s-1
| V
předešlé
kazetě
jsme
v
podstatě
došli
skoro
k
osvobození
Terezína
.
|
s-2
| Jak
jste
prožila
vlastní
osvobození
?
|
s-3
| K
osvobození
Terezína
došlo
8
.
května
.
|
s-4
| Ve
večerních
hodinách
jsme
se
dozvěděly
,
že
okolo
Terezína
projela
sovětská
armáda
a
že
je
konec
války
.
|
s-5
| Pochopitelně
to
byla
velká
euforie
,
jak
se
teď
ale
dostat
domů
?
|
s-6
| V
Terezíně
zůstal
systém
uzavřeného
města
,
protože
tam
řádil
skvrnitý
tyfus
.
|
s-7
| Myslím
,
že
většina
z
nás
byla
dost
ukázněná
,
aspoň
my
jsme
patřily
mezi
ty
ukázněné
.
|
s-8
| Bylo
nám
řečeno
,
že
nemůžeme
opustit
lágr
dříve
,
dokud
neprojdeme
lékařskou
prohlídkou
,
abychom
neroznášely
nějaké
choroby
.
|
s-9
| Chápaly
jsme
to
.
|
s-10
| Ale
vzhledem
k
tomu
,
že
situace
,
pokud
se
týče
komunikace
,
nebyla
zřejmě
ani
v
celé
zemi
jednoduchá
,
neměli
jsme
absolutně
žádné
spojení
ani
s
maminkou
a
ani
s
naší
rodinou
.
|
s-11
| Zůstávaly
jsme
dál
v
Terezíně
.
|
s-12
| Šly
jsme
na
lékařskou
prohlídku
a
dostaly
jsme
osvědčení
,
že
skvrnitý
tyfus
nemáme
,
ani
nejsme
bacilonosiči
.
|
s-13
| Teď
byla
otázka
,
jak
se
dostat
domů
.
|
s-14
| Přijížděly
tam
různé
skupiny
,
lidi
si
přijížděli
náklaďáky
pro
svoje
známé
a
příbuzné
.
|
s-15
| Pochopitelně
jsme
se
snažily
někde
přifařit
,
k
někomu
,
kdo
by
jel
do
blízkosti
našeho
bydliště
,
tedy
do
Újezda
.
|
s-16
| Až
12
.
září
se
nám
podařilo
někoho
sehnat
,
viděly
jsme
náklaďák
,
který
měl
nápis
"
Neratovice
,
Kostelec
nad
Labem
"
.
|
s-17
| Říkaly
jsme
si
:
"
Vždyť
to
není
daleko
.
|
s-18
| Jestli
nás
vezmou
,
tak
s
nimi
jedeme
,
dostaneme
se
do
blízkosti
Prahy
.
"
|
s-19
| Tady
z
Újezda
je
to
,
nevím
,
asi
dvacet
nebo
25
kilometrů
,
ale
to
pro
nás
nebyl
žádný
problém
.
|
s-20
| Říkaly
jsme
si
:
"
To
už
se
dostaneme
.
"
|
s-21
| Skutečně
nás
ochotně
vzali
.
|
s-22
| Sbalily
jsme
si
se
sestrou
těch
pár
fidlátek
,
co
jsme
tam
měly
,
a
nastoupily
jsme
k
nim
do
autobusu
.
|
s-23
| Po
cestě
to
nejelo
,
jeli
na
dřevěný
plyn
a
pořád
s
tím
něco
montovali
.
|
s-24
| Zkrátka
mu
ten
autobus
nejel
,
takže
jsme
se
do
Kostelce
nad
Labem
dostaly
asi
v
sedm
hodin
večer
.
|
s-25
| Sice
bylo
ještě
světlo
,
ale
teď
nevíme
,
jak
dál
.
|
s-26
| Poděkovaly
jsme
jim
a
vydaly
jsme
se
pěšky
do
Újezda
.
|
s-27
| Přišly
jsme
do
Zelenče
a
tam
nám
říkali
:
"
Vždyť
se
nesmí
vycházet
,
odkud
jdete
?
|
s-28
| Tady
je
Rudá
armáda
,
seberou
vás
.
"
|
s-29
| Měly
jsme
strach
,
ale
říkaly
jsme
si
,
že
teď
už
to
dojdem
.
|
s-30
| Vojáci
nás
opravdu
dojeli
,
legitimovali
nás
a
říkali
,
že
nás
dovezou
.
|
s-31
| Opravdu
nás
dovezli
,
protože
jel
s
nimi
nějaký
důstojník
.
|
s-32
| Nejdřív
nám
zastavilo
vojenské
auto
,
kde
byli
zřejmě
ti
vojáci
dost
opilí
,
k
těm
jsme
si
nesedly
.
|
s-33
| Tady
k
tomu
důstojníkovi
jsme
si
ale
sedly
a
on
nás
dovezl
opravdu
až
sem
.
|
s-34
| To
víte
,
bylo
velké
uvítání
,
spousta
slz
a
radosti
.
|
s-35
| Tím
pro
nás
skončila
válka
.
|
s-36
| Jak
jste
se
po
té
válce
,
když
jste
se
vrátily
,
s
takovým
nedokončeným
nebo
poloukončeným
studiem
zapojily
?
|
s-37
| To
byl
právě
největší
problém
,
protože
jsme
se
vrátily
už
dospělé
bez
řádného
studia
.
|
s-38
| Moje
sestra
měla
aspoň
ukončenou
dvouletou
obchodní
školu
,
ale
já
jsem
neměla
nic
.
|
s-39
| Byl
problém
.
|
s-40
| Docela
ráda
bych
byla
bývala
dělala
v
zemědělství
,
celkem
jsem
vždycky
lnula
k
přírodě
.
|
s-41
| Chtěla
bych
si
udělat
zemědělskou
školu
,
ale
nebyl
žádný
předpoklad
,
že
bych
mohla
jít
studovat
.
|
s-42
| Z
maminčina
důchodu
to
nebylo
možné
.
|
s-43
| Řekla
jsem
si
:
"
Dobře
.
"
|
s-44
| Našla
jsem
si
nějaké
zaměstnání
,
protože
v
průběhu
Terezína
se
už
člověk
trošku
otrkal
.
|
s-45
| Měla
jsem
ramena
,
že
všechno
vím
,
všechno
znám
.
|
s-46
| Našla
jsem
si
zaměstnání
jako
administrativní
pracovnice
u
jedné
soukromé
firmy
v
Praze
.
|
s-47
| Než
jsem
nastoupila
,
vypůjčila
jsem
si
od
našich
známých
psací
stroj
.
|
s-48
| Naučila
jsem
se
čtyřmi
prsty
trochu
psát
,
opravdu
jsem
ale
čtrnáct
dní
nedělala
nic
jiného
,
než
psala
na
stroji
.
|
s-49
| Těsnopis
jsem
se
učila
trochu
v
Terezíně
,
ale
nebyla
jsem
schopna
se
tím
živit
.
|
s-50
| Ale
řekla
jsem
si
,
že
musím
jít
dělat
a
budu
se
snažit
.
|