| s-1
| Byla
tehdy
ochotná
se
mnou
odejít
,
ale
její
otec
byl
hrozně
ortodoxní
Žid
.
|
| s-2
| Pro
něho
nebylo
myslitelné
,
aby
jeho
dcera
odešla
neoddaná
s
nějakým
člověkem
,
který
ještě
navíc
není
ortodoxní
.
|
| s-3
| To
nepřišlo
v
úvahu
,
takže
to
celé
padlo
.
|
| s-4
| Oni
sami
nechtěli
utéct
?
|
| s-5
| Ne
,
z
těch
lidí
nikdo
neutíkal
,
ti
lidi
totiž
.
.
.
|
| s-6
| Oni
se
Němců
nebáli
?
|
| s-7
| Řeknu
vám
to
takhle
,
tehdy
přece
ještě
nebyly
vyhlazovací
tábory
.
|
| s-8
| Nikdo
si
ještě
neuměl
představit
,
že
je
něco
takového
vůbec
možné
.
|
| s-9
| Takhle
to
pochopte
.
|
| s-10
| Kdyby
lidi
věděli
,
že
je
něco
takového
možné
,
tak
by
těch
lidí
jistě
uteklo
daleko
víc
.
|
| s-11
| Ale
bylo
už
celkem
známo
,
že
Židi
jsou
na
Ukrajině
pronásledováni
už
od
roku
1933
nebo
1935
.
|
| s-12
| Jistě
,
ale
ne
od
Němců
,
od
Ukrajinců
.
|
| s-13
| Od
Němců
.
|
| s-14
| Takhle
to
myslíte
.
|
| s-15
| Dobře
,
ale
ne
takovým
způsobem
,
aby
je
hromadně
vraždili
.
|
| s-16
| Vzali
jim
třeba
majetek
,
nechali
je
chodit
s
hvězdou
nebo
já
už
nevím
.
|
| s-17
| Aby
to
ale
byla
továrna
na
smrt
,
to
si
v
té
době
určitě
neuměl
nikdo
představit
.
|
| s-18
| Vydali
jsme
se
na
východ
a
byla
to
cesta
skutečně
velmi
dobrodružná
.
|
| s-19
| Náš
průvod
sestával
asi
z
deseti
,
dvanácti
vozů
,
protože
se
po
cestě
vždy
ještě
nějaké
připojovaly
.
|
| s-20
| Na
prvním
voze
byl
kulomet
a
na
posledním
voze
byl
kulomet
.
|
| s-21
| Lidi
,
co
měli
vojenský
výcvik
,
měli
ještě
pušky
.
|
| s-22
| Bylo
dobře
,
že
jsme
to
měli
,
protože
jsme
poznali
mentalitu
Ukrajinců
.
|
| s-23
| Neříkám
všech
,
ale
celé
řady
.
|
| s-24
| Na
jedné
straně
jsme
se
setkávali
s
takovým
projevem
,
že
stáli
na
návsi
a
smáli
se
nám
,
jak
Rusové
utíkáme
.
|
| s-25
| Možná
se
na
Němce
těšili
.
|
| s-26
| Ale
byly
i
horší
věci
.
|
| s-27
| Přepadali
nás
nějaké
ukrajinské
nacionalistické
"
bojůvky
"
přímo
palbou
,
taky
jsme
to
odnesli
nějakými
zraněními
.
|
| s-28
| Myslím
,
že
tam
byl
i
jeden
mrtvý
.
|
| s-29
| Další
věc
byla
,
že
po
cestě
byly
pokácené
stromy
.
|
| s-30
| Museli
jsme
samozřejmě
zastavit
,
slézt
z
vozů
,
odklidit
překážky
a
tím
jsme
skýtali
krásný
terč
.
|
| s-31
| Ty
dva
kulomety
to
nakonec
všechno
.
|
| s-32
| Kdybychom
ty
kulomety
neměli
,
tak
nevím
,
jak
bychom
to
zvládli
.
|
| s-33
| Tímto
způsobem
jsme
jeli
až
do
Vinnycje
.
|
| s-34
| Vinnycja
je
větší
město
na
půli
cesty
mezi
Kyjevem
a
Lvovem
.
|
| s-35
| Vinnnycja
.
|
| s-36
| Ve
Vinnycji
se
to
rozpustilo
,
teď
už
se
staral
každý
sám
o
sebe
,
protože
koně
už
nemohli
dál
.
|
| s-37
| Byli
utahaní
,
už
to
vůbec
nešlo
.
|
| s-38
| Tam
už
to
ale
bylo
bezpečnější
,
civilizovanější
.
|
| s-39
| Tehdy
se
celá
parta
rozeběhla
,
nevím
,
kdo
měl
kam
namířeno
.
|
| s-40
| Jak
to
bývá
,
začala
se
náhodně
tvořit
parta
úplně
jiná
,
z
lidí
,
kteří
se
v
životě
neviděli
a
v
životě
už
se
neuvidí
.
|
| s-41
| Taková
parta
se
vydala
na
pěší
pochod
,
který
jsme
šli
na
východ
takových
šedesát
kilometrů
.
|
| s-42
| Došli
jsme
do
místa
,
které
se
jmenuje
,
hned
vám
to
řeknu
,
Khrystynivka
.
|
| s-43
| To
bylo
městečko
,
které
se
vyznačovalo
obrovským
nádražím
.
|
| s-44
| Na
tom
nádraží
byly
vlaky
seřazeny
směrem
na
východ
.
|
| s-45
| Vlaky
pro
lidi
,
kteří
se
chtěli
evakuovat
,
především
pro
ženy
,
děti
a
různé
utečence
,
a
už
byly
plné
.
|
| s-46
| Přistavili
tam
ještě
nějaký
další
vlak
,
kde
byl
prázdný
vagón
.
|
| s-47
| Naše
parta
,
která
se
mezitím
cestou
utvořila
v
počtu
deseti
,
možná
patnácti
lidí
,
si
vlezla
do
toho
vagónu
.
|
| s-48
| Byl
to
samozřejmě
zase
dobytčák
,
pochopitelně
.
|
| s-49
| Mimochodem
,
prosím
vás
,
Pavel
Gutman
táhnul
taky
s
tou
kolonou
?
|
| s-50
| Pavel
Gutman
měl
jiný
osud
,
protože
sloužil
už
za
první
republiky
v
armádě
a
byl
hodností
dokonce
četař
.
|