s-1
| Bydlí
taky
na
Slovanech
,
potkáváme
se
.
|
s-2
| 92
,
to
je
pěkný
věk
.
|
s-3
| Ano
,
moje
maminka
se
dožila
o
čtyřicet
méně
.
|
s-4
| Dobře
.
|
s-5
| Přejdeme
na
další
fotku
.
|
s-6
| Ano
.
|
s-7
| Co
je
tohle
za
fotku
?
|
s-8
| Bydleli
jsme
v
Doubravce
v
Dílenské
ulici
,
naproti
byla
restaurace
Svornost
a
byl
tam
i
sál
.
|
s-9
| To
jsou
američtí
vojáci
,
kteří
sem
v
roce
1945
přišli
osvobozovat
.
|
s-10
| Moje
teta
byla
učitelka
,
uměla
drobet
anglicky
a
německy
,
takže
se
s
nimi
dorozuměla
.
|
s-11
| Moje
babička
s
dědečkem
bydleli
v
té
samé
ulici
jako
my
,
v
Dílenské
,
ale
o
deset
domů
od
našeho
.
|
s-12
| Když
byl
nálet
na
Škodovku
,
museli
jsme
se
odstěhovat
,
protože
jsme
měli
rozbitá
okna
a
tak
.
|
s-13
| Maminka
byla
těhotná
.
|
s-14
| Odstěhovali
jsme
se
asi
tak
na
týden
,
s
tím
,
že
než
to
tatínek
dá
dohromady
,
pojedeme
do
Bukovce
,
kde
byli
jeho
rodiče
.
|
s-15
| Bydleli
v
obecním
domě
.
|
s-16
| Hned
první
noc
přišel
můj
bratr
na
svět
.
|
s-17
| O
půlnoci
mě
vzbudili
,
přestěhovali
mě
k
sousedům
.
|
s-18
| Tatínek
sedl
na
kolo
a
jel
pro
porodní
bábu
(
jak
se
tenkrát
říkalo
)
do
Doubravky
,
pro
nějakou
paní
Veselou
.
|
s-19
| Ráno
,
když
mě
vzbudili
,
říkali
:
"
Máš
bratříčka
.
"
|
s-20
| Potom
tatínek
zařídil
.
.
.
|
s-21
| Maminka
pocházela
z
Bezděkova
.
|
s-22
| Od
Stupna
,
to
je
směrem
na
Rokycany
,
vede
lokálka
do
Radnic
a
je
to
první
stanice
.
|
s-23
| Teď
tam
stanice
je
,
dřív
se
muselo
chodit
ze
Stupna
na
Bezděkov
.
|
s-24
| Tam
byl
babičky
bratr
,
který
měl
hospodářství
.
|
s-25
| U
něj
jsme
byli
do
konce
války
,
do
pátého
nebo
desátého
.
|
s-26
| Už
vám
přesně
neřeknu
,
kdy
nás
strýček
vezl
na
žebřiňáku
zpátky
do
Plzně
.
|
s-27
| Mamince
sehnali
malé
nákladní
auto
,
kde
byla
s
mým
malým
bratrem
krytá
.
|
s-28
| Přijeli
jsme
a
v
naší
ulici
stálo
plno
tanků
,
amerických
aut
a
tak
.
|
s-29
| Byli
nastěhovaní
ve
Svornosti
,
spali
v
sále
.
|
s-30
| To
je
zajímavé
.
|
s-31
| Můžu
pokračovat
,
nebo
to
stačí
?
|
s-32
| Ano
.
|
s-33
| Moje
maminka
byla
dobrá
kuchařka
,
tak
jim
uvařila
.
|
s-34
| Přivedla
je
moje
teta
.
|
s-35
| Byla
blondýna
a
jeden
,
ten
silnější
,
se
do
ní
zamiloval
.
|
s-36
| Obden
nás
navštěvovali
,
vždycky
něco
přinesli
.
|
s-37
| Potom
babiččin
bratr
vzkázal
,
abychom
si
přijeli
,
že
nám
dá
nějakou
mouku
,
vajíčka
a
tak
.
|
s-38
| Teta
tam
jezdila
džípem
s
Georgem
.
|
s-39
| Tak
se
jmenoval
,
ten
druhý
byl
Sam
.
|
s-40
| Jenže
tam
byla
demarkační
čára
.
|
s-41
| Prosila
jsem
je
a
říkala
jsem
:
"
Vezměte
mě
taky
jednou
s
sebou
,
chtěla
bych
se
svézt
v
džípu
.
"
|
s-42
| Mně
bylo
osm
a
půl
roku
.
|
s-43
| Jeli
jsme
a
on
předkem
auta
přejel
demarkační
čáru
,
ale
koly
stál
těsně
před
ní
.
|
s-44
| Stáli
tam
dva
ruští
vojáci
,
vypálili
salvu
do
vzduchu
a
ukázali
mu
,
aby
couvl
zpátky
.
|
s-45
| Bylo
to
asi
dva
kilometry
od
té
vesnice
.
|
s-46
| Zůstala
jsem
v
džípu
a
teta
šla
sama
pro
ty
věci
.
|
s-47
| On
tam
nesměl
,
jeho
nepustili
.
|
s-48
| Nebála
jste
se
?
|
s-49
| Ne
,
nebála
jsem
se
.
|
s-50
| Když
jsem
byla
s
ním
,
tak
jsem
se
nebála
.
|