| s-1
| V
Khrystynivce
bylo
nádraží
.
|
| s-2
| Ano
,
vlezli
jsme
do
vagónu
,
který
byl
prázdný
.
|
| s-3
| Tam
jsme
byli
celí
šťastní
,
že
se
dostaneme
dál
na
východ
.
|
| s-4
| Když
se
smrákalo
,
tak
se
tam
najednou
objevila
parta
milicionářů
,
kteří
nás
vyhnali
.
|
| s-5
| Tvrdili
,
že
ten
vagón
je
čistě
pro
ně
.
|
| s-6
| Co
zbývalo
jiného
?
|
| s-7
| Byli
ozbrojeni
,
tak
jsme
museli
všichni
,
co
jsme
tam
byli
,
vylézt
.
|
| s-8
| Odebrali
jsme
se
na
nějaké
návrší
,
které
bylo
nad
nádražím
.
|
| s-9
| Odtamtud
jsme
pozorovali
,
co
se
na
nádraží
děje
.
|
| s-10
| Jestli
nepřistaví
nějaký
další
vlak
,
kam
bychom
se
mohli
dostat
.
|
| s-11
| Tam
jsme
měli
dokonalý
přehled
.
|
| s-12
| Když
se
setmělo
,
tak
bylo
totální
zatemnění
a
slyšeli
jsme
zvuk
letadla
.
|
| s-13
| To
letadlo
zřejmě
hledalo
nádraží
,
protože
to
byla
velmi
frekventovaná
křižovatka
a
dobrý
cíl
.
|
| s-14
| To
letadlo
kroužilo
nad
nádražím
a
zřejmě
to
nádraží
stále
nemohlo
najít
.
|
| s-15
| Pozorovali
jsme
,
jak
najednou
někdo
vystřelil
zelenou
raketu
.
|
| s-16
| Pravděpodobně
to
byl
nějaký
německý
diverzant
,
který
tím
výstřelem
udal
místo
,
a
v
tu
ránu
se
začaly
na
nádraží
sypat
bomby
.
|
| s-17
| Ráno
jsme
zjistili
,
že
vagón
,
kde
jsme
byli
,
dostal
přímý
zásah
.
|
| s-18
| Na
nádraží
byly
tehdy
stovky
mrtvých
,
protože
lidi
z
vagónů
nevylezli
.
|
| s-19
| Bylo
to
rozflákané
šíleným
způsobem
.
|
| s-20
| Po
dvou
celých
dnech
,
kdy
se
tam
všechno
opakovalo
,
jsme
se
dočkali
nějakého
vlaku
.
|
| s-21
| Vezl
nás
,
nevím
,
snad
šest
nebo
sedm
dní
.
|
| s-22
| Když
udělal
denně
padesát
,
sto
kilometrů
,
tak
to
byl
hrdinský
výkon
,
protože
trať
byla
stále
nějakým
způsobem
bombardovaná
,
opravovaná
a
podobně
.
|
| s-23
| Dostali
jsme
se
s
tím
vlakem
až
do
městečka
,
které
se
jmenovalo
Georgiyevsk
.
|
| s-24
| Bylo
to
na
Kavkazu
.
|
| s-25
| V
oblasti
známých
lázní
minerální
vody
.
|
| s-26
| Musím
podotknout
,
že
všude
byla
určitá
organizace
.
|
| s-27
| I
tam
nás
přijali
,
umístili
nás
na
provizorní
ubytování
.
|
| s-28
| Dobrovolně
jsme
se
nabídli
,
že
budeme
kdekoliv
pracovat
.
|
| s-29
| Poslali
nás
na
kolchoz
,
tam
jsme
několik
dní
pracovali
,
ale
potom
mě
zavolal
velitel
.
|
| s-30
| Povídá
mi
:
"
Jsi
cizinec
.
|
| s-31
| Nesmím
tady
cizince
zaměstnávat
,
budeš
muset
jet
dál
.
"
|
| s-32
| Napsali
mi
nějakou
omáčku
,
protože
bez
ní
bych
se
nedostal
do
žádného
vlaku
,
nikam
.
|
| s-33
| Povídá
:
"
Teď
pojedeš
vlakem
do
Stalingradu
.
"
|
| s-34
| Jel
jsem
do
Stalingradu
.
|
| s-35
| Tehdy
to
už
bylo
skoro
normální
cestování
,
protože
tam
už
nebylo
žádné
bombardování
,
to
už
bylo
příliš
na
východ
.
|
| s-36
| Pamatuji
si
,
jak
jsem
tehdy
u
Stalingradu
z
vlaku
pozoroval
ten
obrovský
,
nekonečně
velký
závod
na
traktory
.
|
| s-37
| Ten
strojírenský
závod
byl
opravdu
nekonečný
kolos
.
|
| s-38
| Ve
Stalingradu
jsem
se
opět
někde
hlásil
.
|
| s-39
| Dostal
jsem
pokyn
,
že
se
mám
nalodit
na
parník
,
jel
po
Volze
směr
Astrachaň
.
|
| s-40
| Tam
se
vlévá
Volha
do
Kaspického
moře
.
|
| s-41
| Z
Astrachaně
jel
parník
do
Baku
.
|
| s-42
| Tam
jsem
měl
možnost
vidět
těžní
věže
zapuštěné
hluboko
do
moře
a
tak
dále
.
|
| s-43
| Pak
přišla
další
dispozice
nalodit
se
v
Baku
a
jet
napříč
Kaspickým
mořem
do
Krasnovodsku
.
|
| s-44
| V
Krasnovodsku
byla
zase
nějaká
služba
.
|
| s-45
| Nasedli
jsme
na
vlak
,
už
jsme
měli
samozřejmě
zase
úplně
jinou
partu
a
jeli
jsme
pohádkovou
tratí
přes
Bucharu
,
Samarkant
do
Taškentu
.
|
| s-46
| V
Taškentu
samozřejmě
nebylo
možné
zůstat
,
tak
se
tam
lidi
rozdělovali
.
|
| s-47
| Neměl
jsem
žádnou
profesi
,
nebyl
jsem
ničím
vyučený
a
podobně
.
|
| s-48
| Padl
na
mě
úděl
odjet
zpět
po
trati
do
malé
obce
,
která
se
jmenovala
Mirzačul
,
s
tím
,
že
tam
budeme
pracovat
v
sovchozu
.
|
| s-49
| Prosím
vás
,
abychom
ještě
chvilku
zůstali
u
té
cestovní
záležitosti
,
jak
se
utvářely
ty
party
?
|
| s-50
| Říkáte
jedna
parta
jiná
.
.
.
|