Tohle
je
můj
rodný
list
.
|
s-47
| Je
zajímavý
tím
,
že
je
tam
napsáno
,
že
jsem
bez
občanství
.
|
s-48
| Třebaže
jsem
byla
v
Terezíně
a
vrátila
jsem
se
,
tak
jsem
nedostala
české
státní
občanství
,
dokonce
mě
pokládali
za
Němku
.
|
s-49
| Nevím
,
jestli
je
tam
rok
.
|
s-50
| Ano
,
je
to
vydáno
13
.
ledna
1953
.
|