| s-1
| Dobrý
den
.
|
| s-2
| Dobrý
den
.
|
| s-3
| Jmenuji
se
Petra
u
budu
si
tu
s
vámi
teď
chvíli
povídat
.
|
| s-4
| Ještě
než
začneme
,
je
mě
dobře
slyšet
?
|
| s-5
| Ano
.
|
| s-6
| Ráda
bych
si
s
vámi
popovídala
o
vašich
fotkách
.
|
| s-7
| Jistě
.
|
| s-8
| Začněme
třeba
s
touhle
.
|
| s-9
| Kdo
je
na
ní
vidět
?
|
| s-10
| Na
fotce
jsem
já
zhruba
v
roce
1945
,
samozřejmě
po
konci
války
.
|
| s-11
| Mám
tehdy
nejmodernější
námořnický
obleček
.
|
| s-12
| Pana
fotografa
si
pamatuju
dodneška
-
malý
,
nohatý
,
rukatý
střízlík
pořád
pod
černou
plachtou
.
|
| s-13
| Z
doby
předtím
si
pamatuju
některé
věci
z
války
.
|
| s-14
| Je
to
už
dost
omezené
-
jenom
hroty
toho
,
co
se
dělo
.
|
| s-15
| Kolik
je
vám
tam
let
?
|
| s-16
| Tři
roky
.
|
| s-17
| Kde
to
bylo
vyfocené
?
|
| s-18
| Bylo
to
v
Blovicích
v
tehdejším
ateliéru
pana
Navrátila
.
|
| s-19
| Vzpomínáte
si
,
jak
vás
fotili
?
|
| s-20
| Ano
.
|
| s-21
| Vzpomínám
si
na
toho
pána
přesně
.
|
| s-22
| Na
to
,
jak
mě
postrkoval
,
abych
stál
dobře
,
už
se
teda
moc
nepamatuju
.
|
| s-23
| Na
to
,
že
pořád
lezl
pod
černou
plachtu
za
foťákem
a
že
potom
vždycky
rukou
ukazoval
,
kam
se
mam
dívat
,
se
pamatuju
.
|
| s-24
| Kde
jste
v
té
době
bydleli
?
|
| s-25
| Bydleli
jsme
v
Blovicích
u
rodičů
matky
.
|
| s-26
| V
té
době
nás
bylo
v
jendom
domku
asi
šest
:
prarodiče
,
rodiče
,
sestra
a
bratr
matky
.
|
| s-27
| Ve
třech
místnostech
to
byly
dost
natěsnané
podmínky
.
|
| s-28
| Pořád
bydlíte
v
Blovicích
?
|
| s-29
| Ne
.
|
| s-30
| Po
válce
,
asi
rok
po
tomhle
snímku
,
jsme
se
přestěhovali
do
Města
Touškova
,
kde
jsme
dostali
domek
,
konfiskát
po
Němcích
.
|
| s-31
| Kdy
jste
se
přestěhovali
?
|
| s-32
| V
roce
1946
.
|
| s-33
| Máte
nějakou
vzpomínku
na
Blovice
?
|
| s-34
| Vzpomínek
mám
moc
,
protože
jsem
tam
potom
ještě
dlouhou
dobu
jezdil
k
babičce
a
dědovi
.
|
| s-35
| Pak
mám
jednu
drastickou
vzpomínku
.
|
| s-36
| Povídejte
.
|
| s-37
| V
roce
1945
se
tam
snažil
dělat
revoluci
jeden
dobrovolník
a
Němci
ho
zastřelili
.
|
| s-38
| Prvně
jsem
viděl
lidskou
krev
a
lidský
mozek
.
|
| s-39
| To
mi
zůstalo
v
paměti
.
|
| s-40
| Potom
samozřejmě
všechna
léta
,
která
jsem
tam
jezdil
.
|
| s-41
| Děda
s
babi
jsou
vždycky
ti
nejhodnější
,
všechno
dovolí
,
všechno
se
může
.
|
| s-42
| I
když
kvůli
svým
finančním
a
majetkovým
podmínkám
mohli
dělat
jenom
omezené
věci
.
|
| s-43
| Jak
se
vlastně
jmenovali
vaši
rodiče
?
|
| s-44
| Moje
matka
byla
Regentová
a
táta
Havlíček
,
po
tom
jsem
.
|
| s-45
| Čím
byli
?
|
| s-46
| Matka
byla
dámská
krejčová
.
|
| s-47
| Nechává
si
na
tom
záležet
.
|
| s-48
| Otec
byl
vyučený
řezník
,
potom
přešel
a
dělal
na
dráze
.
|
| s-49
| Máte
nějaké
sourozence
?
|
| s-50
| Ano
,
o
dvanáct
let
mladšího
bratra
.
|