s-1
| Už
roku
1945
?
|
s-2
| Už
1945
.
|
s-3
| Už
se
to
tady
velice
drolilo
,
už
byl
konec
.
|
s-4
| Do
Benghází
jsme
dorazily
5
.
května
,
tady
už
bylo
po
válce
.
|
s-5
| V
Praze
se
ještě
bojovalo
,
to
se
taky
sem
tam
chytlo
v
rádiu
.
|
s-6
| Přijely
jsme
do
Benghází
a
tam
jsem
měla
odevzdat
vozy
,
které
byly
plné
jedů
pro
kobylky
.
|
s-7
| Nenašla
jsem
jediného
střízlivého
člověka
,
kterého
bych
se
byla
dotázala
,
kam
ty
vozy
mám
odevzdat
.
|
s-8
| Dva
dny
jsme
se
tam
potulovaly
,
protože
holky
si
musely
odpočinout
.
|
s-9
| Pak
jsme
to
postavily
někam
na
prostranství
,
napsaly
velké
cedule
,
aby
se
ještě
nespletli
a
nemysleli
,
že
je
to
alkohol
nebo
co
,
nechaly
jsme
to
tam
stát
a
odjely
jsme
domů
.
|
s-10
| Pamatuju
si
,
že
to
už
bylo
opravdu
7
.
srpna
,
kdy
měl
Churchill
řeč
.
|
s-11
| Ještě
jsme
si
to
vyfotily
.
|
s-12
| Ne
,
počkejte
,
kdy
to
bylo
?
|
s-13
| 7
.
května
.
|
s-14
| Května
.
|
s-15
| Zastavily
jsme
se
,
zase
zapnuly
rádio
.
|
s-16
| Poslouchaly
jsme
Churchillovu
řeč
,
jak
je
konec
války
,
V
-
E
Day
,
a
tak
dále
a
tak
dále
.
|
s-17
| Byl
to
úžasný
pocit
,
že
už
má
tohle
nesmyslné
zabíjení
konečně
konec
.
|
s-18
| Dostala
jste
nějaké
vojenské
vyznamenání
?
|
s-19
| Ano
,
Africa
Star
.
|
s-20
| Nejlepší
vyznamenání
bylo
třicet
.
.
.
|
s-21
| Toto
dostávala
všechna
děvčata
,
co
tam
byla
se
mnou
,
celá
československá
skupina
,
ale
až
v
roce
1968
,
když
tady
bylo
Pražské
jaro
.
|
s-22
| Už
tady
trošku
nastala
normalizace
,
tak
jsme
si
to
mohly
s
Angličany
vykorespondovat
,
protože
předtím
to
vůbec
nebylo
možné
.
|
s-23
| Kdy
a
jak
jste
demobilizovala
a
vracela
se
do
Prahy
nebo
do
Československa
?
|
s-24
| Nás
převzala
vojenská
mise
.
|
s-25
| Já
jsem
vedla
českou
skupinu
,
plukovník
Novák
mě
pověřil
na
vojenské
misi
v
Jeruzalémě
celým
transportem
žen
v
armádě
.
|
s-26
| Nás
,
co
jsme
se
vracely
,
bylo
kolem
čtyřiceti
,
ale
byl
to
celý
vlak
Čechoslováků
,
který
se
vracel
ze
středního
východu
,
nejenom
z
Egypta
.
|
s-27
| Vraceli
se
nejenom
z
armády
,
ale
i
manželky
vojáků
,
kteří
byli
v
Anglii
,
které
tam
zůstaly
i
s
dětmi
.
|
s-28
| To
bylo
kdy
,
prosím
?
|
s-29
| To
bylo
přesně
20
.
března
1946
.
|
s-30
| To
jste
už
dorazily
do
Československa
?
|
s-31
| To
jsme
dorazily
do
Česka
.
|
s-32
| 6
.
března
jsme
vyjízděly
ze
Suezu
a
pořád
nějak
nebyl
transport
.
|
s-33
| Přijely
jsme
až
do
Neapole
,
tam
nás
vylodili
a
byly
jsme
pak
v
nějakém
táboře
.
|
s-34
| Čekaly
jsme
na
vlak
,
který
nás
odveze
do
Prahy
.
|
s-35
| Napřed
to
byl
vlak
,
který
dodali
spojenci
.
|
s-36
| Asi
týden
jsme
zůstaly
v
britském
tranzitním
táboře
,
protože
jsme
se
nemohly
dostat
dál
.
|
s-37
| Pak
jsme
se
konečně
mohly
dostat
až
do
Villachu
,
kde
pro
nás
přišel
československý
vlak
.
|
s-38
| Byl
to
hytlák
,
nákladní
vozy
.
|
s-39
| Předtím
jsme
jely
velmi
elegantně
první
třídou
a
pak
takový
vlak
,
to
bylo
hrozné
rozčarování
.
|
s-40
| Byly
tam
samozřejmě
palandy
a
jen
taková
polévka
z
vody
,
moc
toho
nebylo
.
|
s-41
| Jak
vás
přijali
?
|
s-42
| Kdo
?
|
s-43
| Dojela
jste
do
Prahy
?
|
s-44
| Dojely
jsme
na
Smíchov
.
|
s-45
| Některé
už
tady
měly
manžele
nebo
rodiny
,
ale
většina
taky
ne
.
|
s-46
| Byly
jsme
ubytováni
,
vojáci
se
o
nás
postarali
.
|
s-47
| Děvčata
byla
ubytována
v
Ivce
,
to
bylo
v
Žitné
ulici
.
|
s-48
| Ale
důstojníci
,
byl
takový
předpis
,
nesměli
být
nikdy
s
mužstvem
spolu
.
|
s-49
| Dvě
další
československé
důstojnice
tady
taky
měly
příbuzenstvo
.
|
s-50
| Jedna
tady
už
měla
manžela
,
který
přijel
z
Anglie
,
druhá
přijela
s
rodinou
.
|