| s-1
| Nyní
o
tom
,
jak
to
vypadalo
v
tom
Švýcarsku
.
|
| s-2
| Končili
jsme
tím
,
že
jste
coby
osmiletý
poprvé
v
životě
viděl
pomeranč
.
|
| s-3
| Měl
jste
k
tomu
vůbec
důvěru
,
co
to
je
za
podivnou
věc
?
|
| s-4
| To
víte
,
že
nás
řádně
informovali
.
|
| s-5
| Už
než
jsme
tam
jeli
,
maminka
říkala
,
že
tam
se
budeme
mít
dobře
.
|
| s-6
| Tam
budeme
mít
čokoládu
a
všechno
,
to
už
věděli
,
protože
.
.
.
|
| s-7
| Ale
vy
jste
říkal
:
"
Co
je
to
čokoláda
,
"
ne
?
|
| s-8
| Ne
,
to
mně
řekli
.
|
| s-9
| To
už
jste
slyšel
předtím
?
|
| s-10
| To
slovo
už
jsem
slyšel
,
protože
se
občas
taky
mluvilo
o
věcech
,
které
nám
byly
nedostupné
.
|
| s-11
| Abychom
aspoň
měli
ponětí
,
že
o
nich
víme
.
|
| s-12
| Takže
když
jsme
přijeli
,
tak
nám
dali
na
slavnostní
uvítání
pomeranč
u
talíře
,
čokoládu
,
najedli
jsme
se
polívky
a
všeho
,
oběda
.
|
| s-13
| Každý
dostal
jenom
kousek
a
doopravdy
jsme
se
ptali
mezi
sebou
,
proč
nám
toho
dávají
tak
málo
.
|
| s-14
| Naši
pečovatelé
nám
říkali
:
"
Když
vám
dáme
víc
,
tak
byste
z
toho
mohli
být
nemocní
.
|
| s-15
| Nebojte
,
za
nějakou
dobu
dostanete
všechno
,
co
budete
potřebovat
,
aby
si
vaše
tělo
na
tyhle
věci
zvyklo
.
"
|
| s-16
| Rybičky
,
sardinky
,
jsme
měli
a
všechno
možné
,
co
jsme
celou
válku
neviděli
a
nemohli
vidět
.
|
| s-17
| Ten
pobyt
byl
zhruba
dvě
hodiny
vlakem
od
hlavního
města
Bernu
,
vlastně
Ženeva
je
hlavní
město
.
|
| s-18
| Tak
od
města
Bernu
na
úpatí
Alp
v
nádherném
prostředí
a
tam
jsme
prvně
viděli
krásnou
,
nedotčenou
přírodu
.
|
| s-19
| Nikdo
nám
nic
nezakazoval
,
volný
pobyt
mezi
dětmi
,
veškeré
hry
a
všechno
možné
a
hlavně
čistý
vzduch
a
stravování
.
|
| s-20
| Přivezl
sem
si
odtamtud
vážný
úraz
,
byli
jsme
na
louce
s
dětmi
a
viděli
jsme
tam
pást
se
krávy
.
|
| s-21
| Někdo
řekl
,
že
to
jsou
býci
,
abychom
honem
utíkali
pryč
.
|
| s-22
| Jak
jsme
utíkali
po
cestě
,
tak
jsem
se
natáhl
jak
dlouhý
tak
široký
na
kamenité
cestě
a
celé
pravé
koleno
bylo
odřené
až
do
masa
.
|
| s-23
| To
je
nejbolavější
vzpomínka
na
pobyt
ve
Švýcarském
rekreačním
zařízení
,
dalo
by
se
dneska
říct
.
|
| s-24
| Tři
měsíce
utekly
.
.
.
|
| s-25
| Tam
byly
vesměs
české
děti
?
|
| s-26
| Ano
,
byla
to
parta
dětí
z
Československa
.
|
| s-27
| Jenom
židovských
dětí
nebo
i
jiných
?
|
| s-28
| Jako
malého
kluka
mě
nezajímalo
,
jestli
jeden
je
takový
nebo
takový
,
byli
jsme
ty
postižené
děti
,
hubené
na
kost
.
|
| s-29
| A
personál
?
|
| s-30
| Personál
byl
český
.
|
| s-31
| S
námi
český
,
abychom
jim
rozuměli
.
|
| s-32
| Majitel
toho
byl
samozřejmě
mezinárodní
Červený
kříž
a
úhradu
platil
mezinárodní
Červený
kříž
.
|
| s-33
| Jak
to
pokračovalo
dál
?
|
| s-34
| Po
absolvování
pobytu
,
tří
měsíců
,
jsme
se
vraceli
k
domovu
.
|
| s-35
| To
jsem
zažil
další
zajímavou
část
svého
tehdy
krátkého
života
,
a
sice
to
,
jak
jsem
se
zmínil
,
že
se
moji
rodiče
mezitím
odstěhovali
do
Hanušovic
na
severní
Moravě
.
|
| s-36
| Odjížděl
jsem
ještě
z
Pardubic
,
Studánky
a
během
tří
měsíců
se
přestěhovali
.
|
| s-37
| Dostal
jsem
dopisem
písemnou
zprávu
,
že
se
odstěhovali
do
Hanušovic
.
|
| s-38
| Dovolte
mi
malou
otázku
.
|
| s-39
| Ano
.
|
| s-40
| Uměl
jste
číst
?
|
| s-41
| Neuměl
,
ale
.
.
.
|
| s-42
| Jak
jste
tu
zprávu
dešifroval
,
abych
tak
řekl
?
|
| s-43
| Nedešifroval
jsem
ji
,
to
mně
přečetli
naši
opatrovníci
.
|
| s-44
| Nemohl
jsem
umět
číst
,
když
jsem
do
školy
začal
chodit
teprve
až
po
válce
.
|
| s-45
| Ve
Švýcarsku
vás
nijak
nevzdělávali
?
|
| s-46
| To
nemůžu
říct
,
protože
to
byl
krátkodobý
pobyt
.
|
| s-47
| Spíš
bylo
důležité
,
aby
do
nás
dostali
nějaké
kalorie
,
abychom
trošku
přibrali
,
aby
nám
nebyla
vidět
žebra
a
abychom
se
trochu
dostali
ze
zdravotního
postižení
,
které
jistě
každý
měl
.
|
| s-48
| Takže
ve
Švýcarsku
jste
se
dověděl
,
že
se
vaše
maminka
přestěhovala
do
jakýchsi
Hanušovic
,
což
vám
patrně
nic
neříkalo
.
|
| s-49
| Přestěhovala
se
do
Hanušovic
.
|
| s-50
| Ne
,
mně
to
nic
neříkalo
.
|