s-1
| Řeknete
mi
k
tomu
ještě
něco
?
|
s-2
| Myslím
,
že
mému
muži
,
co
jsme
se
do
sebe
tak
nějak
zakoukali
a
dá
se
říct
i
zamilovali
,
se
líbily
tyto
šaty
a
tato
fotka
.
|
s-3
| Říkal
,
že
byl
unešený
.
|
s-4
| To
věřím
.
|
s-5
| Moc
se
mu
to
líbilo
.
|
s-6
| Dali
mi
ji
a
mám
ji
doma
v
tom
rámečku
,
jak
ji
měli
za
výlohou
.
|
s-7
| Jste
tam
opravdu
moc
hezká
.
|
s-8
| Děkuju
.
|
s-9
| Podíváme
se
dál
.
|
s-10
| Ano
.
|
s-11
| Kdo
je
na
téhle
fotce
?
|
s-12
| Tady
jsem
já
a
pak
jsou
to
moje
dvě
sestry
.
|
s-13
| Z
té
strany
je
Růženka
a
ta
druhá
je
Boženka
.
|
s-14
| Jak
jsem
vám
říkala
,
byli
u
nás
ubytováni
tadyhleti
vojáci
.
|
s-15
| Byli
strašně
moc
hodní
.
|
s-16
| Strašně
milé
lidi
jsme
tam
měli
.
|
s-17
| My
jsme
se
k
nim
taky
chovali
hrozně
hezky
.
|
s-18
| Maminka
jim
vždycky
něco
dobrého
uvařila
a
když
jsme
potřebovali
cokoliv
udělat
,
tak
pomohli
nám
.
|
s-19
| Neměli
jsme
tatínka
,
už
nám
umřel
,
takže
maminka
byla
sama
.
|
s-20
| Tak
nám
pomáhali
,
jak
to
šlo
.
|
s-21
| Toto
je
u
nás
na
dvoře
v
Rábí
.
|
s-22
| Tamtu
kůlničku
vzadu
celou
zbourali
,
postavili
nám
novou
a
všechno
nám
to
uklidili
.
|
s-23
| On
se
jmenoval
Milan
Horký
a
měl
dceru
Jitku
v
mých
letech
.
|
s-24
| Mně
bylo
asi
tak
třináct
let
.
|
s-25
| Byl
to
můj
vzor
.
|
s-26
| Strašně
se
mi
líbil
,
byl
hrozně
hezký
.
|
s-27
| Asi
proto
,
že
jsem
neměla
tatínka
.
|
s-28
| Býval
by
udělal
všechno
.
|
s-29
| S
tím
vojskem
,
co
tam
vidíte
ten
"
gazík
"
jsme
vždycky
moc
hezky
strávili
čas
.
|
s-30
| Se
všemi
,
co
tam
měli
pronajaté
pokoje
,
ať
byl
u
nás
ubytovaný
můj
muž
,
učitelé
nebo
vojáci
.
|
s-31
| Ta
druhá
sestřička
,
v
bílé
blůzičce
,
mi
bohužel
umřela
na
rakovinu
prsu
.
|
s-32
| Bylo
jí
42
let
a
měla
dvě
dcerky
.
|
s-33
| Protože
neměla
moc
hodného
muže
,
tak
maminka
její
dcery
vychovávala
,
dá
se
říct
,
sama
.
|
s-34
| Já
jsem
tam
s
mužem
jezdila
každou
sobotu
,
neděli
,
abych
jim
pomohla
vyprat
,
vyžehlit
,
abych
jim
to
všechno
ulehčila
.
|
s-35
| Když
neměly
mámu
,
tak
jsem
ještě
zastávala
tohleto
.
|
s-36
| Maminka
se
o
ně
postarala
,
ale
když
bylo
potřeba
něco
módního
,
nebo
ušít
,
nebo
nakoupit
,
tak
jsem
na
to
všechno
byla
zase
já
.
|
s-37
| Ta
druhá
sestra
,
to
je
Růženka
.
|
s-38
| Je
v
Bratislavě
.
|
s-39
| Byly
jsme
vždycky
po
roce
,
takže
teď
jí
bylo
64
.
|
s-40
| Provdala
se
do
Bratislavy
.
|
s-41
| Vzala
si
moc
hodného
a
hezkého
chlapce
.
|
s-42
| Zajímavé
bylo
,
že
jí
někdo
v
práci
asi
vykládal
karty
.
|
s-43
| Říkala
:
"
Já
tomu
nevěřím
.
"
|
s-44
| Bylo
jí
nějakých
25
let
.
|
s-45
| Přišla
a
říká
:
"
Prosím
tě
,
mně
tam
vykládali
karty
a
řekli
mi
,
že
až
mi
bude
padesát
,
tak
zůstanu
sama
.
|
s-46
| Že
se
prostě
něco
stane
.
"
|
s-47
| Já
říkám
:
"
Prosím
tě
,
na
to
nemůžeš
myslet
.
|
s-48
| Já
tomu
nevěřím
.
"
|
s-49
| A
opravdu
se
to
,
nedej
bože
,
vyplnilo
.
|
s-50
| Její
muž
,
který
byl
opravdu
hodný
,
jel
se
synem
koupit
mu
pro
auto
a
nějaký
opilý
na
něj
najel
a
prostě
ho
zabil
.
|