s-1
| Měli
jsme
se
tam
dobře
,
měli
jsme
dobré
jídlo
a
obstarané
děti
.
|
s-2
| Bavili
jsme
se
,
každý
večer
jsme
se
sešli
ve
společenské
místnosti
,
tam
se
i
vyhrávalo
.
|
s-3
| Pěkné
to
bylo
,
líbilo
se
mně
to
.
|
s-4
| Měli
jste
hezké
počasí
?
|
s-5
| Ano
,
měli
jsme
hezké
počasí
.
|
s-6
| Vyvedlo
se
nám
to
tam
.
|
s-7
| Však
to
byla
taky
jediná
vysloveně
společná
rekreace
,
nikam
jinam
jsme
se
nedostali
.
|
s-8
| Mužové
tehdy
nikam
nesměli
,
měli
všechny
státy
zakázané
.
|
s-9
| Jednou
jsme
si
požádali
,
že
bychom
byli
chtěli
do
ciziny
,
do
Jugoslávie
.
|
s-10
| Nepřipadalo
v
úvahu
,
manžel
nedostal
povolení
dostat
se
ven
|
s-11
| Opravdu
se
musely
využívat
tyhlety
místní
rekreace
v
Československu
.
|
s-12
| Abych
vám
pravdu
řekla
,
byla
jsem
takový
větroplach
,
že
jsem
jezdívala
na
všechny
zájezdy
.
|
s-13
| Muž
vždycky
říkal
:
"
Jak
zatahají
kočku
za
ocas
,
tak
tam
musí
být
Štýsová
nebo
Hojdová
,
obě
dvě
.
"
|
s-14
| Ale
abychom
mohli
někam
na
delší
dobu
odjet
,
na
to
ani
nebyly
peníze
.
|
s-15
| Šetřili
jsme
,
protože
když
se
děti
narodily
,
nic
jsme
neměli
.
|
s-16
| Museli
jsme
se
zařídit
,
tak
jsme
šetřili
na
nábytek
.
|
s-17
| Potom
začaly
děti
chodit
do
školy
,
potom
do
učení
.
|
s-18
| Furt
se
šetřilo
.
|
s-19
| Ukončily
studium
,
ukončily
školu
,
vdaly
se
a
oženily
a
zase
se
šetřilo
.
|
s-20
| Furt
se
šetřilo
.
|
s-21
| Na
nějaké
velké
rekreace
,
na
to
,
abychom
někam
mohli
,
nebylo
ani
finančně
.
|
s-22
| Člověk
koukal
,
aby
na
tom
děti
byly
drobátíčko
stejně
jako
.
.
.
|
s-23
| Řeknu
vám
,
že
jsem
v
životě
nikomu
nic
nezáviděla
,
ale
vždycky
jsem
záviděla
,
když
měly
děti
babičku
a
dědečka
.
|
s-24
| Moje
děti
se
toho
bohužel
nedočkaly
.
|
s-25
| Vždycky
,
když
přijela
babička
,
to
jsem
teda
záviděla
.
|
s-26
| Nad
námi
bydleli
nějací
Tichých
,
měli
babičku
v
Praze
a
ta
jim
vždycky
přijela
.
|
s-27
| Měli
holčičku
Věrušku
a
ta
vždycky
říkala
:
"
Ty
jsi
moje
zlatá
babička
.
"
|
s-28
| Náš
Ládík
vždycky
koukal
a
Jana
taky
.
|
s-29
| Ta
paní
to
poznala
a
vždycky
je
taky
vzala
k
sobě
na
kolena
a
řekla
:
"
Pojďte
,
vy
jste
taky
moje
děti
.
"
|
s-30
| Věrka
,
její
vnučka
,
vždycky
říkala
:
"
To
není
vaše
babička
,
to
je
moje
bábinka
.
"
|
s-31
| Hrozně
žárlila
.
|
s-32
| Ona
říkala
:
"
Jsem
taky
vaše
babička
.
"
|
s-33
| Taky
na
ně
vždycky
pamatovala
,
něco
jim
přivezla
.
|
s-34
| Říkám
,
jediné
,
co
jsem
kdy
v
životě
komu
záviděla
,
bylo
,
že
má
babičku
a
dědečka
.
|
s-35
| Rozumím
.
|
s-36
| Tak
jsem
si
vždycky
moc
přála
,
abych
se
toho
dočkala
,
i
můj
muž
,
aby
se
toho
dočkal
.
|
s-37
| On
se
toho
chudák
nedočkal
.
|
s-38
| Já
jsem
se
dočkala
už
i
toho
,
že
jsem
prababička
.
|
s-39
| Snad
jsem
děti
měla
opravdu
ráda
a
budu
mít
až
do
konce
svého
života
.
|
s-40
| Omlouvám
se
,
že
vás
přerušuji
,
ale
bohužel
nám
vypršel
čas
.
|
s-41
| Tohle
byla
poslední
fotka
|
s-42
| Nebuďte
smutná
.
|
s-43
| Děkujeme
vám
za
váš
čas
.
|
s-44
| Taky
moc
děkuju
.
|
s-45
| Moc
hezky
se
mi
s
vámi
povídalo
.
|
s-46
| Počkejte
chvilku
,
kluci
vás
přijdou
vysvobodit
.
|
s-47
| Děkuju
.
|
s-48
| Na
shledanou
.
|
s-49
| Na
shledanou
.
|