| s-1
| Bylo
to
takové
rozložené
.
|
| s-2
| Toto
šlo
strašně
rychle
,
takže
to
bylo
honem
honem
.
|
| s-3
| A
to
překvapení
,
že
je
to
kluk
.
|
| s-4
| Tenkrát
se
ještě
nevědělo
,
jestli
by
to
byl
kluk
,
nebo
holčička
.
|
| s-5
| Takže
překvapení
,
že
máme
syna
,
bylo
hezké
.
|
| s-6
| Jaký
byl
jako
dítě
?
|
| s-7
| Když
byl
maličký
,
tak
byl
dost
vzteklý
.
|
| s-8
| U
táty
tak
ne
,
to
si
nedovolil
,
ale
já
jsem
k
němu
byla
shovívavější
,
tak
mě
neposlechl
.
|
| s-9
| Mohla
jsem
křičet
a
třepat
ho
,
nepomohlo
nic
,
ale
stačilo
,
aby
se
koukl
táta
.
|
| s-10
| To
potom
pomohlo
.
|
| s-11
| Ale
co
můžu
říct
,
tak
ve
škole
se
dobře
učil
a
byl
hodný
.
|
| s-12
| Na
vojně
na
něj
nebyla
žádná
stížnost
,
ve
škole
taky
ne
.
|
| s-13
| Školu
si
udělal
při
práci
.
|
| s-14
| Měli
jsme
z
něj
opravdu
radost
.
|
| s-15
| Z
dcery
,
ale
i
ze
syna
,
protože
si
umínil
,
že
po
maturitě
půjde
studovat
dál
.
|
| s-16
| Byl
zaměstnaný
u
policie
,
takže
práce
tam
měl
taky
hodně
a
ještě
při
tom
vystudoval
.
|
| s-17
| Vzpomente
si
na
nějakou
lumpárnu
,
kterou
v
dětství
provedl
?
|
| s-18
| Na
takovou
lumpárnu
bych
si
vzpomněla
,
bylo
jich
spoustu
.
|
| s-19
| Když
jsme
jeli
z
Rábí
od
maminky
,
tak
jsme
zajeli
do
Horažďovic
.
|
| s-20
| To
je
asi
10
kilometrů
.
|
| s-21
| Měli
jsme
koupit
nějakou
hračku
.
|
| s-22
| Byla
tam
dětská
formule
-
červené
autíčko
s
volantem
.
|
| s-23
| Bylo
mu
asi
dva
půl
roku
a
on
si
do
toho
auta
sedl
a
nevstal
a
že
je
jeho
.
|
| s-24
| Tenkrát
to
auto
stálo
asi
400
Kč
.
|
| s-25
| Tak
jsme
nějak
schrastili
peníze
,
co
jsme
měli
při
sobě
,
a
to
auto
jsme
museli
koupit
.
|
| s-26
| Nedal
pokoj
a
musel
s
ním
jezdit
a
jezdit
.
|
| s-27
| Mám
vyfocenou
takovou
velikánskou
fotku
.
|
| s-28
| Jednou
jel
a
já
říkám
:
"
Tady
budeš
jezdit
.
"
|
| s-29
| A
on
sjel
z
meze
.
|
| s-30
| Vždycky
byl
hrozně
rád
,
že
to
vytočil
,
že
se
nic
nestalo
.
|
| s-31
| Jenže
v
tom
Borském
parku
jel
z
té
stráně
a
už
jsme
ho
nestačili
zachytit
.
|
| s-32
| Viděli
jsme
,
že
tam
dole
byla
vodárna
.
|
| s-33
| Už
jsem
viděla
,
že
do
té
vodárny
nalítne
.
|
| s-34
| On
to
vytočil
a
povídá
:
"
To
jste
měli
strach
,
co
?
|
| s-35
| Ale
já
jsem
to
vytočil
.
"
|
| s-36
| Můžu
vám
říct
,
že
když
jsem
tam
doběhla
,
tak
jsem
mu
ještě
natřepala
.
|
| s-37
| To
byla
rošťárna
.
|
| s-38
| Vždycky
si
vymýšlel
takovéhle
rošťárny
.
|
| s-39
| Člověk
se
bál
,
aby
se
mu
něco
nestalo
.
|
| s-40
| To
jsou
děti
.
|
| s-41
| Ale
jinak
byl
moc
hodný
.
|
| s-42
| Podíváme
se
dál
.
|
| s-43
| Ano
.
|
| s-44
| Co
je
tohle
za
fotku
?
|
| s-45
| To
je
moje
svatba
.
|
| s-46
| To
je
můj
muž
.
|
| s-47
| Vdávala
jsem
se
patnáctého
února
v
roce
1964
.
|
| s-48
| Ty
šaty
i
závoj
,
co
mám
na
sobě
,
byly
nás
všech
.
|
| s-49
| Nejdřív
je
měla
nejstarší
sestřička
Boženka
,
pak
je
měla
Růženka
z
Bratislavy
,
pak
jsem
je
měla
já
.
|
| s-50
| Všechny
jsme
byly
přibližně
stejné
postavou
,
takže
ty
šaty
posloužily
třem
nevěstám
.
|