| s-1
|
Ekologové
kritizují
ekologickou
politiku
|
| s-2
|
Společnost
pro
trvale
udržitelný
život
vyjadřuje
hluboké
znepokojení
nad
přezíravým
a
bezkoncepčním
přístupem
české
vlády
a
Poslanecké
sněmovny
k
řešení
vážných
ekologických
problémů.
|
| s-3
|
Podceňování
rozsahu
hloubky
a
naléhavosti
jevů
spojených
s
narušováním
životního
prostředí
a
exploatací
přírodních
zdrojů
se
projevuje
zejména:
|
| s-4
|
1.
Nedostatečnou
pozorností
věnovanou
životnímu
prostředí
jak
v
programovém
prohlášení
vlády,
tak
i
v
její
běžné
činnosti;
|
| s-5
|
ekologickým
problémům
se
vláda
věnuje
jen
výjimečně
a
nesystematicky,
obvykle
pouze
pod
tlakem
výrazného
zhoršení
ekologické
situace.
|
| s-6
|
2.
|
| s-7
|
Neuspokojivým
zakotvením
péče
o
životní
prostředí
a
úplným
ignorováním
strategie
trvale
udržitelného
způsobu
života
v
Ústavě
České
republiky.
|
| s-8
|
3.
|
| s-9
|
Pasivitou
při
přípravě
a
přijímání
právních
norem
v
oblasti
péče
o
životní
prostředí.
|
| s-10
|
Od
červnových
voleb
nebyl
přijat
ani
jeden
ekologický
zákon
(v
předchozím
období
přijalo
Federální
shromáždění
a
Česká
národní
rada
12
zákonů
a
obecně
závazných
ekologických
předpisů)
přesto,
že
náš
právní
řád
stále
ještě
trpí
významnými
nedostatky
a
mezerami.
|
| s-11
|
4.
|
| s-12
|
Přerušenou
kontinuitou
polistopadové
péče
o
životní
prostředí.
|
| s-13
|
Nebyly
využity
návrhy
zákonů
připravených
v
průběhu
předchozího
období,
strategie
péče
o
životní
prostředí
přijatá
a
propracovaná
předchozími
vládami
byla
opuštěna,
aniž
by
ji
nahradila
jakákoli
nová
strategie.
|
| s-14
|
5.
|
| s-15
|
Nerespektováním
vztahů
mezi
ekologickými,
sociálními
a
ekonomickými
problémy
a
rezignace
na
jejich
komplexní
řešení;
|
| s-16
|
vláda
i
parlament
opomíjejí
fakt,
že
jenom
souběžné
řešení
uvedených
problémů
v
severních
Čechách,
na
Ostravsku,
v
Praze
i
jinde,
uskutečňované
za
účinné
koncepční
a
koordinační
funkce
centrálních
orgánů
a
v
úzké
spolupráci
s
občany,
podniky,
i
orgány
místní
samosprávy,
může
mít
naději
na
úspěch.
|
| s-17
|
Nedostatečnou
orientací
na
řešení
problémů
životního
prostředí
ztrácí
naše
ekonomika
příležitost
ke
kvalitativnímu
rozvoji,
který
je
jedinou
schůdnou
alternativou
kvantitativního
růstu.
|
| s-18
|
6.
|
| s-19
|
Preferováním
hodnotových
orientací
směřujících
k
maximalizaci
osobního
prospěchu,
množství
vydělaných
peněz
a
spotřebě
materiálních
statků,
důrazem
na
tradičně
chápanou
životní
úroveň,
namísto
žádoucího
zdůrazňování
kvality
života
a
vědomím
spoluodpovědnosti
za
uchování
bohatství
přírody.
|
| s-20
|
Není
možné
zapomínat
na
fakt,
že
devastace
životního
prostředí
je
úzce
spojena
s
devastací
morální.
|
| s-21
|
7.
|
| s-22
|
Poklesem
finančních
prostředků
věnovaných
ze
státního
rozpočtu
na
řešení
ekologických
problémů
(v
roce
1993
o
25
procent
v
porovnání
s
předchozím
rokem
a
vezmeme-li
v
úvahu
inflaci,
pak
ještě
více).
|
| s-23
|
8.
|
| s-24
|
Podceňováním
mezinárodních
aktivit
zaměřených
na
péči
o
životní
prostředí
a
na
prosazování
strategie
trvale
udržitelného
rozvoje
v
evropském
i
globálním
měřítku.
|
| s-25
|
9.
|
| s-26
|
Nedostatečnou
aktivitou
ministerstva
životního
prostředí,
jeho
nízkým
kreditem
ve
společnosti
a
neuspokojivým
postavením
v
soustavě
centrálních
orgánů
(to
se
projevuje
mj.
tím,
že
průměrným
platem
zaměstnanců
je
MŽP
až
na
29.
příčce
seznamu
centrálních
orgánů).
|
| s-27
|
MŽP
navíc
ztrátou
kompetencí
v
oblasti
územního
plánování
přišlo
o
klíčový
nástroj
umožňující
co
nejrychleji
napravovat
existující
ekologické
škody
a
předcházet
vzniku
škod
nových,
převodem
těchto
kompetencí
na
ministerstvo
hospodářství
se
stal
kozel
zahradníkem.
|
| s-28
|
10.
|
| s-29
|
Nevhodnými
veřejnými
vystoupeními
některých
vládních
představitelů
(včetně
předsedy
vlády),
kteří
zlehčují,
nebo
dokonce
zpochybňují
existenci
jevů
charakterizujících
destrukci
životního
prostředí
a
neodůvodněně
podkládají
členům
ekologického
hnutí
záměry
směřující
k
etatistickému,
antidemokratickému
a
elitářskému
uspořádání
společnosti
a
centralizaci
lidských
aktivit.
|
| s-30
|
Celková
bilance
roční
činnosti
vlády
a
parlamentu
v
ekologické
oblasti
je
tedy
neuspokojivá,
což
přispívá
nejen
k
dalšímu
přetrvávání
řady
negativních
jevů
(například
pokračujícímu
zhoršování
stavu
lesů),
ale
také
ke
vzniku
nových
problémů
spojených
kupříkladu
s
vyšší
spotřebou
energie
a
rostoucími
emisemi
odpadů
vztaženými
na
jednotku
HNP.
|
| s-31
|
Jsme
i
nadále
přesvědčeni
o
tom,
že
péče
o
životní
prostředí
musí
být
samozřejmou
součástí
života
každé
moderní
společnosti.
|
| s-32
|
Rozsah
odpovědnosti
jednotlivých
společenských
subjektů
za
ochranu
přírody
a
obnovení
harmonických
vztahů
mezi
člověkem
a
jeho
životním
prostředím
odpovídá
rozsahu
jejich
rozhodovacích
pravomocí.
|
| s-33
|
Každý
občan,
každý
podnik
či
jiná
organizace
(včetně
organizaci
nevládních)
tak
nese
svůj
díl
odpovědnosti.
|
| s-34
|
Ale
zásadní
odpovědnost
nese
vláda
a
parlament.
|
| s-35
|
Doufáme,
že
si
tuto
odpovědnost
uvědomí
a
svůj
dosavadní
přístup
k
životnímu
prostředí
změní.
|