| s-1
| Vrátili
jsme
se
z
dovolené
třetího
prosince
,
od
té
doby
,
po
tom
infarktu
,
byl
už
manžel
stále
nemocný
.
|
| s-2
| Zapomněla
jsem
říct
,
že
čtvrté
dítě
byla
chtěná
dcera
v
druhém
manželství
,
jmenovala
se
Eva
ještě
než
se
narodila
.
|
| s-3
| Byla
miláček
kluků
a
všech
.
|
| s-4
| Pak
jsme
se
odstěhovali
do
Brna
a
po
deseti
letech
manžel
zemřel
.
|
| s-5
| Nevím
,
co
bych
ještě
k
tomu
řekla
.
|
| s-6
| Myslím
,
že
by
se
za
tím
mohla
pomalu
udělat
tečka
.
|
| s-7
| Ještě
bych
se
přece
jenom
zeptala
.
|
| s-8
| Když
shrnete
svoje
zkušenosti
z
doby
války
,
potom
poválečné
.
.
.
|
| s-9
| Vím
,
že
máte
obrovský
smysl
pro
humor
.
|
| s-10
| Jaké
je
vaše
životní
krédo
po
tom
všem
?
|
| s-11
| Je
možné
mít
v
70
letech
ještě
životní
krédo
?
|
| s-12
| Co
vám
umožnilo
se
s
tím
vším
vyrovnat
nebo
co
vám
dávalo
tu
sílu
se
s
tím
vyrovnat
?
|
| s-13
| Vždycky
se
snažím
všechno
špatné
,
myslím
,
že
to
dělá
asi
většina
lidí
,
rychle
zahodit
za
sebe
a
snažit
se
myslet
do
budoucna
.
|
| s-14
| Změnit
už
to
nemůžu
|
| s-15
| Vždycky
jsem
byla
hrozný
optimista
,
vždycky
jsem
řekla
:
"
To
je
fajn
,
že
venku
prší
.
|
| s-16
| Hlavně
,
že
není
bouřka
anebo
že
nepadají
stromy
.
"
|
| s-17
| Řekla
jsem
:
"
Život
musí
jít
dál
.
"
|
| s-18
| Koukala
jsem
dopředu
.
|
| s-19
| To
víte
,
že
člověk
si
stále
vzpomíná
a
do
dneška
vzpomene
.
|
| s-20
| Beru
to
ale
s
takovým
-
asi
to
muselo
být
,
asi
to
jinak
nešlo
.
|
| s-21
| Když
mně
dneska
někdo
říká
,
že
nemůže
slyšet
nebo
se
dívat
na
filmy
z
koncentráku
nebo
vůbec
o
tom
mluvit
,
tak
pro
mě
je
to
celkem
nepochopitelné
.
|
| s-22
| Bylo
to
hrozné
,
bylo
to
horší
než
v
jakémkoli
filmu
,
co
jsem
viděla
,
nebo
v
jakékoli
knížce
.
|
| s-23
| Ale
bylo
to
a
musí
se
žít
dál
.
|
| s-24
| Tím
,
že
jsem
to
přežila
,
tak
život
musí
jít
dál
a
musím
z
toho
udělat
to
nejlepší
,
co
se
dá
dělat
.
|
| s-25
| Těch
hororů
bylo
moc
,
měla
jsem
s
dětmi
různé
horory
,
všechno
možné
bylo
.
|
| s-26
| Vždycky
jsem
ale
řekla
:
"
Musí
to
jít
dál
.
"
|
| s-27
| Až
teď
jsem
na
tom
jak
nervově
,
tak
zdravotně
a
po
všech
stránkách
mizerně
.
|
| s-28
| To
jsou
zřejmě
následky
jednak
věkem
,
ale
z
toho
všeho
.
|
| s-29
| Děkuji
za
rozhovor
.
|
| s-30
| Prosím
.
|
| s-31
| To
je
můj
tatínek
přibližně
v
roce
1924
.
|
| s-32
| Jmenoval
se
Kurt
Šindler
a
v
té
době
mu
bylo
26
let
.
|
| s-33
| To
je
moje
maminka
přibližně
taky
v
roce
1924
,
jmenovala
se
Mary
Šindlerová
.
|
| s-34
| Myslím
,
že
to
byl
snímek
po
svatbě
nebo
před
svatbou
.
|
| s-35
| To
je
maminka
se
mnou
,
nedovedu
odhadnout
kdy
,
mohlo
mně
být
takových
čtyři
,
pět
let
přibližně
.
|
| s-36
| Někdy
kolem
roku
1930
,
1931
.
|
| s-37
| To
je
z
léta
1941
,
na
Hagiboru
,
to
byl
tělocvičný
stadion
,
kde
se
scházela
židovská
mládež
.
|
| s-38
| Na
Hagiboru
se
odpoledne
každý
z
nás
,
kdo
chodil
do
přeškolovacího
tělocvičného
kurzu
,
musel
starat
o
nějaké
děti
,
aby
se
měly
možnost
bavit
.
|
| s-39
| Vy
jste
na
snímku
nahoře
?
|
| s-40
| Já
sem
nahoře
na
snímku
,
ta
největší
z
dětí
.
|
| s-41
| To
je
poslední
snímek
před
nástupem
do
koncentráku
,
a
sice
je
to
můj
tatínek
Kurt
Šindler
ze
září
1941
.
|
| s-42
| Toto
je
poslední
snímek
mé
maminky
taky
ze
září
1941
před
nástupem
do
koncentračního
tábora
.
|
| s-43
| To
sem
já
Gerta
,
v
té
době
Gerta
Šindlerová
,
a
to
bylo
taky
v
září
1941
,
poslední
snímek
před
nástupem
do
koncentráku
.
|
| s-44
| To
je
lístek
,
který
jsme
z
Lodže
směli
psát
.
|
| s-45
| Je
psaný
tetě
do
Jihlavy
,
která
byla
venku
.
|
| s-46
| To
je
lístek
z
Lodže
,
který
psala
maminka
tetě
,
aby
neposílala
peníze
,
ale
radši
je
dala
panu
Vágnerovi
.
|
| s-47
| Byl
pekař
,
čili
to
byla
šifra
.
|
| s-48
| Chtěla
tím
dát
najevo
,
aby
radši
poslala
balík
.
|
| s-49
| To
je
potvrzenka
na
peníze
,
které
maminka
obdržela
,
a
bylo
to
v
den
tatínkova
úmrtí
30
.
5
.
1943
.
|
| s-50
| Podepsala
se
tam
Witwe
Šindler
,
čili
vdova
Šindlerová
,
aby
tím
dala
najevo
,
že
tatínek
zemřel
.
|