| s-1
| Dědeček
měl
různá
povolání
,
ale
byl
to
,
dalo
by
se
říct
,
v
podstatě
burzovní
makléř
.
|
| s-2
| To
byla
taková
vyšší
střední
třída
.
|
| s-3
| Stačí
.
|
| s-4
| Jak
takové
focení
tehdy
probíhalo
?
|
| s-5
| Tehdy
probíhalo
focení
u
fotografa
.
|
| s-6
| Fotograf
měl
svůj
ateliér
a
tam
měl
pro
různé
příležitosti
připravenou
scénu
.
|
| s-7
| Je
vidět
,
že
fotografie
z
té
doby
jsou
si
všechny
velice
podobné
.
|
| s-8
| Vždycky
je
to
rodinná
fotografie
,
děťátko
na
kožešinové
podložce
,
celá
rodina
nebo
jenom
maminka
s
tatínkem
.
|
| s-9
| Vždycky
jsou
to
ale
takové
naaranžované
fotografie
,
které
pochopitelně
nevypadají
příliš
přirozeně
.
|
| s-10
| Jako
dobová
památka
je
to
ale
fajn
.
|
| s-11
| Byla
jste
také
někdy
v
takovém
ateliéru
?
|
| s-12
| Ano
.
|
| s-13
| Byla
jsem
v
takovém
ateliéru
.
|
| s-14
| Můj
strýc
se
přátelil
s
fotografem
Dítě
,
který
měl
fotoateliér
v
Anglické
ulici
na
Vinohradech
.
|
| s-15
| Z
povinnosti
jsme
museli
chodit
do
ateliéru
a
nechat
se
tam
fotografovat
nebo
za
námi
pan
fotograf
přijel
domů
.
|
| s-16
| V
tom
ateliéru
jsme
ale
bývali
taky
dost
často
.
|
| s-17
| Když
se
potřebovaly
fotografie
,
které
dokumentovaly
,
jak
rosteme
.
|
| s-18
| Seděli
jsme
ve
svátečním
oblečku
a
tvářili
se
rozpačitě
.
|
| s-19
| Chodila
jste
tam
ráda
na
focení
?
|
| s-20
| Myslím
,
že
v
tom
věku
to
dětem
ani
nevadí
,
když
jdou
na
focení
.
|
| s-21
| Sice
to
byla
spíš
poslušnost
rodičům
,
ale
nějak
mi
to
nevadilo
.
|
| s-22
| Ne
,
nevadilo
.
|
| s-23
| Máme
tu
další
fotku
.
|
| s-24
| To
je
fotka
dědečka
už
jako
legionáře
.
|
| s-25
| Po
říjnové
revoluci
,
když
se
začaly
zakládat
legie
,
tak
do
nich
dědeček
samozřejmě
vstoupil
a
prodělal
celou
tu
anabázi
až
na
Dálný
Východ
.
|
| s-26
| Máme
doklady
jenom
o
tom
,
jak
pracoval
na
farmě
nebo
v
továrně
do
roku
1917
.
|
| s-27
| Od
roku
1917
se
žádná
pošta
nezaznamenala
.
|
| s-28
| Vracel
se
jako
jeden
z
posledních
navrátilců
.
|
| s-29
| To
znamená
,
že
se
domů
dostal
až
v
roce
1921
.
|
| s-30
| Pošta
byla
přerušena
od
roku
1917
až
do
té
doby
,
než
se
dostali
na
Dálný
Východ
.
|
| s-31
| Potom
od
něj
začaly
docházet
pohlednice
.
|
| s-32
| Pořád
psali
,
co
tam
dělají
,
a
že
čekají
,
čekají
a
čekají
,
že
už
spousta
lidí
odjela
a
oni
pořád
čekají
.
|
| s-33
| Pro
mě
byly
strašně
zajímavé
knížky
,
které
on
měl
,
o
legiích
od
Kopty
,
Medka
,
Langera
.
|
| s-34
| Jak
jiné
děti
četly
třeba
májovky
,
tak
já
jsem
četla
tyhle
knihy
a
připadalo
mi
to
hrozně
romantické
.
|
| s-35
| Tomu
politickému
kontextu
jsem
nemohla
rozumět
.
|
| s-36
| Tohle
je
jedna
z
fotografií
,
kde
stojí
v
ušankách
u
nějaké
zemljanky
a
nechávají
se
fotografovat
.
|
| s-37
| Vypadalo
to
romanticky
,
ale
romantický
ten
život
určitě
nebyl
.
|
| s-38
| Báli
jste
se
o
něj
,
když
od
něj
nechodily
dopisy
?
|
| s-39
| Nevím
.
|
| s-40
| To
se
netýká
mě
.
|
| s-41
| To
se
týkalo
mé
babičky
a
mého
tatínka
.
|
| s-42
| Zachovala
se
nám
i
korespondence
,
kterou
posílali
oni
jemu
.
|
| s-43
| Samozřejmě
,
že
o
něj
měli
starost
.
|
| s-44
| Hodně
lidí
z
rodiny
padlo
.
|
| s-45
| Byl
vždycky
zázrak
,
když
se
někdo
z
rodiny
vrátil
,
ne
zdráv
,
ale
živ
,
domů
.
|
| s-46
| Poznala
jste
ho
?
|
| s-47
| Ano
.
|
| s-48
| Na
té
fotce
jsem
dědečka
poznala
.
|
| s-49
| Když
se
vracel
z
legií
,
jsem
ho
samozřejmě
nezažila
.
|
| s-50
| Děkuji
.
|