s-1
|
Zelená
perlička
Zdeňku
Galuškovi
|
s-2
|
Už
ve
druhém
století
našeho
letopočtu
řekl
římský
gramatik
Terentianus
Maurus:
Habent
sua
fata
fibelli.
|
s-3
|
Knihy
mají
své
osudy.
|
s-4
|
A
já
si
na
tento
výrok,
starý
osmnáct
set
let,
vzpomenu,
kdykoliv
mi
přijde
na
mysl
Zdeněk
Galuška,
protože
to
platí
především
o
jeho
knížkách.
|
s-5
|
Je
to
už
víc
než
čtyři
desítky
let,
co
spatřilo
světlo
světa,
oděno
v
tiskařskou
čerň,
první
vydání
Galuškových
povídek
z
prostředí
slováckých
soudů
"Slovácko
sa
súdí".
|
s-6
|
Kdo
měl
tenkrát,
v
rušných
letech
Osvobození,
zájem
o
vydání
útlého
dílka
psaného
slováckým
nářečím?
|
s-7
|
A
kterému
nakladateli
se
chtělo
riskovat
a
vydat
neznámého
autora?
|
s-8
|
Ano,
byla
to
fatální
cesta
od
napsání
souboru
po
jeho
vydání.
|
s-9
|
Kolik
to
bylo
trápení,
kolik
námahy,
než
se
za
pomoci
hrstky
přátel,
těch
nejvěrnějších,
dostal
na
pulty
knihkupců,
než
se
dostal
do
rukou
čtenářů.
|
s-10
|
Stál
jsem
u
kolébky
této
radostné
knížky,
u
jejího
zrodu,
byl
jsem
jejím
kmotrem.
|
s-11
|
Proč?
|
s-12
|
Protože
mi
poskytla
smích
už
tehdy,
když
jsem
četl
rukopis.
|
s-13
|
Neodolatelný
humor
Zdeňka
Galušky
mě
pobavil,
obveselil.
|
s-14
|
Zdeňkovi
však
v
té
době
do
smíchu
nebylo.
|
s-15
|
Knížka
si
nemohla
proklestit
cestu
do
nejširších
čtenářských
řad
a
on
prožíval
zklamání
z
neúspěchu,
leželo
to
na
něm
jako
balvan.
|
s-16
|
Já
jsem
však
věděl
velice
dobře,
že
si
stařeček
Pagáč
své
přátele
dříve
či
později
najde.
|
s-17
|
A
našel,
i
když
jsme
zprvu
museli
s
knížkami
v
aktovce
vyjít
do
ulic.
|
s-18
|
Tak
se
totiž
tenkrát
musela
prodávat
dnes
nejčtenější
humoristická
knížka.
|
s-19
|
A
potom
se
protrhla
zábrana
a
následoval
zcela
po
právu
úspěch.
|
s-20
|
Stařečka
Pagáča
si
osvojil
rozhlas,
televize,
gramodesky,
film.
|
s-21
|
Teď
jak
dále.
|
s-22
|
Zdeňku,
piš,
říkával
jsem
autorovi,
kdykoliv
jsme
se
potkali,
a
je
to
dost
často.
|
s-23
|
Poslechl
mě,
psal.
|
s-24
|
A
tak
jsem
po
čase
dělal
kmotra
nové,
stejně
radostné
knize:
"Slovácko
sa
nesúdí".
|
s-25
|
Těšil
jsem
se
z
dalšího
úspěchu
dobrého
kamaráda.
|
s-26
|
Stařeček
Pagáč
nestárne,
jako
nestárne
humor,
přelaskavý,
na
výsost
lidský,
moudrý.
|
s-27
|
Lidé
si
zamilovali
všechny
tři
-
stařečka,
jeho
bodrost
i
autora.
|
s-28
|
Habent
sua
fata
libelli.
|
s-29
|
Jenže
já
nepochopím
tu
trnitou
cestu,
kterou
musela
protrpět
Galuškova
dílka.
|
s-30
|
Zdá
se,
že
lidé
pochopili
jednu
staronovou
pravdu,
že
kam
nechodí
smích,
tam
chodí
lékař.
|
s-31
|
Že
lepší
je
stránka
z
Galuškova
Slovácka
než
meprobamat.
|
s-32
|
JAROMÍR
TOMEČEK
|
s-33
|
Autor
obou
úsměvných
knížek
oslavil
právě
-
osmdesátiny.
|
s-34
|
Jeho
knížky
mají
dosud
řadu
přátel
i
nepřátel.
|
s-35
|
Těch
prvních
je
naštěstí
nesouměřitelně
víc.
|
s-36
|
No
a
ti
druzí?
|
s-37
|
"Neslevili
ani
o
ďúrku
a
dali
to
výš.
|
s-38
|
Ať
třeba
pukne
celý
grunt."
|