| s-1
| Ale
je
to
nepříjemné
,
poněvadž
ať
chcete
,
nebo
nechcete
,
pořád
se
vám
v
hlavě
promítají
různé
myšlenky
.
|
| s-2
| Ne
pěkné
,
ale
samé
ošklivé
,
a
starosti
.
|
| s-3
| A
ne
a
ne
usnout
.
|
| s-4
| To
byla
ta
,
která
to
fotila
.
|
| s-5
| Škoda
,
že
ji
tam
nemám
.
|
| s-6
| Její
dcera
bydlí
vedle
.
|
| s-7
| Má
dvě
děti
,
jako
já
vnučku
.
|
| s-8
| Jako
moje
dcera
,
taky
už
osmnáctiletou
.
|
| s-9
| A
sedmnáctiletého
chlapce
.
|
| s-10
| Jenomže
maminka
se
jich
bohužel
nedožila
,
zemřela
právě
ten
rok
.
|
| s-11
| Dcerka
se
jí
narodila
až
po
smrti
.
|
| s-12
| To
je
smutné
.
|
| s-13
| Je
to
škoda
,
protože
ona
se
na
vnouče
těšila
,
že
bude
jezdit
k
nám
do
Litohlav
,
že
mě
navštíví
,
až
tam
bude
vozit
kočár
.
|
| s-14
| A
najednou
byla
pryč
,
ani
jsme
to
nečekali
.
|
| s-15
| Taky
rakovina
,
to
je
pořád
jenom
rakovina
.
|
| s-16
| Je
jí
škoda
,
Lidušky
.
|
| s-17
| To
už
tak
bývá
.
|
| s-18
| Je
to
tak
.
|
| s-19
| Dobře
.
|
| s-20
| Asi
všecko
.
|
| s-21
| Podíváme
se
na
další
fotku
?
|
| s-22
| Můžeme
.
|
| s-23
| Co
je
tady
vidět
?
|
| s-24
| Tady
jsem
s
manželem
a
s
dcerou
,
když
jí
bylo
pět
let
.
|
| s-25
| Ta
prostřední
,
brouček
můj
.
|
| s-26
| Nevím
,
proč
jsme
se
tenkrát
dali
vyfotit
.
|
| s-27
| Jak
se
jmenuje
váš
muž
?
|
| s-28
| Muž
se
jmenuje
Jindřich
a
dcera
po
něm
,
Jindřiška
.
|
| s-29
| Je
spíš
na
tatínka
,
i
postavou
,
taková
ramenatá
,
urostlá
žabka
.
|
| s-30
| Je
spíš
tatínkova
holka
.
|
| s-31
| Ale
mám
ji
hrozně
ráda
.
|
| s-32
| Ona
nás
taky
,
protože
nám
dělá
jenom
radost
.
|
| s-33
| Je
hrozně
pracovitá
,
šikovná
.
|
| s-34
| Má
smůlu
,
nějak
se
jí
v
životě
nevede
.
|
| s-35
| Život
už
je
holt
takový
.
|
| s-36
| To
mě
mrzí
.
|
| s-37
| Ale
jinak
je
to
moje
zlato
.
|
| s-38
| Dědeček
jí
říkával
:
"
Ty
jsi
moje
zlato
.
"
|
| s-39
| A
já
jí
to
říkám
taky
.
|
| s-40
| Můj
tatínek
ji
vždycky
česával
.
|
| s-41
| Nosila
culíky
a
cůpky
.
|
| s-42
| Vždycky
jí
dával
mašle
.
|
| s-43
| Tatínek
byl
strašně
šikovný
.
|
| s-44
| Když
jsem
chodila
do
práce
,
pečoval
o
ni
.
|
| s-45
| Byl
nemocný
,
nemohl
chodit
.
|
| s-46
| Maminka
chodila
do
práce
sama
.
|
| s-47
| Pak
už
měl
invalidku
.
|
| s-48
| I
vařil
a
staral
se
o
ni
.
|
| s-49
| Dcera
vzpomíná
:
"
Víš
maminko
,
vzpomenu
si
,
když
mi
dědeček
udělal
domácí
nudle
s
tvarůžkem
a
hodně
másla
.
"
|
| s-50
| A
domácí
tvaroh
.
|