s-1
| Jak
byl
starý
,
už
tenkrát
mu
bylo
k
sedmdesáti
letům
,
tak
s
nimi
dělal
různé
lumpárny
a
u
ohníčku
vždycky
vyprávěl
neuvěřitelné
příběhy
.
|
s-2
| Děti
ho
milovaly
a
říkaly
mu
strejda
Cajs
.
|
s-3
| Takže
to
je
náš
strejda
Cajs
,
ten
šedivý
pán
.
|
s-4
| Jak
se
jmenuje
váš
známý
?
|
s-5
| Příjmením
se
jmenoval
Cajs
a
křestním
jménem
byl
myslím
.
.
.
|
s-6
| Já
teď
nevím
,
jestli
Jan
,
nebo
Josef
Cajs
.
|
s-7
| Jak
byl
starý
?
|
s-8
| Tenkrát
už
mu
bylo
skoro
sedmdesát
.
|
s-9
| Kde
jste
houbařili
?
|
s-10
| V
okolí
chaty
měli
ty
lesíky
pojmenované
.
|
s-11
| Kde
našli
hodně
hřibů
,
tak
to
byl
lesík
Hřibák
,
kde
našli
hodně
lišek
,
to
byl
Liščák
.
|
s-12
| Jeden
lesík
tam
kdysi
vyhořel
,
tak
byl
pojmenován
na
Spáleniště
,
a
potom
ještě
jeden
byl
v
takzvaném
Esíčku
.
|
s-13
| To
nebyly
oficiální
názvy
,
to
si
vymyslela
naše
rodina
.
|
s-14
| Tím
jsme
věděli
,
kdo
kde
je
,
protože
jsme
říkali
:
"
Jdu
na
houby
do
Liščáku
nebo
potkali
jsme
se
v
Esíčku
.
"
|
s-15
| Byly
to
naše
názvy
,
které
jsme
si
vymysleli
.
|
s-16
| Našli
jste
tenkrát
hodně
hub
?
|
s-17
| Moc
,
moc
hub
a
hlavně
hříbky
.
|
s-18
| Náš
tatínek
,
tedy
můj
manžel
,
zná
i
různé
houby
,
co
jiní
houbaři
nesbírají
,
například
různé
druhy
holubinek
a
kuřátka
,
a
našel
třeba
taky
lanýže
.
|
s-19
| Ten
přinese
houby
vždycky
,
i
když
nerostou
,
protože
sbírá
i
ty
,
které
nikdo
jiný
nesebere
.
|
s-20
| Jak
je
to
asi
dávno
,
co
jste
takto
houbařili
?
|
s-21
| Tahle
fotografie
může
být
někdy
z
první
poloviny
sedmdesátých
let
,
tak
1972
až
čtyři
,
pět
,
ale
houbaříme
takto
pořád
,
když
rostou
houby
.
|
s-22
| Třeba
zrovna
letos
byl
bohatý
rok
na
houby
,
takže
houbaříme
dosud
.
|
s-23
| Byli
jste
letos
na
houbách
?
|
s-24
| Manžel
na
houbách
byl
a
nosil
obrovské
množství
hub
.
|
s-25
| Je
to
jeho
koníček
.
|
s-26
| Manžel
chodí
sám
?
|
s-27
| Buď
sám
,
anebo
s
dětmi
.
|
s-28
| Já
na
houby
moc
nechodím
,
mě
sbírat
houby
nebaví
.
|
s-29
| Manžel
ale
chodí
hodně
a
někdy
s
ním
chodí
ještě
vnuci
,
taky
třeba
syn
,
ten
nejmladší
,
ten
s
ním
chodil
hodně
.
|
s-30
| Řeknete
mi
ještě
něco
o
téhle
fotce
?
|
s-31
| Možná
jedině
ještě
to
,
že
ta
borovice
,
pod
kterou
jsou
tam
skrčení
,
měla
tenkrát
tak
dva
metry
.
|
s-32
| Teď
už
jsou
to
borovice
možná
osmi
metrové
.
|
s-33
| Jak
čas
ubíhá
,
tak
nejen
děti
,
ale
i
borovice
rostou
.
|
s-34
| Tak
jdeme
dál
.
|
s-35
| Co
je
to
tady
vyfocené
?
|
s-36
| To
je
opět
ta
chata
,
ale
už
v
současnosti
.
|
s-37
| Je
tam
vidět
porost
okolo
,
jak
je
to
všecko
zarostlé
.
|
s-38
| Je
to
současná
podoba
chaty
,
jak
vypadá
teď
.
|
s-39
| Když
jsme
tam
byli
o
prázdninách
,
tak
jsem
tam
ještě
pracovala
na
záhonech
.
|
s-40
| Jinak
už
si
tam
hodně
dělá
syn
,
kterému
jsme
chatu
už
před
deseti
lety
předali
.
|
s-41
| Koupil
tam
k
ní
i
pozemek
,
takže
teď
už
je
jeho
,
my
jsme
ho
měli
jen
pronajatý
.
|
s-42
| Je
to
ale
pořád
takový
azyl
,
takové
klidu
místečko
taková
,
oáza
,
kam
si
jezdíme
dobíjet
baterky
.
|
s-43
| Vypadá
jinak
než
tehdy
?
|
s-44
| Vypadá
trošku
jinak
,
je
udržovaná
,
nalakovaná
,
podezdívka
je
udělaná
na
bílo
,
terasa
a
nábytek
na
ní
a
hlavně
vegetace
je
tam
už
zase
úplně
jiná
,
než
bývala
.
|
s-45
| Kdo
ji
udržuje
?
|
s-46
| Teď
už
syn
,
kterému
patří
,
jak
říkám
.
|
s-47
| Já
mu
občas
pomůžu
,
s
manželem
tam
uděláme
nějaké
úpravy
.
|
s-48
| Ale
jenom
okolo
na
zahradě
,
v
terénu
,
protože
chata
potřebuje
jen
občas
natřít
a
jinak
je
v
pořádku
.
|
s-49
| Trávíte
tam
hodně
času
?
|
s-50
| Tak
ten
měsíc
,
šest
týdnů
v
létě
,
podle
počasí
,
když
je
pěkně
,
tak
déle
,
když
není
pěkně
,
tak
ujedeme
domů
.
|