s-1
| Proč
jste
pak
přestal
do
skauta
chodit
?
|
s-2
| Já
jsem
přestal
být
chozen
,
protože
v
roce
1949
byl
skauting
oficiálně
,
nuceně
rozpuštěn
.
|
s-3
| Jinak
bych
určitě
chodil
dál
a
předpokládám
,
že
bych
skončil
jako
rover
.
|
s-4
| Roveři
už
byli
bývalí
skauti
,
kteří
byli
třeba
po
vojně
a
podobně
,
kteří
se
cítili
dál
skauty
.
|
s-5
| Byli
v
oddílu
takzvaných
roverů
,
poutníků
,
který
byl
volným
sdružením
.
|
s-6
| Neměli
běžné
schůzky
,
sešli
se
třeba
jednou
za
rok
.
|
s-7
| Jezdili
třeba
vypomáhat
na
tábor
.
|
s-8
| Byli
to
takoví
čestní
členové
skautingu
.
|
s-9
| Určitě
bych
skončil
jako
rover
.
|
s-10
| Skončil
jsem
tedy
v
patnácti
letech
jako
skaut
.
|
s-11
| Cítíte
se
stále
skautem
?
|
s-12
| Skautem
jednou
,
skautem
po
celý
život
.
|
s-13
| Stačí
?
|
s-14
| Ano
.
|
s-15
| Co
vidíme
tady
?
|
s-16
| Tady
vidíme
mého
syna
.
|
s-17
| Odbočuju
k
tomu
,
když
jsem
předtím
řekl
,
že
moje
maminka
pletla
kočárky
.
|
s-18
| Na
tomto
snímku
vidíte
,
jaké
kočárky
pletla
.
|
s-19
| Takovýchto
kočárků
,
co
vidíme
,
jsem
odvezl
stovky
upletených
i
s
tím
vzorem
.
|
s-20
| Takhle
se
pletly
na
Mělnicku
kočárky
.
|
s-21
| Můj
syn
Ivouš
si
tam
nějak
lebedí
.
|
s-22
| Jak
dlouho
maminka
pletla
jeden
kočárek
?
|
s-23
| Víte
,
že
vám
to
přesně
neřeknu
?
|
s-24
| Je
to
ode
mě
špatné
.
|
s-25
| Mám
takový
dojem
,
že
ho
pletla
tak
dopoledne
.
|
s-26
| Asi
tak
půl
dne
ho
pletla
.
|
s-27
| Ovšem
měla
tu
práci
už
předpřipravenou
.
|
s-28
| Ty
údky
(
to
jest
ty
svislé
proutky
,
které
tam
jsou
)
,
jí
tatínek
sám
předtím
nabil
.
|
s-29
| Byla
to
taková
dělba
práce
.
|
s-30
| Tatínek
byl
šikovný
a
muselo
se
to
trochu
umět
.
|
s-31
| Řekl
bych
,
že
natloukání
údků
byla
spíš
řemeslnická
práce
.
|
s-32
| Tatínek
jí
to
natloukl
,
čili
postavil
jí
kostru
.
|
s-33
| Potom
ji
vyplétala
buď
pedigem
anebo
později
se
vyplétala
vlákny
z
umělých
hmot
.
|
s-34
| Pamatujete
si
na
něco
ze
svého
útlého
dětství
?
|
s-35
| Ano
.
|
s-36
| Je
zajímavé
,
že
jsme
byli
na
Slovensku
,
kde
byl
tatínek
zaměstnaný
v
cukrovaru
.
|
s-37
| Mně
mohly
být
tak
čtyři
roky
a
pamatuju
si
,
jak
maminka
se
mnou
šla
do
města
,
do
Nitry
.
|
s-38
| Postavila
mě
tam
před
obchod
a
řekla
:
"
Počkej
na
mě
,
"
a
vešla
do
obchodu
.
|
s-39
| Byl
jsem
malý
hošík
,
nudil
jsem
se
,
tak
jsem
se
sebral
a
šel
jsem
prostě
domů
.
|
s-40
| Z
města
k
cukrovaru
to
bylo
samozřejmě
hezky
daleko
.
|
s-41
| Když
moje
maminka
vyšla
ven
,
tak
mě
tam
nenašla
.
|
s-42
| Ztratila
hodně
času
tím
,
že
mě
hledala
v
blízkém
okolí
.
|
s-43
| Potom
ji
to
napadlo
a
běžela
domů
.
|
s-44
| Doma
už
jsem
si
hrál
a
ani
jsem
nevěděl
,
jak
jsem
schytal
jeden
ze
svých
dětských
výprasků
.
|
s-45
| To
je
jedna
vzpomínka
z
útlého
dětství
.
|
s-46
| Potom
si
taky
pamatuju
z
útlého
dětství
,
opět
ze
Slovenska
ve
čtyřech
letech
,
kdy
Slováci
řekli
:
"
Čehůni
domou
.
"
|
s-47
| Stěhovali
nás
zpátky
do
Čech
.
|
s-48
| Byla
kolem
toho
taková
neříkejme
mobilizace
,
ale
vojáci
z
posádek
zajišťovali
pořádek
,
protože
reakce
Slováků
na
náš
odchod
byla
radostná
až
vyzývavě
provokativní
.
|
s-49
| Na
to
si
pamatuju
,
na
vojáky
a
na
to
,
jak
jsme
narychlo
odcházeli
.
|
s-50
| To
je
tak
z
věku
čtyř
let
.
|