| s-1
| Dobrý
den
.
|
| s-2
| Dobrý
den
.
|
| s-3
| Jmenuji
se
Petra
a
budu
si
tu
s
vámi
teď
chvíli
povídat
.
|
| s-4
| Ještě
než
začneme
,
je
mě
dobře
slyšet
?
|
| s-5
| Ano
.
|
| s-6
| Ráda
bych
si
s
vámi
popovídala
o
vašich
fotkách
.
|
| s-7
| Začněme
třeba
s
touhle
.
|
| s-8
| Co
je
na
ní
vidět
?
|
| s-9
| Na
téhle
fotografii
je
naše
chata
na
Hracholuskách
u
přehrady
.
|
| s-10
| Jsou
tam
ještě
naši
staří
rodiče
,
dědeček
s
babičkou
,
moje
maminka
a
naše
dvě
malé
děti
,
kluci
.
|
| s-11
| Tahleta
chata
má
docela
zajímavou
historii
,
pochází
z
roku
1965
,
kdy
jsme
ji
začali
stavět
.
|
| s-12
| To
údolí
jsem
znala
ještě
před
tím
,
bylo
krásné
,
byl
to
takový
kaňon
,
to
už
dnes
není
,
je
zaplavené
přehradní
nádrží
.
|
| s-13
| My
jsme
na
té
chatě
ale
užili
mnoho
a
mnoho
krásných
chvil
,
proto
jsem
ji
také
zvolila
jako
fotografii
pro
tento
rozhovor
.
|
| s-14
| Doba
,
kdy
jsme
ji
stavěli
,
byla
doba
,
která
je
dnes
už
neuvěřitelná
,
protože
na
stavbu
nebylo
k
sehnání
téměř
nic
.
|
| s-15
| Ani
naše
situace
v
rodině
tehdy
nebyla
zrovna
nejvhodnější
,
abychom
se
pouštěli
do
takovéhoto
dobrodružství
,
protože
já
jsem
byla
na
mateřské
dovolené
,
takže
jsme
měli
malý
příjem
,
a
navíc
shánění
stavebního
materiálu
.
|
| s-16
| Jenomže
to
místo
bylo
tak
krásné
a
já
jsem
k
němu
měla
i
takový
osobní
vztah
,
že
jsme
si
to
nechtěli
nechat
ujít
,
takže
jsme
se
do
toho
pustili
,
i
když
začátky
byly
velice
krušné
.
|
| s-17
| Chata
nám
přišla
v
listopadu
na
Martina
,
padal
sníh
.
|
| s-18
| Museli
jsme
ji
vyložit
z
vlaku
do
sněhu
a
potom
jsme
celou
zimu
,
víkend
co
víkend
,
jezdili
za
pomoci
několika
přátel
tenhleten
chuďoučký
malinký
sroubek
budovat
.
|
| s-19
| Takže
vzpomínky
jsou
z
téhle
doby
dost
krušné
,
ale
potom
dál
velice
hezké
,
proto
jsem
také
tohleto
téma
zvolila
.
|
| s-20
| Tahleta
fotografie
je
vlastně
historická
,
protože
tam
je
otec
i
maminka
mého
manžela
,
moje
maminka
,
děti
tehdy
byly
ještě
maličké
.
|
| s-21
| Jak
se
jmenují
ty
děti
na
fotce
?
|
| s-22
| Ten
maličký
je
Petr
,
ten
starší
je
Jirka
a
pak
máme
ještě
nejstaršího
Milana
,
ten
byl
v
té
době
na
skautském
táboře
.
|
| s-23
| Je
to
fotka
přibližně
z
roku
1969
nebo
1970
,
nevím
přesně
,
protože
jsem
bohužel
na
rubu
neoznačila
,
z
kterého
je
roku
,
ale
byl
to
dost
zřejmě
rok
1969
.
|
| s-24
| Nepamatujete
si
,
kdo
to
fotil
?
|
| s-25
| Zřejmě
to
musel
fotit
nějaký
chatař
od
sousedství
,
nebo
by
to
mohl
taky
fotit
můj
manžel
,
ale
on
se
obyčejně
k
aparátu
moc
neměl
.
|
| s-26
| Takže
to
fotil
buď
manžel
,
nebo
chatař
ze
sousedství
.
|
| s-27
| Kde
je
manžel
na
té
fotce
?
|
| s-28
| Ten
tam
právě
není
,
proto
je
tady
možnost
,
že
to
fotil
on
.
|
| s-29
| Ale
v
roce
1969
,
pokud
to
je
opravdu
z
léta
1969
,
byl
vlastně
v
lázních
,
takže
pravděpodobně
to
musel
fotit
někdo
ze
sousedství
.
|
| s-30
| Jak
se
jmenují
prarodiče
?
|
| s-31
| Maminka
mého
manžela
se
jmenovala
Emílie
Legátová
,
už
nežije
.
|
| s-32
| Její
manžel
,
tedy
tatínek
mého
manžela
,
byl
Vojtěch
Legát
a
moje
maminka
,
to
je
ta
paní
s
těmi
bílými
vlasy
,
se
jmenovala
Vilma
Krámská
.
|
| s-33
| Po
ní
jsem
také
dostala
křestní
jméno
.
|
| s-34
| Jezdíte
pořád
na
tuto
chatu
?
|
| s-35
| Jezdíme
tam
,
i
když
už
patří
nejstaršímu
synovi
,
už
jsme
ji
na
něj
převedli
.
|
| s-36
| Jezdíme
tam
prázdniny
co
prázdniny
,
i
když
v
našem
věku
už
je
to
čím
dál
obtížnější
a
obtížnější
,
protože
vzdálenost
od
vlaku
je
tři
kilometry
přes
les
.
|
| s-37
| Auto
už
nemáme
,
to
už
jsme
prodali
.
|
| s-38
| Ale
pořád
ještě
,
tedy
zaplať
pán
Bůh
,
na
to
stačíme
,
abychom
tam
došli
a
abychom
tam
mohli
trávit
léto
.
|
| s-39
| Chcete
říct
ještě
něco
k
téhle
fotce
?
|
| s-40
| Možná
až
k
té
další
.
|
| s-41
| Dobře
.
|
| s-42
| Přejdeme
na
další
fotku
.
|
| s-43
| Copak
to
máme
tady
?
|
| s-44
| Tohleto
je
vzpomínka
na
jednu
z
těch
moc
hezkých
chvilek
tam
.
|
| s-45
| Je
to
kraj
,
kde
jsou
lesy
plné
hub
.
|
| s-46
| Tady
je
můj
manžel
,
ten
nahoře
v
těch
brýlích
,
a
všichni
tři
naši
kluci
:
nejstarší
Milan
,
mladší
Jirka
,
ten
se
tam
choulí
k
tomu
starému
pánovi
,
a
nejmladší
Petr
,
ten
sedí
u
tatínka
nahoře
.
|
| s-47
| Byli
pyšní
na
úlovek
,
který
přinesli
,
takže
jsme
to
museli
samozřejmě
vyfotografovat
.
|
| s-48
| Je
tam
ještě
někdo
?
|
| s-49
| Je
tam
ten
starý
pán
,
to
není
náš
příbuzný
,
to
byl
jenom
známý
.
|
| s-50
| Naše
děti
ho
měly
velice
rády
,
protože
on
byl
samá
legrace
.
|