s-1
| Hned
jak
jste
přišel
,
jste
se
to
dočetl
?
|
s-2
| Tam
jsem
se
to
dočetl
,
tam
byly
noviny
a
ten
Rus
mi
to
.
.
.
|
s-3
| To
znamená
červenec
1941
?
|
s-4
| 1941
,
ano
.
|
s-5
| Ten
ruský
náčelník
mi
to
řekl
,
hned
když
jsem
tam
přišel
.
|
s-6
| Řekl
mně
:
"
Ty
jsi
Čech
,
máte
s
námi
smlouvu
.
"
|
s-7
| Měl
ještě
ty
noviny
,
tak
mi
je
dal
přečíst
.
|
s-8
| Tam
byla
formulace
té
smlouvy
a
mezi
jinými
taky
bylo
,
že
budou
na
území
Sovětského
svazu
vytvořeny
vojenské
jednotky
z
československých
občanů
.
|
s-9
| To
mě
inspirovalo
k
tomu
,
že
jsem
neprodleně
napsal
dopis
na
naše
velvyslanectví
,
které
ještě
tehdy
bylo
v
Moskvě
.
|
s-10
| Do
Moskvy
ten
dopis
skutečně
došel
a
já
jsem
taky
dostal
asi
během
měsíce
odpověď
.
|
s-11
| Psali
,
abych
byl
zatím
trpělivý
,
abych
zůstal
dál
,
kde
jsem
.
|
s-12
| Vedou
mě
v
evidenci
,
zatím
ještě
není
nic
pevně
dohodnuto
.
|
s-13
| Žádné
podrobnosti
.
|
s-14
| Tak
jsem
tam
pracoval
až
do
půli
prosince
,
spíš
to
bylo
do
začátku
prosince
.
|
s-15
| Mezitím
jsem
se
dozvěděl
,
že
veškeré
zastupitelské
úřady
jsou
z
Moskvy
pryč
a
že
jsou
v
Kujbyševě
.
|
s-16
| Když
jsem
potom
nic
nedostal
,
když
se
začalo
už
počasí
horšit
,
ta
jednotvárná
práce
mě
už
taky
moc
nebavila
,
tak
jsem
napsal
někdy
v
září
znovu
do
Kujbyševa
na
velvyslanectví
.
|
s-17
| Nedostal
jsem
vůbec
žádnou
odpověď
.
|
s-18
| Rozhodl
jsem
se
,
že
do
Kujbyševa
pojedu
,
že
se
přihlásím
na
místě
.
|
s-19
| Šel
jsem
za
ruským
vedoucím
té
organizace
,
hodnotil
moje
rozhodnutí
velmi
kladně
.
|
s-20
| Tehdy
,
když
šel
někdo
dobrovolně
do
armády
,
tak
se
to
pochopitelně
cenilo
vysoko
.
|
s-21
| Připravil
mi
slušnou
výplatu
,
jenom
nějaké
peníze
,
udělali
mi
hostinu
na
rozloučenou
.
|
s-22
| Vystavil
mi
příslušné
doklady
,
které
jsem
potřeboval
.
|
s-23
| Povídá
:
"
Stejně
musíš
do
Taškentu
a
v
Taškentu
musíš
koupit
jízdenku
do
Kujbyševa
,
tam
je
přímé
spojení
Taškent
,
Kujbyšev
,
Moskva
.
|
s-24
| Přijel
jsem
do
Taškentu
.
|
s-25
| Teď
jsem
ke
své
hrůze
zjistil
,
že
ať
jdu
na
vojnu
nebo
ne
,
tak
na
místenku
musí
každý
stát
.
|
s-26
| Každý
,
kdo
má
nějaký
vážný
důvod
,
že
chce
jet
,
si
musí
vystát
frontu
na
místenku
na
vlak
.
|
s-27
| Ta
fronta
vypadala
tak
na
týden
.
|
s-28
| Lidem
,
co
frontu
stáli
,
prodávali
maximálně
takových
deset
místenek
denně
,
všechno
ostatní
měla
zabrané
armáda
,
generalita
a
tak
dále
.
|
s-29
| Co
se
dalo
dělat
.
|
s-30
| Tak
jsem
se
postavil
do
fronty
,
viděl
jsem
,
kdo
je
přede
mnou
,
kdo
je
za
mnou
.
|
s-31
| Frontu
se
dobře
nedalo
ani
opustit
,
ve
frontě
se
muselo
spát
na
nádraží
,
na
podlaze
.
|
s-32
| Tahal
jsem
s
sebou
ještě
kufr
se
svými
věcmi
,
nic
jsem
si
cestou
nepřikoupil
.
|
s-33
| Stala
se
mi
nemilá
věc
,
že
někdy
během
spánku
,
byl
jsem
snad
víc
mrtvý
než
živý
,
mi
někdo
ukradl
peníze
.
|
s-34
| Najednou
jsem
neměl
peníze
na
jízdenku
.
|
s-35
| Tak
mně
nezbylo
nic
jiného
než
zimní
kabát
,
co
jsem
měl
ještě
z
domova
,
prodat
.
|
s-36
| To
jsem
udělal
,
ale
až
v
den
,
kdy
už
na
mě
přišla
řada
,
aby
mi
to
ještě
někdo
znovu
neukradl
.
|
s-37
| Koupil
jsem
si
nějakou
vatovanou
bundu
,
abych
měl
vůbec
něco
na
sobě
.
|
s-38
| Dostal
jsem
místenku
a
měl
jsem
štěstí
v
jedné
věci
,
jak
se
později
ukázalo
.
|
s-39
| Měl
jsem
místenku
v
kupé
,
kde
byli
vysocí
sovětští
důstojníci
.
|
s-40
| Cesta
trvala
asi
tři
nebo
čtyři
dny
,
už
přesně
nevím
.
|
s-41
| Tehdy
jsem
prodal
i
kufr
a
jako
zavazadlo
jsem
měl
akorát
velkou
síťovou
tašku
,
to
si
pamatuji
.
|
s-42
| V
ní
jsem
měl
ještě
zbytek
oblečení
,
co
mi
zbyl
,
a
nějaký
proviant
,
ovšem
velmi
chudý
.
|
s-43
| Měl
jsem
štěstí
,
že
jsem
se
s
těmi
ruskými
oficíry
tak
nějak
.
.
.
|
s-44
| Neřeknu
spřátelil
,
protože
to
byli
nějací
vysocí
hodnostáři
,
od
plukovníka
výše
.
|
s-45
| Ale
zajímali
se
o
mě
a
udělal
jsem
dobrý
dojem
.
|
s-46
| Ukázal
jsem
tu
omáčku
,
že
jedu
do
armády
.
|
s-47
| Tak
mi
sem
tam
strčili
nějaké
jídlo
,
tak
jsem
to
nějak
přežil
,
ale
nastala
velmi
nebezpečná
situace
.
|
s-48
| Věděli
,
protože
tam
nejeli
poprvé
,
že
Kujbyšev
je
zavřené
město
.
|
s-49
| Člověk
tam
může
jít
jenom
na
speciální
propustky
.
|
s-50
| Na
to
mě
upozornili
.
|