| s-1
| Řekla
jsem
:
"
Koncem
června
.
"
|
| s-2
| Tak
nějak
to
myslím
bylo
.
|
| s-3
| Řekl
:
"
Proč
jsi
nenastoupila
okamžitě
?
"
|
| s-4
| Mělo
se
nastoupit
,
myslím
,
do
patnáctého
.
|
| s-5
| Říkala
jsem
:
"
Protože
jsem
chtěla
mít
ještě
trochu
prázdnin
.
"
|
| s-6
| Řekl
:
"
To
jsme
chytli
nějakého
lenocha
.
|
| s-7
| Ještě
vůbec
nic
nedokázala
a
už
nechce
nic
dělat
,
už
chce
odpočívat
.
"
|
| s-8
| To
mě
úplně
hrozně
urazilo
.
|
| s-9
| Naštěstí
se
do
toho
vložil
ten
pán
.
|
| s-10
| Řekl
,
že
už
to
dál
zařídí
,
že
je
to
v
pořádku
.
|
| s-11
| Sebrali
jsme
se
a
potom
na
chodbě
se
představil
.
|
| s-12
| Byl
to
právník
těch
železáren
a
měl
na
starosti
osobní
oddělení
a
taky
toho
kádrového
referenta
.
|
| s-13
| Řekl
,
že
si
z
něj
nesmím
nic
dělat
,
že
je
to
člověk
,
který
dělal
celý
život
ve
výrobě
.
|
| s-14
| Je
to
komunista
a
teď
že
už
je
starý
,
tak
mu
dali
tuhletu
práci
.
|
| s-15
| Že
tam
mívá
sekretářku
,
ta
že
s
lidmi
hovoří
,
ale
že
tam
momentálně
nebyla
.
|
| s-16
| Šli
jsme
do
osobního
oddělení
,
tam
to
začal
vyprávět
.
|
| s-17
| Všichni
se
seběhli
.
|
| s-18
| Pobavilo
je
,
že
jsem
řekla
"
dobrý
den
"
a
že
je
to
hezké
pozdravení
,
když
mu
přeju
dobrý
den
.
|
| s-19
| Vešlo
to
v
takovou
známost
,
že
když
jsem
potom
kamkoliv
přišla
,
tak
se
na
mě
všichni
smáli
a
volali
"
dobrý
den
"
.
|
| s-20
| Byla
jsem
v
Hrádku
několik
let
.
|
| s-21
| Takže
první
dojmy
nebyly
dobré
?
|
| s-22
| První
dojmy
byly
úplně
hrozné
.
|
| s-23
| Zalíbilo
se
vám
tam
nakonec
?
|
| s-24
| Nakonec
se
mi
tam
zalíbilo
.
|
| s-25
| Železárny
byly
těžký
průmysl
a
ten
byl
tenkrát
ohromně
preferovaný
,
měly
všechny
možné
úžasné
výhody
.
|
| s-26
| Je
to
na
další
fotografii
-
rekreace
.
|
| s-27
| Byly
všemožně
zvýhodněné
.
|
| s-28
| Dělala
jsem
tam
všelijaké
práce
.
|
| s-29
| Nejdřív
jsem
nastoupila
do
pokladny
.
|
| s-30
| Byla
jsem
tam
s
hrozně
protivným
člověkem
.
|
| s-31
| Určitě
vám
připadne
úplně
strašlivě
neskutečné
,
že
v
té
době
v
budovách
nebylo
vůbec
ústřední
topení
.
|
| s-32
| Na
dvoře
jsme
měli
kolnu
,
tam
jsme
si
každý
den
šli
pro
uhlí
do
takových
putýnek
a
zatopili
jsme
si
.
|
| s-33
| Původně
to
měly
dělat
uklízečky
.
|
| s-34
| Ty
řekly
,
že
je
ani
nenapadne
,
aby
se
s
tím
dřely
.
|
| s-35
| Neměli
jsme
dříví
.
|
| s-36
| Tím
,
že
jsem
tomu
kádrovákovi
řekla
"
dobrý
den
"
,
tak
jsem
tam
byla
dost
populární
.
|
| s-37
| Potom
jsem
se
tam
seznámila
s
vedoucím
truhlárny
a
ten
mně
vždycky
přinesl
pytel
nařezaného
dříví
.
|
| s-38
| To
jsem
uschovávala
ve
stole
jako
úplně
největší
poklad
.
|
| s-39
| Vždycky
jsem
ráno
přišla
do
práce
a
musela
jsem
zatopit
a
přikládat
.
|
| s-40
| Pán
,
co
tam
se
mnou
dělal
,
dělal
pokladníka
a
měl
na
starosti
peníze
.
|
| s-41
| Já
jsem
měla
na
starosti
kromě
jiného
účty
.
|
| s-42
| Nejvíc
mě
vždycky
naštvalo
,
že
když
jsem
musela
někam
odběhnout
,
tak
nikdy
nezatopil
.
|
| s-43
| Vždycky
to
nechal
vyhasnout
,
nepřiložil
.
|
| s-44
| To
mě
vždycky
hrozně
naštvalo
.
|
| s-45
| Stejně
tam
asi
byla
zima
,
viďte
?
|
| s-46
| Byla
tam
zima
.
|
| s-47
| Měla
jsem
taky
na
starosti
platby
-
to
mě
zajímalo
.
|
| s-48
| Každý
den
mně
přišel
výčet
z
banky
,
kde
byl
stav
konta
.
|
| s-49
| Chodily
mně
platby
.
|
| s-50
| Na
to
jsem
musela
vypsat
platební
příkazy
.
|