Dependency Tree

hs_030.01

Date19
Year19

Select a sentence

s-1 Ve třídě nás bylo hodně .
s-2 Počet si přesně nepamatuju , ale vím , že tehdy to bylo trošku jiné .
s-3 Tenkrát , když neměla maminka malé dítě kam dát , druhé dítě , které chodilo do školy , si ho vzalo s sebou .
s-4 To malé dítě ve třídě sedělo třeba dvě , tři hodiny .
s-5 Samozřejmě ne úplně maličké dítě , ale třeba předškoláček seděl ve třídě a poslouchal , ani nemukl .
s-6 Byl spokojený , zvědavý , co se vlastně učíme .
s-7 Takhle to na vesnicích chodilo .
s-8 To je zajímavé .
s-9 Učitelé to tehdy tolerovali .
s-10 Myslím si , že mezi děcky byla docela velká soudržnost .
s-11 Prali jsme se , to je jasné .
s-12 Bydlívali jsme přímo naproti škole .
s-13 Když byla hlavní přestávka v deset hodin , vždycky se to všechno vyhrnulo a rovnou k nám na dvůr .
s-14 Maminka jim vždycky dala napít nebo něco , co měla pečeného , a u nás na dvoře si děti hrály .
s-15 Tak to tehdy chodilo .
s-16 Měla jste tam nějakou nejlepší kamarádku ?
s-17 Měla jsem tam kamarádky .
s-18 Jenomže jsem měla smůlu , že děvčata , která by vlastně byla chodila se mnou , chodila o rok později než .
s-19 Byla jsem rozená v prosinci a ony byly třeba v lednu , v únoru příštího roku .
s-20 Naši přivedli do třídy , nevím , kdy to bylo .
s-21 Asi se k zápisu chodilo v září , možná ještě dřív .
s-22 Tenkrát rozhodovali přímo ředitelé .
s-23 Pan řídící Hořký řekl : " Je silná , zdatná , může do školy , " i když mi bylo šest teprve v prosinci .
s-24 Šla jsem o rok dřív než moje kamarádky , ty potom chodily o rok déle .
s-25 Ze začátku to nevadilo , protože jsme byly na vsi .
s-26 Tam se do čtvrté třídy chodilo více méně pohromadě a furt jsme byly mezi sebou .
s-27 Ale potom , když jsem šla ze čtvrté do páté třídy ( dělala jsem zkoušky a šla do měšťanky do Přeštic ) , jsem chodila z celé vesnice sama .
s-28 Neměla jsem tam žádnou kamarádku , která by se byla v roce 1934 narodila a chodila se mnou .
s-29 To mrzelo , zvlášť potom za války .
s-30 Sestra chodila o jednu třídu výš , měla třeba ranní vyučování a jsem měla odpolední .
s-31 Do Přeštic to bylo jedenáct kilometrů .
s-32 V deseti letech jsem chodila jedenáct kilometrů .
s-33 Potkávaly jsme se vždycky na půlce , pozdravily jsme se .
s-34 Sestra šla akorát domů a jsem šla do školy .
s-35 Potom byl večer , se stmívalo , když jsem šla domů .
s-36 Bála jsem se , byly tam lesy , jeden byl dost ošklivý .
s-37 Vždycky jsem přišla do lesa a říkala jsem : " Tati , tati , tati , počkej na , nechvátej . "
s-38 Ale to jsem říkala jen tak schválně .
s-39 Chtěla jsem , aby si ten , kdo by někde v lese byl , myslel , že jdu s tatínkem .
s-40 Chudák maminka na čekala před lesem , protože se sama bála do něj jít .
s-41 Ale měla o starost , tak na čekala aspoň před ním .
s-42 To jsou takové vzpomínky .
s-43 Taky bych se bála .
s-44 Bodejť by ne .
s-45 Tenkrát ve válce to nebylo jednoduché , bylo to složitější , to vy mladí . . .
s-46 Stýkáte se s někým dodnes ?
s-47 Jezdím tam dodneška .
s-48 Mám v mém rodišti sestru , tam chalupu po rodičích .
s-49 Zrychtovali si to a tam celou svou rodinu .
s-50 Když tam přijedeme třeba na pouť , všichni , co ještě žijeme , se tam zase stýkáme .

Text viewDownload CoNNL-U