s-1
| Tudíž
jsem
také
přispíval
ke
zvýšení
obratu
,
asi
do
té
míry
,
že
za
nějakou
chvíli
si
najali
hotel
,
který
pronajímali
také
vojákům
.
|
s-2
| Tel
Aviv
během
války
žil
poměrně
docela
dobře
,
protože
byl
velmi
výstavním
městem
.
|
s-3
| To
,
čemu
dnes
říkáme
turistický
ruch
,
tam
nahrazovali
vojáci
na
víkendových
propustkách
a
nebo
na
dovolených
ze
všech
okolních
států
Středního
východu
.
|
s-4
| Postupem
času
jsem
se
stal
vrátným
v
hotelu
,
čímž
jsem
od
pana
šéfa
dostal
pronajatý
pokoj
dvaapůl
čtverečních
metrů
.
|
s-5
| Když
jsem
si
zavazoval
boty
,
dělal
jsem
to
na
chodbě
.
|
s-6
| Byly
tam
dvě
palandy
,
na
hořejší
byly
náhradní
matrace
a
lůžkoviny
a
na
spodní
jsem
spal
.
|
s-7
| Ale
přece
jenom
to
pomohlo
tím
,
že
jsem
ušetřil
za
nájemné
,
tak
jsem
za
tuto
úpravu
musel
být
svým
způsobem
vděčný
.
|
s-8
| Až
jednoho
dne
mě
nějací
známí
,
kteří
se
dozvěděli
,
že
jsem
se
v
Praze
učil
fotografem
,
doporučili
jedné
rumunské
rodině
.
|
s-9
| Jako
dneska
vím
,
že
se
jmenovali
Seubávelrosio
,
měli
fotoobchod
a
živili
se
tím
,
že
vyvolávali
,
kopírovali
,
zvětšovali
.
|
s-10
| Měli
jednoho
nebo
dva
fotografy
,
kteří
fotografovali
na
pláži
a
ve
městě
,
tak
jako
se
u
nás
dřív
fotografovalo
na
ulici
.
|
s-11
| Je
to
velmi
nepříjemné
a
velmi
ponižující
zaměstnání
,
když
zvednete
stokrát
aparát
,
99krát
vás
odmávnou
a
jenom
jednou
je
vyfotografujete
.
|
s-12
| Pak
z
nich
musíte
vydyndat
zálohu
,
musíte
jim
říct
,
kdy
přijdou
.
|
s-13
| Musíte
se
je
snažit
přesvědčit
o
tom
,
aby
si
vzali
víc
než
ty
dvě
fotografie
.
|
s-14
| Ještě
k
tomu
jsem
sice
uměl
fotografovat
,
ale
zase
jazyk
nebyl
na
dostatečné
výši
,
abych
se
mohl
bavit
technicky
.
|
s-15
| Dneska
vím
,
že
fotografování
se
říká
"
liidstalem
"
.
|
s-16
| Když
nějaká
dívenka
na
pláži
zvolala
"
lidstalem
šalánum
"
,
náš
fotograf
přišel
.
|
s-17
| Taky
jsem
byl
strašně
hrdý
,
že
jsem
jí
rozumněl
.
|
s-18
| Pak
jsem
věděl
taky
,
jak
se
říká
"
dva
za
šilink
"
.
|
s-19
| To
je
"
šnajm
by
gruš
"
,
poněvadž
"
gruš
"
se
říkalo
šilinku
.
|
s-20
| Jednoho
dne
mě
opustil
stud
a
řekl
jsem
si
:
"
Proč
nevyužiješ
toho
,
že
umíš
anglicky
?
|
s-21
| Proč
nefotografuješ
armádu
neboli
vojáky
,
kteří
chodí
na
propustky
a
dovolené
?
"
|
s-22
| Byla
to
velmi
náročná
práce
,
protože
ta
činnost
se
vyvíjela
někdy
od
rána
až
do
oběda
.
|
s-23
| Co
jste
nevyfotografoval
do
oběda
,
už
nemělo
význam
,
protože
večer
vojáci
odjížděli
a
do
té
doby
musely
být
snímky
hotovy
.
|
s-24
| Když
jste
někdy
našel
někoho
,
kdo
se
tam
zdržel
víc
než
den
,
tak
jste
ho
mohl
vyfotografovat
i
odpoledne
.
|
s-25
| Na
tom
se
založil
můj
úspěch
,
protože
jsem
se
stal
nejvěhlasnějším
fotografem
s
největším
obratem
.
|
s-26
| Fotografoval
jsem
k
nelibosti
všech
konkurentů
nejvíc
vojáků
a
měl
jsem
náhle
prudce
velké
příjmy
.
|
s-27
| Vedlo
to
až
tak
daleko
,
že
se
mi
jeden
fotograf
chtěl
pomstít
a
rozbil
mi
brýle
do
oka
,
takže
jsem
s
ním
se
vším
možným
musel
k
soudu
.
|
s-28
| Takže
i
v
tomto
oboru
a
v
této
oblasti
zeměkoule
může
být
závist
,
může
být
i
úspěch
.
|
s-29
| Z
toho
úspěchu
jsem
měl
tu
výhodu
,
že
když
jsem
se
oženil
,
mohl
jsem
si
najmout
zařízený
pokoj
,
ne
byt
,
ale
zařízený
pokoj
,
a
poměrně
slušně
v
Tel
Avivu
žít
.
|
s-30
| Koho
jste
si
vzal
,
jak
jste
se
seznámili
?
|
s-31
| Prostřednictvím
svých
českých
přátel
jsem
se
seznámil
s
jednou
rakouskou
dívkou
,
kterou
jsem
si
po
velmi
krátké
známosti
vzal
.
|
s-32
| Žili
sme
spolu
také
jenom
velmi
krátce
,
protože
mně
už
nezbývalo
mnoho
dní
před
nástupem
na
vojnu
.
|
s-33
| K
nástupu
na
vojnu
došlo
8
.
ledna
1943
.
|
s-34
| Tam
jste
se
tehdy
přihlásil
?
|
s-35
| Tam
jsem
se
přihlásil
.
|
s-36
| Ještě
je
nutno
se
zmínit
o
jedné
velmi
ošklivé
době
,
kdy
mladý
člověk
chodící
po
Tel
Avivu
bez
uniformy
byl
zrádce
,
ulejvač
,
lidé
po
něm
plivali
.
|
s-37
| My
,
Čechoslováci
,
jsme
nosili
u
sebe
vždycky
povolávací
rozkaz
,
abychom
dokázali
,
že
schází
jenom
nástup
,
ale
že
na
vojnu
jdeme
.
|
s-38
| Asi
to
v
tom
nadšení
bylo
nutné
,
takovýto
postoj
,
i
když
bylo
nepříjemné
,
když
se
vás
snažila
banda
lidí
vyhodit
večer
z
kavárny
nebo
v
poledne
z
restaurace
.
|
s-39
| Zabezpečil
jsem
svoji
manželku
tím
,
že
na
vojně
měla
nárok
na
určité
výhody
.
|
s-40
| Pobírala
nějakou
rentu
,
která
jí
umožnila
bezstarostně
žít
,
dalo
by
se
tak
říct
.
|
s-41
| Měla
přístup
do
vojenských
kantýn
,
čímž
získala
opět
výhody
v
dobrém
zásobování
oproti
jiným
obyvatelům
,
občanům
a
lidem
kolem
.
|
s-42
| Po
době
,
kterou
jsem
strávil
ve
výcvikovém
středisku
v
blízkosti
Haify
s
celou
jednotkou
,
jsem
po
stažení
z
Tobruku
nastoupil
cestu
do
Velké
Británie
neboli
do
Anglie
.
|
s-43
| Vaše
manželka
byla
Židovka
?
|
s-44
| Ano
,
rakouská
Židovka
,
která
ovšem
v
květnu
1944
podlehla
leukemii
,
v
době
,
kdy
už
jsem
byl
v
Anglii
a
kdy
jsem
s
ní
byl
jenom
v
korespondenčním
styku
.
|
s-45
| Zůstala
tedy
v
Palestině
?
|
s-46
| Zůstala
v
Palestině
,
umřela
ve
známé
nemocnici
s
Chagallovými
obrazy
na
Hadassah
v
Jeruzalémě
.
|
s-47
| Odjel
jste
do
Británie
.
|
s-48
| Cesta
do
Británie
vedla
.
.
.
|
s-49
| Ještě
v
Palestině
jste
se
nedostal
do
nějakých
vojenských
akcí
,
že
?
|
s-50
| Ne
,
část
jednotky
byla
nasazena
v
Tobruku
,
ale
já
jsem
zůstal
ve
výcvikovém
středisku
v
blízkosti
Haify
.
|