| s-1
| Vraceli
jsme
se
do
Nového
Mesta
.
|
| s-2
| Ještě
se
pamatuji
na
rabování
,
která
tam
byla
krátce
po
válce
,
kdy
vesničané
přicházeli
rabovat
hlavně
židovské
rodiny
v
Novém
Meste
nad
Váhom
.
|
| s-3
| To
byli
obchodníci
a
poměrně
i
dost
zámožní
Židé
tam
žili
.
|
| s-4
| Jak
jsem
se
později
dočetla
,
ještě
v
roce
1930
bylo
60
%
obyvatelstva
v
Novém
Meste
nad
Váhom
židovských
.
|
| s-5
| Byli
to
Židé
mluvící
německy
nebo
maďarsky
?
|
| s-6
| Spíš
maďarsky
.
|
| s-7
| Maďarsky
.
|
| s-8
| Ti
starší
.
|
| s-9
| Mladší
generace
už
samozřejmě
měla
slovenské
školy
.
|
| s-10
| Teprve
od
roku
1920
se
začínalo
vyučovat
slovensky
-
vůbec
slovenský
vyučovací
jazyk
.
|
| s-11
| Štátná
škola
sice
byla
založena
,
ale
nikdo
tam
nechodil
.
|
| s-12
| Školy
byly
většinou
evangelické
,
v
Novém
Meste
byla
velká
skupina
evangeliků
,
katolická
a
židovská
.
|
| s-13
| Vy
jste
chodila
do
které
obecné
školy
?
|
| s-14
| Já
jsem
chodila
do
obecné
školy
židovské
,
to
byla
čtyřtřídka
.
|
| s-15
| Učitelé
byli
Židé
,
kteří
mluvili
slovenským
přízvukem
.
|
| s-16
| Moje
slovenština
i
vědomosti
byly
s
dost
velkými
mezerami
,
protože
to
bylo
velmi
krátce
po
válce
a
na
Slovensku
snad
ještě
neměli
ani
pořádné
učebnice
.
|
| s-17
| Po
absolutoriu
této
čtyřleté
školy
jste
.
.
.
|
| s-18
| V
roce
1925
jsem
začala
chodit
na
gymnázium
a
tam
vůbec
nebyli
Slováci
.
|
| s-19
| Všechno
byli
čeští
profesoři
,
protože
Slováci
před
válkou
ještě
neměli
inteligenci
.
|
| s-20
| Slovenské
školy
v
Uhersku
neexistovaly
,
na
rozdíl
od
Čech
a
Moravy
,
kde
byly
české
školy
.
|
| s-21
| Povolali
české
učitele
,
profesory
,
a
od
ředitele
až
po
školníka
to
byli
samí
Češi
,
ba
i
učebnice
byly
české
.
|
| s-22
| Slovenštinu
nás
učil
taky
Čech
,
podle
toho
také
vypadaly
moje
vědomosti
.
|
| s-23
| Napřed
jsem
se
musela
učit
slovensky
na
té
slovenské
lidové
škole
a
pak
jsem
přešla
na
gymnázium
,
tam
jsem
se
musela
učit
češtinu
.
|
| s-24
| V
českých
knihách
jsem
částečně
nerozuměla
,
co
čtu
.
|
| s-25
| Doma
jste
mluvili
německy
?
|
| s-26
| Rodiče
nemohli
být
nápomocní
třeba
s
úkolem
nebo
tak
?
|
| s-27
| Doma
jsme
mluvili
německy
.
|
| s-28
| Vůbec
ne
,
akorát
s
matematikou
mi
otec
pomáhal
,
protože
tam
jsem
nejvíc
"
haprovala
"
.
|
| s-29
| Ovšem
"
haprovala
"
jsem
ve
všem
,
protože
čeština
byla
pro
mě
ze
začátku
dost
svízelná
.
|
| s-30
| Dokonce
jsem
musela
druhou
třídu
opakovat
,
protože
jsem
absolutně
nestačila
,
měla
jsem
úžasné
mezery
.
|
| s-31
| Druhou
jsem
opakovala
,
tak
už
jsem
pochopila
,
oč
jde
.
|
| s-32
| Pak
už
to
šlo
.
|
| s-33
| Až
do
sixty
jsem
to
dotáhla
.
|
| s-34
| Původně
jsem
chtěla
studovat
,
ale
otec
onemocněl
a
už
nemohl
pracovat
a
důchod
byl
malý
.
|
| s-35
| Vzdala
jsem
se
toho
a
začala
jsem
se
učit
jako
zubní
laborantka
.
|
| s-36
| V
jakém
jazyce
jste
se
učila
,
když
už
jste
.
.
.
|
| s-37
| To
bylo
soukromé
,
to
bylo
u
zubních
lékařů
v
technické
laboratoři
.
|
| s-38
| Každý
zubní
lékař
měl
většinou
svoji
laboratoř
.
|
| s-39
| V
prvním
učilišti
jsem
měla
dvě
.
|
| s-40
| Tam
byli
zubní
technici
z
Moravské
Ostravy
,
mluvili
česky
a
taky
německy
,
tak
se
to
všelijak
míchalo
.
|
| s-41
| Na
druhém
učilišti
byl
Slovák
,
maďarský
Slovák
,
byl
zubní
technik
.
|
| s-42
| S
tím
jsem
mluvila
slovensky
.
|
| s-43
| V
roce
1932
otec
zemřel
.
|
| s-44
| Učení
jsem
dokončila
v
roce
1933
a
místo
žádné
nebylo
.
|
| s-45
| Byla
recese
,
velká
nezaměstnanost
,
čili
po
vyučení
jsem
vůbec
nemohla
najít
žádné
zaměstnání
.
|
| s-46
| Když
jste
byla
bez
zaměstnání
,
matka
byla
vdova
.
.
.
|
| s-47
| Matka
byla
vdova
s
malinkatým
důchodem
,
to
sotva
stačilo
pro
jednoho
,
co
teprve
pro
dva
.
|
| s-48
| Už
jsme
byly
v
Bytči
,
matka
už
nechtěla
zůstat
v
Novém
Meste
nad
Váhom
,
tak
jsem
se
přestěhovala
do
Bytče
.
|
| s-49
| Tam
byla
skupina
židovské
mládeže
,
která
se
připravovala
na
Palestinu
.
|
| s-50
| Přeškolovali
se
v
zemědělství
,
v
továrnách
nebo
vůbec
na
různá
řemesla
,
a
tam
jsem
se
seznámila
se
sourozenci
z
Frýdku
.
|