| s-1
| Je
17
.
březen
1997
.
|
| s-2
| Děláme
rozhovor
s
panem
Arnoštem
Šnajderem
.
|
| s-3
| Já
jsem
moderátorka
René
Dvořáková
,
jsme
v
Liberci
v
České
republice
a
budeme
mluvit
česky
.
|
| s-4
| Narodil
jsem
se
ve
Lvově
10
.
10
.
roku
1910
,
ulice
Bourarda
,
číslo
7
,
asi
.
|
| s-5
| A
jsem
.
.
.
|
| s-6
| Jsem
národnosti
nebo
.
.
.
|
| s-7
| .
.
.
Arnošt
.
.
.
|
| s-8
| Jsem
Arnošt
Šnajdr
.
|
| s-9
| Chodil
jsem
ve
Lvově
do
obecné
školy
do
roku
1917
.
|
| s-10
| Můj
táta
jako
frontový
voják
bojoval
za
císaře
pána
na
frontách
,
myslím
,
v
Haliči
.
|
| s-11
| Byli
jsme
s
maminkou
,
to
byly
dvě
děti
,
já
a
moje
sestra
,
která
se
jmenovala
Gizela
Šnajdrová
.
|
| s-12
| Maminka
se
jmenovala
Rola
Šnajderová
,
rozená
Garfunkelová
.
|
| s-13
| Prožívali
jsme
dětská
léta
společně
s
maminkou
,
tatínek
byl
od
1914
pryč
.
|
| s-14
| Mně
byly
asi
čtyři
roky
,
tak
jsem
prožíval
asi
tři
roky
bez
tatínka
ve
špatných
podmínkách
.
|
| s-15
| Pamatuji
taky
,
že
když
maminka
odcházela
,
tak
jsme
jednou
se
sestrou
vyšli
na
balkónek
a
koukali
,
jestli
maminka
nejde
.
|
| s-16
| Nešla
.
|
| s-17
| Bylo
to
asi
v
druhém
patře
a
neměli
jsme
žádný
strach
.
|
| s-18
| Jen
jsme
viděli
lidi
,
tak
jsme
po
nich
koukali
,
jak
jdou
po
chodníku
.
|
| s-19
| Nějakým
šťastným
způsobem
jsme
vyvázli
z
toho
,
že
jsme
z
toho
balkónu
nevypadli
.
|
| s-20
| Maminka
přijela
,
plno
strachu
,
něco
přinesla
k
jídlu
.
|
| s-21
| Pamatuju
,
že
jsme
měli
červený
cukr
a
to
jsme
mamince
kradli
,
chléb
byl
vzácný
.
|
| s-22
| To
bylo
kdy
,
pane
Šnajder
?
|
| s-23
| To
mohlo
být
tak
v
roce
1914
,
1915
.
|
| s-24
| Tatínek
byl
na
vojně
?
|
| s-25
| Táta
byl
na
frontě
.
|
| s-26
| Maminka
se
o
vás
starala
?
|
| s-27
| Maminka
se
starala
,
tenkrát
nebyly
dětské
přídavky
.
|
| s-28
| Když
tatínek
přišel
,
bylo
už
těsně
po
17
.
roku
.
|
| s-29
| Nevím
,
nepamatuju
si
,
jestli
se
vrátil
zpátky
.
|
| s-30
| Myslím
,
že
ne
,
že
zůstal
doma
.
|
| s-31
| V
těch
dnech
,
jak
se
vrátil
,
přišel
jeden
Polák
.
|
| s-32
| Pamatuju
jako
kluk
,
že
už
mi
mohlo
být
tak
6
,
měl
jsem
chodit
do
první
třídy
.
|
| s-33
| Ten
Polák
přišel
a
posadil
se
na
roh
stolu
.
|
| s-34
| Říkal
:
"
Židi
,
Židi
,
co
jste
sobě
narobili
?
"
|
| s-35
| Byl
jsem
kluk
,
ale
polsky
jsem
dost
uměl
.
|
| s-36
| Chodil
jsem
do
školy
,
tak
jsem
tomu
rozuměl
.
|
| s-37
| Nevím
,
co
chtěl
.
|
| s-38
| Vím
jen
tolik
,
že
táta
otevřel
okno
a
chytil
ho
,
tak
jak
vám
říkám
,
je
to
pravdivé
,
a
vyhodil
ho
oknem
.
|
| s-39
| Jako
děti
jsme
koukali
.
|
| s-40
| Tam
bylo
vždycky
smetí
,
popel
a
takové
věci
,
to
byla
taková
kašna
.
|
| s-41
| Zavřel
okno
a
od
té
doby
už
nevím
,
co
se
dál
stalo
nebo
jaké
nepříjemnosti
měl
.
|
| s-42
| Vím
jen
tolik
,
že
nastal
rok
1918
.
|
| s-43
| Tatínek
byl
rodákem
z
bývalého
Uherska
v
okrese
Volovském
.
|
| s-44
| Byl
narozený
v
Nižném
Studeném
.
|
| s-45
| To
byl
okres
Volové
.
|
| s-46
| V
tomto
případě
už
po
válce
,
to
bylo
roku
1918
,
se
připravovala
rodina
do
rodné
obce
Nižného
Studeného
.
|
| s-47
| To
je
na
Podkarpatské
Rusi
.
|
| s-48
| Osobně
jsem
o
tom
už
tolik
nevěděl
a
neznal
to
.
|
| s-49
| Tenkrát
jsme
se
jako
děti
těšili
,
že
jedeme
k
babičce
na
venkov
a
že
tam
mají
kravičky
a
celé
hospodářství
.
|
| s-50
| Kde
jste
bydleli
?
|