s-1
| Ve
třídě
nás
bylo
hodně
.
|
s-2
| Počet
si
už
přesně
nepamatuju
,
ale
vím
,
že
tehdy
to
bylo
trošku
jiné
.
|
s-3
| Tenkrát
,
když
neměla
maminka
malé
dítě
kam
dát
,
druhé
dítě
,
které
chodilo
do
školy
,
si
ho
vzalo
s
sebou
.
|
s-4
| To
malé
dítě
ve
třídě
sedělo
třeba
dvě
,
tři
hodiny
.
|
s-5
| Samozřejmě
ne
úplně
maličké
dítě
,
ale
třeba
už
předškoláček
seděl
ve
třídě
a
poslouchal
,
ani
nemukl
.
|
s-6
| Byl
spokojený
,
zvědavý
,
co
se
vlastně
učíme
.
|
s-7
| Takhle
to
na
vesnicích
chodilo
.
|
s-8
| To
je
zajímavé
.
|
s-9
| Učitelé
to
tehdy
tolerovali
.
|
s-10
| Myslím
si
,
že
mezi
děcky
byla
docela
velká
soudržnost
.
|
s-11
| Prali
jsme
se
,
to
je
jasné
.
|
s-12
| Bydlívali
jsme
přímo
naproti
škole
.
|
s-13
| Když
byla
hlavní
přestávka
v
deset
hodin
,
vždycky
se
to
všechno
vyhrnulo
a
rovnou
k
nám
na
dvůr
.
|
s-14
| Maminka
jim
vždycky
dala
napít
nebo
něco
,
co
měla
pečeného
,
a
u
nás
na
dvoře
si
děti
hrály
.
|
s-15
| Tak
to
tehdy
chodilo
.
|
s-16
| Měla
jste
tam
nějakou
nejlepší
kamarádku
?
|
s-17
| Měla
jsem
tam
kamarádky
.
|
s-18
| Jenomže
jsem
měla
smůlu
,
že
děvčata
,
která
by
vlastně
byla
chodila
se
mnou
,
chodila
o
rok
později
než
já
.
|
s-19
| Byla
jsem
rozená
v
prosinci
a
ony
byly
třeba
v
lednu
,
v
únoru
příštího
roku
.
|
s-20
| Naši
mě
přivedli
do
třídy
,
nevím
,
kdy
to
bylo
.
|
s-21
| Asi
se
k
zápisu
chodilo
v
září
,
možná
ještě
dřív
.
|
s-22
| Tenkrát
rozhodovali
přímo
ředitelé
.
|
s-23
| Pan
řídící
Hořký
řekl
:
"
Je
silná
,
zdatná
,
může
do
školy
,
"
i
když
mi
bylo
šest
až
teprve
v
prosinci
.
|
s-24
| Šla
jsem
o
rok
dřív
než
moje
kamarádky
,
ty
potom
chodily
o
rok
déle
.
|
s-25
| Ze
začátku
to
nevadilo
,
protože
jsme
byly
na
vsi
.
|
s-26
| Tam
se
do
čtvrté
třídy
chodilo
více
méně
pohromadě
a
furt
jsme
byly
mezi
sebou
.
|
s-27
| Ale
potom
,
když
jsem
šla
ze
čtvrté
do
páté
třídy
(
dělala
jsem
zkoušky
a
šla
do
měšťanky
do
Přeštic
)
,
už
jsem
chodila
z
celé
vesnice
já
sama
.
|
s-28
| Neměla
jsem
tam
žádnou
kamarádku
,
která
by
se
byla
v
roce
1934
narodila
a
chodila
se
mnou
.
|
s-29
| To
mě
mrzelo
,
zvlášť
potom
za
války
.
|
s-30
| Sestra
chodila
o
jednu
třídu
výš
,
měla
třeba
ranní
vyučování
a
já
jsem
měla
odpolední
.
|
s-31
| Do
Přeštic
to
bylo
jedenáct
kilometrů
.
|
s-32
| V
deseti
letech
už
jsem
chodila
jedenáct
kilometrů
.
|
s-33
| Potkávaly
jsme
se
vždycky
na
půlce
,
pozdravily
jsme
se
.
|
s-34
| Sestra
šla
akorát
domů
a
já
jsem
šla
do
školy
.
|
s-35
| Potom
už
byl
večer
,
už
se
stmívalo
,
když
jsem
šla
domů
.
|
s-36
| Bála
jsem
se
,
byly
tam
lesy
,
jeden
byl
dost
ošklivý
.
|
s-37
| Vždycky
jsem
přišla
do
lesa
a
říkala
jsem
:
"
Tati
,
tati
,
tati
,
počkej
na
mě
,
nechvátej
.
"
|
s-38
| Ale
to
jsem
říkala
jen
tak
schválně
.
|
s-39
| Chtěla
jsem
,
aby
si
ten
,
kdo
by
někde
v
lese
byl
,
myslel
,
že
jdu
s
tatínkem
.
|
s-40
| Chudák
maminka
na
mě
čekala
před
lesem
,
protože
se
sama
bála
do
něj
jít
.
|
s-41
| Ale
měla
o
mě
starost
,
tak
na
mě
čekala
aspoň
před
ním
.
|
s-42
| To
jsou
takové
vzpomínky
.
|
s-43
| Taky
bych
se
bála
.
|
s-44
| Bodejť
by
ne
.
|
s-45
| Tenkrát
ve
válce
to
nebylo
jednoduché
,
bylo
to
složitější
,
to
už
vy
mladí
.
.
.
|
s-46
| Stýkáte
se
s
někým
dodnes
?
|
s-47
| Jezdím
tam
dodneška
.
|
s-48
| Mám
v
mém
rodišti
sestru
,
má
tam
chalupu
po
rodičích
.
|
s-49
| Zrychtovali
si
to
a
má
tam
celou
svou
rodinu
.
|
s-50
| Když
tam
přijedeme
třeba
na
pouť
,
všichni
,
co
ještě
žijeme
,
se
tam
zase
stýkáme
.
|