Dependency Tree

mf920925_089

ProjectPDT
Genredescription

Select a sentence

s-1 SUDETŠTÍ NĚMCI A ČEŠI - KONEC KOEXISTENCE
s-2 ZAMLČOVANÉ POHLEDY DO NEDÁVNÉ MINULOSTI
s-3 SUDETŠTÍ NĚMCI A ČEŠI - KONEC KOEXISTENCE
s-4 Přelom 20. a 30. let našeho století se stal ve vnitropolitickém životě Československa hned v několika ohledech okamžikem zvratu.
s-5 Kořeny tohoto zvratu měly ovšem hlubší příčiny, především velkou hospodářskou krizi.
s-6 Její důsledky se projevily nejprve v drastickém dopadu na sociální postavení velkých skupin obyvatelstva, odrazily se i v radikalizaci jejich politických názorů a promítaly se pak nepříznivě do všech oblastí fungování politického systému.
s-7 Přirozeně všechny tyto problémy se ve složité národnostní struktuře Československa promítly i do vztahů mezi jednotlivými národnostními skupinami a do vztahu některých z nich vůči státu.
s-8 Všeobecně rostl nacionalismus, který ohrožoval stabilitu režimu a ve spojení s mezinárodně politickou situací nakonec způsobil i zhroucení a zánik první Československé republiky.
s-9 Ve vztahu sudetských Němců a Čechů šlo vlastně o konečnou fázi jejich staleté, byť mnohdy problémové, ale přece jen vcelku prospěšné koexistence.
s-10 AŽ DVOJNÁSOBNÁ NEZAMĚSTNANOST
s-11 Koncem 20. let převládl v politickém životě Němců žijících v českých zemích pozitivní proud, který přivedl tehdy nejsilnější německé strany Svaz zemědělců (1926) a německou sociální demokracii (1929) do vládní koalice.
s-12 Německá křesťanskosociální strana lidová byla sice po parlamentních volbách z roku 1929 z vlády vytlačena, lépe řečeno nezbylo na ni při stranickopolitických kombinacích místo, nepřešla však zpět ke zcela nepřátelským postojům vůči státu.
s-13 Tak se rýsovaly další perspektivy sbližování v česko-německých vztazích.
s-14 Žádná z obou národních reprezentací si však neuvědomovala křehkost těchto vztahů a nebyla připravena obezřetněji a citlivěji tuto vazbu chránit a rozvíjet.
s-15 Náraz hospodářské krize byl příliš krutý a řešení jejích důsledků vyžadovalo oboustrannou vůli a oběti.
s-16 Jak známo, velká hospodářská krize počátku 30. let zasáhla československou ekonomiku i ve srovnání s jinými průmyslovými státy mimořádně intenzívně.
s-17 Odhaduje se, že průmyslová produkce poklesla téměř o 40 procent.
s-18 Zároveň se však projevila i krize v zemědělství, v dopravě, ve finanční sféře apod.
s-19 Ovšem nejsilněji byla postižena exportní průmyslová odvětví, jako jsou porcelánky, sklárny, textilky.
s-20 A ty byly ve větší míře soustředěny v pohraničních oblastech českých zemí, obydlených v převážné míře právě sudetskými Němci.
s-21 Vliv krize tam byl mimořádně tíživý.
s-22 Dobové statistiky, i když ne vždy úplné, uvádějí až dvojnásobnou míru nezaměstnanosti ve srovnání s oblastmi vnitrozemskými, kde žilo převážně české obyvatelstvo.
s-23 Kromě toho přírodní poměry způsobovaly, že s výjimkou jižní Moravy byly v pohraničí obtížnější podmínky pro zemědělskou výrobu.
s-24 To vznikající problémy jen násobilo.
s-25 PŮDA PRO POŽADAVEK SEBEURČENÍ
s-26 Rozdíly v materiálních podmínkách života vedly k nespokojenosti a k novému zostření vztahu sudetských Němců k Čechům a k československému státu.
s-27 Vláda přitom měla jen minimální možnosti, jak tuto situaci řešit, a bohužel neměla ani koncepci hospodářské politiky, která by vedla k vyrovnání nejkřiklavějších disproporcí.
s-28 To silně problematizovalo postavení německých politických proudů ochotných spolupracovat na půdě republiky, snižovalo jejich vliv na německé obyvatelstvo a naopak dávalo prostor pro regeneraci a nový nástup stran, které stály už od roku 1918 na nepřátelských pozicích vůči státu.
s-29 Šlo o Německou nacionálně socialistickou stranu dělnickou (DNSAP) a Německou nacionální stranu (DNP).
s-30 Tyto dvě strany požadovaly sebeurčení sudetských Němců, úzce spolupracovaly s nacionalistickými proudy v Rakousku a nacházely stále vydatnější oporu v rychle rostoucím nacistickém hnutí v sousedním Německu.
s-31 To bylo pro budoucnost Československa zvlášť nebezpečné.
s-32 Kromě jiného měly obě strany široké zázemí v řadě tělovýchovných organizací s paramilitaristickou strukturou, jako byl např. Svaz německých turnerů apod.
s-33 V průběhu roku 1932 na sebe upozornila organizace Volkssport, jež v mnohém napodobovala oddíly SA, které byly ozbrojenou částí Nacionálně socialistické strany Německa (NSDAP) vedené Adolfem Hitlerem.
s-34 Čs. úřady se tehdy rozhodly proti nebezpečnému růstu antidemokratických hnutí, v jejichž programu bylo navíc sjednocení všech Němců v budoucí třetí říši, zasáhnout a zakázaly činnost Volkssportu a Nacionálně socialistického studentského svazu.
s-35 V procesu proti oběma organizacím jim byla prokázána činnost namířená proti republice, spolčování se zahraničními organizacemi obdobného charakteru a shromažďování zbraní a sil k uskutečnění plánu na odtržení.
s-36 S HITLEROVOU PODPOROU
s-37 Koncem ledna 1933 uchvátil Hitler v Německu moc.
s-38 To byl silný impuls pro oživení sudetoněmeckých nacionalistických proudů.
s-39 Tehdy se všeobecně zhoršily československo-německé vztahy a ani úsilí ministra zahraničí Edvarda Beneše nevedlo k jejich zlepšení.
s-40 Ostatně agresívní cíle nacistického Německa k tomu nedávaly možnosti.
s-41 Sudetoněmecké nacionalistické organizace se od té doby staly nástrojem státní politiky hitlerovského Německa.
s-42 Množily se i případy přímého vměšování do vnitřních záležitostí republiky - od diplomatických nót přes otevřenou kritiku čs. politiky v říšskoněmeckém tisku, kontrolovaném nacisty, a ve vystoupeních oficiálních politických činitelů až po organizování záškodnické činnosti vrcholící politicky motivovanými vraždami německých emigrantů, kteří se uchýlili do Československa.
s-43 Do vraždy profesora Lessinga byli zapleteni sudetoněmečtí nacionalisté, vraždu inženýra Formise organizovali přímo němečtí agenti.
s-44 Spojení sudetoněmeckých stran s protičeskoslovenskou politikou sousedního Německa bylo natolik zřejmé, že čs. orgánům umožnilo provést některá protiopatření.
s-45 Především se chystal zákaz činnosti obou nacionalistických stran - DNSAP a DNP.
s-46 Jejich vedení však nezůstávalo pasivní a připravilo si novou organizační základnu pro přežití.
s-47 Aktivistům německých občanských stran doporučilo, aby své organizace zrušili a spolu s nacionalistickými proudy vytvořili jednotné, navenek nepolitické seskupení.
s-48 Německý Svaz zemědělců odmítl okamžitě, k němu se připojili křesťanští sociálové.
s-49 Německá sociální demokracie v Československu zůstávala mimo tento sjednocovací proces.

Text view • Download CoNNL-U