s-1
| Vyšívala
ho
právě
Libušky
maminka
,
jak
jí
zemřela
dcera
.
|
s-2
| Vyšívala
jí
ten
kroj
a
potom
mi
ho
na
máje
půjčila
.
|
s-3
| Tento
vlevo
je
plzeňský
kroj
.
|
s-4
| To
znáte
,
to
je
s
holubicí
.
|
s-5
| To
je
moje
kamarádka
,
všechna
léta
jsme
spolu
kamarádily
.
|
s-6
| Její
syn
si
vzal
mojí
nejstarší
dceru
,
tak
jsme
doteďka
kamarádky
a
doteďka
se
skoro
obden
vidíme
.
|
s-7
| Ona
bydlí
taky
u
nás
v
Útušicích
.
|
s-8
| Jak
se
jmenuje
?
|
s-9
| Je
to
Miloslava
,
taky
Miluška
.
|
s-10
| Její
muž
byl
Miloslav
,
můj
muž
je
Miloslav
.
|
s-11
| Údajně
měla
jít
mé
nejmladší
dceři
za
kmotru
,
jenomže
jsme
to
nikdy
neuskutečnily
.
|
s-12
| Ale
slavili
jsme
to
,
náušnice
jí
koupila
.
|
s-13
| Naše
děvčata
neměla
hned
náušnice
,
protože
jsme
řekli
:
"
To
není
důležité
.
"
|
s-14
| Jenomže
když
už
potom
byla
větší
,
když
bylo
té
mladší
asi
šest
a
té
starší
tak
devět
,
tak
říkaly
:
"
My
chceme
náušnice
.
"
|
s-15
| Tak
jí
tenkrát
ty
náušnice
koupila
.
|
s-16
| Ještě
bych
vám
chtěla
říct
,
že
syn
Hermanovic
tety
zůstal
svobodný
.
|
s-17
| Měli
jenom
jeho
jediného
.
|
s-18
| Když
se
měla
dcera
vdávat
,
tak
si
zažádal
o
bytovku
,
byl
zaměstnaný
ve
Škodovce
,
a
odstěhovali
se
do
Škvrňan
.
|
s-19
| Ze
Škvrňan
k
nám
s
matkou
jezdil
pravidelně
každou
sobotu
a
taky
o
všech
svátcích
a
na
Vánoce
,
to
byli
u
nás
.
|
s-20
| Byl
s
matkou
,
neoženil
se
,
byl
s
ní
pořád
a
jinak
jí
neřekl
než
matinka
.
|
s-21
| Když
potom
zůstal
sám
,
tak
už
měl
ten
zvyk
.
|
s-22
| Nemohli
jsme
mu
to
udělat
,
tak
k
nám
stále
jezdil
pravidelně
každou
sobotu
,
na
pouťe
,
na
svátky
a
na
Vánoce
.
|
s-23
| Jenomže
taky
se
nedožil
,
srdíčko
mu
vypovědělo
,
když
mu
bylo
72
let
.
|
s-24
| Znala
jste
ho
od
dětství
?
|
s-25
| Neznala
.
|
s-26
| Přistěhovali
se
.
|
s-27
| Bydleli
na
Slovensku
,
a
když
přišla
druhá
světová
válka
,
bydleli
až
u
maďarských
hranic
.
|
s-28
| Jeho
otec
byl
celník
a
přestěhovali
je
k
nám
do
Útušic
,
protože
za
námi
už
byla
hranice
se
Sudetami
.
|
s-29
| Jak
pan
Hertl
od
Libušky
,
co
zemřela
tak
brzo
,
tak
jeho
otec
byli
celníci
.
|
s-30
| Potom
bydleli
oba
u
nás
,
ale
to
už
se
hranice
nehlídaly
.
|
s-31
| Celníci
už
nebyli
.
|
s-32
| To
už
ti
pánové
,
kteří
přišli
do
Útušic
jako
celnící
,
byli
zaměstnaní
tady
na
nějakém
finančním
úřadě
.
|
s-33
| Potom
už
byli
v
důchodu
,
tak
byli
doma
.
|
s-34
| Jirka
ještě
,
když
bydleli
u
nás
,
odjel
do
Indie
a
byl
tam
ani
ne
rok
,
nějaké
tři
měsíce
,
a
zemřel
mu
náhle
otec
.
|
s-35
| To
všechno
bylo
u
nás
.
|
s-36
| Nemohl
se
ale
uvolnit
,
prostě
ho
nepustili
z
Indie
na
pohřeb
.
|
s-37
| Potom
ale
přijel
asi
za
půl
roku
a
už
doma
zůstal
s
matkou
,
když
zůstala
sama
.
|
s-38
| Sloupy
už
u
nás
nejsou
,
to
jsme
zbourali
.
|
s-39
| Vrata
máme
,
tady
vepředu
je
zahrádka
,
to
už
není
pravda
.
|
s-40
| Toto
byla
cesta
ke
staré
chalupě
.
|
s-41
| Tudy
se
jezdilo
na
dvůr
,
který
už
tam
není
.
|
s-42
| Teď
už
tam
zase
začíná
existovat
kvůli
koním
,
co
syn
má
doma
.
|
s-43
| Nebyli
jsme
na
to
vůbec
připravení
.
|
s-44
| Koně
jsou
v
garáži
,
kde
měla
být
auta
,
auta
stojí
venku
.
|
s-45
| To
je
u
nás
něco
.
|
s-46
| Měla
jste
v
Útušicích
ještě
nějaké
kamarády
?
|
s-47
| Napřed
byla
Libuška
,
ta
byla
nejvíc
,
a
potom
Miluš
.
|
s-48
| Měli
hospodářství
,
chodila
jsem
k
nim
o
prázdninách
na
pole
.
|
s-49
| S
ní
jsme
dělaly
všecho
,
byly
jsme
velké
kamarádky
a
jsme
dodnes
.
|
s-50
| Jsme
pořád
,
i
když
jsme
si
lecos
řekly
.
|