| s-1
| V
okolí
měli
moji
rodiče
taky
známé
.
|
| s-2
| Není
to
daleko
od
Uherského
Brodu
,
kde
otec
studoval
a
v
tom
okolí
měl
spolužáky
a
přátele
.
|
| s-3
| Morava
je
malá
.
|
| s-4
| Jezdila
jste
s
rodiči
často
na
výlety
?
|
| s-5
| Docela
ano
.
|
| s-6
| Spíš
s
otcem
.
|
| s-7
| Ale
ano
,
matka
taky
,
ale
hlavně
s
otcem
.
|
| s-8
| Protože
Hodonín
byl
na
rovině
,
dodneška
si
pamatuju
zásadní
výlet
,
kdy
jsme
jeli
na
hrad
Buchlov
.
|
| s-9
| Ještě
mlíkařka
nás
děti
.
.
.
|
| s-10
| Vždycky
jsme
jeli
s
přáteli
našich
rodičů
.
|
| s-11
| Taky
měli
přibližně
stejně
starou
dceru
a
syna
.
|
| s-12
| Jeli
jsme
na
hrad
Buchlov
,
první
hrad
,
který
jsem
v
životě
viděla
.
|
| s-13
| Byla
tam
lípa
,
která
rostla
kořeny
vzhůru
.
|
| s-14
| Byl
to
fantastický
zážitek
.
|
| s-15
| Po
mnoha
letech
,
když
jsem
tam
jela
podruhé
,
jsem
se
strašně
bála
,
že
to
bude
všecko
jinak
.
|
| s-16
| Kupodivu
hrad
Buchlov
byl
pořád
úplně
stejný
,
nezničený
a
vypadalo
to
stejně
jako
tenkrát
.
|
| s-17
| Kam
jste
chodila
na
školu
?
|
| s-18
| Na
školu
jsem
chodila
v
Hodoníně
do
gymnázia
a
potom
,
když
jsme
se
přestěhovali
,
tak
jsem
gymnázium
dochodila
v
Praze
.
|
| s-19
| Stihla
jsem
všechny
reformy
,
které
existovaly
.
|
| s-20
| Začali
jsme
chodit
do
primy
.
|
| s-21
| Po
sekundě
udělal
Nejedlý
jednotnou
školu
,
takže
jsme
měli
třetí
,
čtvrtou
měšťanku
.
|
| s-22
| Pak
jsme
znovu
dělali
zkoušky
na
gymnázium
a
než
jsme
gymnázium
dochodili
,
tak
ho
zase
zrušili
.
|
| s-23
| Udělali
devítiletku
,
takže
jsme
poslední
ročník
,
septimu
,
oktávu
,
museli
dělat
během
jednoho
roku
.
|
| s-24
| Po
nás
už
nebyl
gympl
,
ale
než
moje
děti
vyrostly
,
tak
už
se
zase
gymnázia
dočkaly
.
|
| s-25
| Můj
vnuk
už
zase
chodil
na
osmileté
gymnázium
.
|
| s-26
| Čas
prchá
,
mění
se
to
.
|
| s-27
| Co
vás
ve
škole
bavilo
?
|
| s-28
| Co
mě
bavilo
?
|
| s-29
| Všechno
,
francouzština
,
latina
.
|
| s-30
| To
bylo
tak
vzdálené
,
že
se
někdy
do
Francie
podíváme
.
|
| s-31
| Tak
neskutečné
,
protože
to
byla
padesátá
léta
.
|
| s-32
| Dějepis
.
|
| s-33
| Připadalo
nám
fantastické
,
když
nám
kantor
říkal
,
že
byli
v
Benátkách
nebo
byli
támhle
hrát
tenis
a
to
všecko
.
|
| s-34
| Prostě
padesátá
léta
.
|
| s-35
| Dneska
když
to
vezmu
zpětně
,
bylo
to
pět
roků
po
válce
,
což
nám
už
ani
nepřišlo
.
|
| s-36
| Kantoři
byli
v
tu
dobu
úžasní
,
ještě
ze
staré
školy
.
|
| s-37
| To
asi
ta
škola
.
|
| s-38
| Co
vidíme
na
této
fotce
?
|
| s-39
| To
jsou
sourozenci
mojí
matky
.
|
| s-40
| Zleva
je
ne
úplně
nejmladší
,
druhá
je
moje
matka
.
|
| s-41
| Třetí
je
její
teta
,
čtvrtá
další
sestra
Vlasta
,
pak
Božka
a
Lexa
.
|
| s-42
| Těchto
šest
sourozenců
se
dožilo
dospělého
věku
.
|
| s-43
| První
zleva
,
Jaroš
,
odjel
od
Baťů
těsně
před
válkou
do
Kanady
a
už
tam
zůstal
i
s
manželkou
.
|
| s-44
| Moje
matka
byla
zřejmě
nejenergičtější
z
celé
rodiny
.
|
| s-45
| Ta
snad
taky
původně
měla
jet
do
Ameriky
,
ale
protože
už
jsem
se
měla
narodit
,
tak
nejela
nikam
.
|
| s-46
| Místo
ní
jela
sestra
,
která
je
vedle
ní
,
Štefka
.
|
| s-47
| Měla
docela
nešťastný
osud
,
protože
jí
tady
zemřelo
dítě
a
manžel
začal
chlastat
.
|
| s-48
| Jednou
se
vrátila
domů
a
měla
prodaný
nábytek
.
|
| s-49
| Odjížděla
do
Ameriky
jakoby
svobodná
a
strašně
nám
potom
pomáhala
,
i
po
válce
.
|
| s-50
| Posílala
věci
a
pak
přijela
.
|