s-1
| Jak
jste
se
do
organizace
dostal
?
|
s-2
| Do
takové
organizace
vplynete
pod
vlivem
svých
spolužáků
anebo
spolužáků
o
jednu
nebo
dvě
třídy
výše
.
|
s-3
| Na
začátku
byla
atraktivita
činnosti
také
ve
víkendových
výletech
,
které
se
konaly
každou
neděli
.
|
s-4
| Tehdy
nebyly
víkendy
v
našem
slova
smyslu
.
|
s-5
| Lákala
sounáležitost
s
lidmi
,
kteří
vám
byli
blízcí
,
kterým
jste
rozumněl
a
se
kterými
jste
si
měli
co
říci
.
|
s-6
| Určitě
v
tom
hrála
roli
i
jakási
intuitivní
obava
před
antisemitismem
,
protože
bylo
málo
židovských
studentů
,
kteří
nebyli
členy
levičáckých
organizací
.
|
s-7
| Později
se
všichni
přesvědčili
o
tom
,
že
ani
komunismus
není
prost
antisemitismu
.
|
s-8
| Věděli
rodiče
o
vašich
aktivitách
v
tomhle
směru
?
|
s-9
| Ano
,
věděli
.
|
s-10
| Dělalo
jim
to
dost
starostí
.
|
s-11
| Zejména
potom
v
období
protektorátu
,
kdy
bylo
pro
mě
riziko
dvojnásobné
a
kdy
jsem
se
dostal
v
některých
směrech
do
svízelných
situací
.
|
s-12
| Největší
starosti
si
s
tím
dělala
samozřejmě
matka
.
|
s-13
| Jakou
jste
měl
představu
o
svém
budoucím
životě
,
co
jste
chtěl
dělat
v
dětství
,
v
době
první
republiky
?
|
s-14
| Je
nutno
uvážit
,
že
v
době
první
republiky
mně
bylo
asi
šestnáct
let
.
|
s-15
| Blížil
jsem
se
k
životním
rozhodnutím
,
která
se
konala
pod
vlivem
politické
situace
,
ohrožení
republiky
a
ztráty
svobody
.
|
s-16
| Velkolepé
plány
se
dělat
nedaly
.
|
s-17
| Našel
jsem
si
zálibu
a
z
této
záliby
jsem
měl
původně
v
úmyslu
udělat
svoji
životní
náplň
,
měla
jí
být
reportážní
fotografie
.
|
s-18
| Otec
byl
v
té
době
již
bez
zaměstnání
,
protože
všechny
firmy
v
Sudetech
ho
jako
Žida
vypověděly
z
práce
.
|
s-19
| To
myslíte
období
kolem
Mnichova
?
|
s-20
| Ano
,
kolem
Mnichova
.
|
s-21
| Záleželo
také
na
míře
exponovanosti
dotyčných
majitelů
textilních
firem
.
|
s-22
| Majitelé
malé
firmy
na
výrobu
záclon
v
Ašském
cípu
v
Roßbachu
zřejmě
zapomněli
,
že
je
otec
Žid
,
nebo
to
nevěděli
.
|
s-23
| Než
na
to
přišli
a
otce
vyhodili
,
byl
již
hluboký
protektorát
.
|
s-24
| Kdežto
firma
Franze
Zimmermanna
z
Freudentálu
,
dnešního
Bruntálu
,
se
s
otcem
rozloučila
hned
při
prvních
náznacích
,
protože
celá
rodina
byla
velmi
aktivně
činná
v
henleinovském
hnutí
.
|
s-25
| Zůstaňme
ještě
u
vašich
zájmů
.
|
s-26
| Jakou
jste
měl
ještě
před
mnichovskými
událostmi
představu
o
svém
životě
?
|
s-27
| Co
jste
chtěl
?
|
s-28
| Dnes
nemohu
říct
,
že
bych
byl
měl
představu
.
|
s-29
| Pokud
nějaká
byla
,
tak
si
na
ni
už
nepamatuji
.
|
s-30
| První
konkrétní
představa
,
kterou
si
pamatuji
,
vyplývala
z
velkého
zájmu
o
fotografii
a
o
dokumentární
fotografii
.
|
s-31
| V
té
době
se
mi
a
mým
kolegům
podařily
některé
věci
,
jako
byla
jedna
titulní
stránka
ve
Vlastě
.
|
s-32
| Vývoj
událostí
byl
ale
tak
rychlý
,
že
myšlenka
na
rozvinutí
této
záliby
musela
jít
zcela
do
pozadí
.
|
s-33
| Nejblíž
jsem
se
k
ní
dostal
tím
,
že
jsem
po
odchodu
ze
školy
vstoupil
do
učení
do
fotolaboratoře
.
|
s-34
| Bylo
to
u
židovské
firmy
Fotoleb
.
|
s-35
| Kdy
to
asi
bylo
?
|
s-36
| Bylo
to
v
roce
1939
.
|
s-37
| Vstoupil
jsem
do
učení
,
protože
jsem
již
nebyl
přijat
jako
trvalý
žák
do
pokračovací
školy
v
tomto
oboru
,
která
byla
v
Hellichově
ulici
.
|
s-38
| U
firmy
jsem
pracoval
až
do
svého
odjezdu
v
říjnu
roku
1940
.
|
s-39
| Kdy
jste
poprvé
ucítil
nebezpečí
přicházející
z
Německa
?
|
s-40
| Myslím
tím
dobu
první
republiky
,
než
došlo
k
mnichovským
událostem
.
|
s-41
| Nebezpečí
bylo
akutně
znát
a
hrálo
bezpodmínečně
významnou
roli
při
mém
rozhodnutí
politicky
se
angažovat
.
|
s-42
| Jestli
jste
si
všiml
,
můj
vstup
do
politických
sfér
spadá
do
období
nástupu
Hitlera
v
Německu
,
kolem
roku
1933
.
|
s-43
| V
tom
je
možno
hledat
jednak
vysvětlení
,
když
ne
omluvu
,
pro
moji
inklinaci
a
také
hnací
motor
,
který
mě
tlačil
do
některých
kroků
,
které
nakonec
vedly
až
k
vyloučení
ze
škol
v
tehdy
již
okleštěné
republice
.
|
s-44
| Jak
jste
reagoval
na
informace
o
antisemitském
směřování
přicházející
z
Německa
?
|
s-45
| Na
školu
přicházeli
první
emigranti
z
Německa
již
v
letech
1934
,
1935
.
|
s-46
| Před
obsazením
Sudet
se
tam
stěhovali
levičácky
smýšlející
,
ale
hlavně
židovská
emigrace
,
které
se
podařilo
dostat
se
z
Německa
.
|
s-47
| Nedovedu
již
dnes
posoudit
,
do
jaké
míry
to
bylo
dáno
možnostmi
dostat
se
z
Německa
a
do
jaké
míry
věčným
židovským
optimismem
:
"
Vydržíme
to
tam
a
zůstaneme
tam
.
"
|
s-48
| Nutno
říct
,
že
tento
věčný
optimismus
byl
uchován
i
v
Čechách
,
kde
snaha
k
stěhování
také
nebyla
zdůrazňována
.
|
s-49
| Jak
jste
reagoval
na
informace
o
antisemitismu
v
Německu
?
|
s-50
| Příchozí
děti
jsme
velmi
rychle
asimilovali
v
třídách
,
nebylo
mezi
nimi
rozdílu
.
|