s-1
| Profesoři
nám
všechno
diktovali
.
|
s-2
| Neměli
čas
ani
nám
to
pořádně
vysvětlit
.
|
s-3
| Celé
hodiny
jsme
psali
a
psali
.
|
s-4
| Byla
jsem
doma
,
oni
psali
a
já
jsem
neměla
nic
.
|
s-5
| To
bylo
strašné
.
|
s-6
| Věděla
jsem
,
že
se
to
musím
do
maturity
nějak
naučit
.
|
s-7
| Ve
vlaku
nás
jezdila
taková
parta
,
jezdili
i
lidi
třeba
z
průmyslovky
.
|
s-8
| Lidi
z
Rokycan
prostě
jezdili
společně
.
|
s-9
| Znali
jsme
se
.
|
s-10
| Šla
jsem
na
nádraží
a
uprosila
jsem
je
.
|
s-11
| Vždycky
se
zastavili
ve
škole
a
přinesli
mně
sešity
.
|
s-12
| Správně
jsem
měla
ležet
v
posteli
,
ale
běžela
jsem
celá
nemocná
na
nádraží
.
|
s-13
| Doma
jsem
to
rychle
opsala
a
ráno
zas
běžela
na
nádraží
.
|
s-14
| Moji
spolužáci
mi
napsali
,
ať
to
hnedka
vrátím
,
že
druhý
den
se
píše
zase
dál
.
|
s-15
| Tak
jsem
vlastně
celou
nemoc
,
kdy
jsem
měla
ležet
,
pořád
něco
opisovala
a
běhala
na
nádraží
sem
tam
se
sešity
.
|
s-16
| Uzdravila
jste
se
úplně
,
nebo
máte
nějaké
následky
?
|
s-17
| Mám
následky
.
|
s-18
| Játra
mám
docela
v
pořádku
.
|
s-19
| S
maturitou
byla
ještě
další
komplikace
.
|
s-20
| Asi
týden
před
maturitou
jsem
začala
už
do
školy
jezdit
.
|
s-21
| Doma
jsem
se
to
učila
ze
sešitů
.
|
s-22
| Před
maturitou
jsem
tam
potom
jela
,
sešla
jsem
se
tam
se
spolužáky
.
|
s-23
| Říkali
,
že
nic
neumí
a
já
jsem
si
taky
myslela
,
že
nic
neumím
.
|
s-24
| Řekli
nám
,
kdy
bude
kdo
maturovat
.
|
s-25
| Na
mě
přišla
řada
jeden
den
odpoledne
.
|
s-26
| Ještě
ten
den
ráno
,
když
jsem
se
probudila
,
jsem
na
stole
měla
cedulku
od
maminky
"
Vymáchej
a
pověs
prádlo
"
.
|
s-27
| Tenkrát
jsme
byli
vychovaní
tak
,
že
jsem
nemohla
říct
:
"
Já
nemám
čas
,
"
nebo
takové
.
|
s-28
| Byla
tam
prostě
cedulka
"
Vymáchej
a
pověs
prádlo
"
,
tak
jsem
to
udělala
.
|
s-29
| Asi
toho
prádla
bylo
moc
,
zabralo
mně
to
strašně
času
.
|
s-30
| Najednou
bylo
poledne
a
viděla
jsem
,
že
nestihnu
vlak
.
|
s-31
| Ona
vůbec
nedbala
o
vaši
maturitu
?
|
s-32
| Ne
.
|
s-33
| Myslela
si
,
že
to
stihnu
a
napsala
mně
ten
lísteček
.
|
s-34
| Netroufla
jsem
si
to
neudělat
.
|
s-35
| To
pro
vás
muselo
být
opravdu
těžké
.
|
s-36
| Myslela
jsem
,
že
to
stačím
.
|
s-37
| Bylo
to
hrozné
.
|
s-38
| Viděla
jsem
,
že
vlak
mně
ujel
,
tak
jsem
se
sebrala
a
utíkala
na
kraj
Rokycan
na
stop
.
|
s-39
| To
ale
nebylo
tak
jednoduché
,
protože
v
roce
1952
nebylo
tolik
aut
,
jako
je
teď
.
|
s-40
| Aut
jezdilo
málo
.
|
s-41
| Stála
jsem
tam
vymóděná
ve
svazácké
košili
a
mávala
.
|
s-42
| Docela
brzo
mně
ale
zastavilo
osobní
auto
.
|
s-43
| Hrozně
jsem
se
omlouvala
a
říkala
jsem
,
že
potřebuju
nutně
do
Plzně
,
že
mi
ujel
vlak
a
že
jedu
na
maturitu
.
|
s-44
| Byl
tam
nějaký
pán
a
hned
mě
vzal
.
|
s-45
| Stejně
jako
vy
nemohl
vůbec
pochopit
,
že
jsem
se
těsně
před
maturitou
nemohla
soustředit
na
maturitu
,
ale
musela
jsem
pověsit
a
máchat
prádlo
.
|
s-46
| Vůbec
to
nemohl
pochopit
.
|
s-47
| Já
jsem
mu
to
teda
nevymlouvala
.
|
s-48
| Byl
hrozně
hodný
,
zavezl
mě
až
úplně
ke
škole
,
takže
jsem
to
pěkně
stačila
.
|
s-49
| U
maturity
jsem
měla
štěstí
,
měla
jsem
asi
dobré
otázky
nebo
jsem
se
to
tím
opisováním
naučila
nebo
mně
z
předchozích
let
přece
něco
v
hlavně
zůstalo
.
|
s-50
| Nakonec
jsem
měla
,
představte
si
,
vyznamenání
.
|