| s-1
|
SUDETŠTÍ
NĚMCI
A
ČEŠI
-
KONEC
KOEXISTENCE
|
| s-2
|
ZAMLČOVANÉ
POHLEDY
DO
NEDÁVNÉ
MINULOSTI
|
| s-3
|
SUDETŠTÍ
NĚMCI
A
ČEŠI
-
KONEC
KOEXISTENCE
|
| s-4
|
Přelom
20.
a
30.
let
našeho
století
se
stal
ve
vnitropolitickém
životě
Československa
hned
v
několika
ohledech
okamžikem
zvratu.
|
| s-5
|
Kořeny
tohoto
zvratu
měly
ovšem
hlubší
příčiny,
především
velkou
hospodářskou
krizi.
|
| s-6
|
Její
důsledky
se
projevily
nejprve
v
drastickém
dopadu
na
sociální
postavení
velkých
skupin
obyvatelstva,
odrazily
se
i
v
radikalizaci
jejich
politických
názorů
a
promítaly
se
pak
nepříznivě
do
všech
oblastí
fungování
politického
systému.
|
| s-7
|
Přirozeně
všechny
tyto
problémy
se
ve
složité
národnostní
struktuře
Československa
promítly
i
do
vztahů
mezi
jednotlivými
národnostními
skupinami
a
do
vztahu
některých
z
nich
vůči
státu.
|
| s-8
|
Všeobecně
rostl
nacionalismus,
který
ohrožoval
stabilitu
režimu
a
ve
spojení
s
mezinárodně
politickou
situací
nakonec
způsobil
i
zhroucení
a
zánik
první
Československé
republiky.
|
| s-9
|
Ve
vztahu
sudetských
Němců
a
Čechů
šlo
vlastně
o
konečnou
fázi
jejich
staleté,
byť
mnohdy
problémové,
ale
přece
jen
vcelku
prospěšné
koexistence.
|
| s-10
|
AŽ
DVOJNÁSOBNÁ
NEZAMĚSTNANOST
|
| s-11
|
Koncem
20.
let
převládl
v
politickém
životě
Němců
žijících
v
českých
zemích
pozitivní
proud,
který
přivedl
tehdy
nejsilnější
německé
strany
Svaz
zemědělců
(1926)
a
německou
sociální
demokracii
(1929)
do
vládní
koalice.
|
| s-12
|
Německá
křesťanskosociální
strana
lidová
byla
sice
po
parlamentních
volbách
z
roku
1929
z
vlády
vytlačena,
lépe
řečeno
nezbylo
na
ni
při
stranickopolitických
kombinacích
místo,
nepřešla
však
zpět
ke
zcela
nepřátelským
postojům
vůči
státu.
|
| s-13
|
Tak
se
rýsovaly
další
perspektivy
sbližování
v
česko-německých
vztazích.
|
| s-14
|
Žádná
z
obou
národních
reprezentací
si
však
neuvědomovala
křehkost
těchto
vztahů
a
nebyla
připravena
obezřetněji
a
citlivěji
tuto
vazbu
chránit
a
rozvíjet.
|
| s-15
|
Náraz
hospodářské
krize
byl
příliš
krutý
a
řešení
jejích
důsledků
vyžadovalo
oboustrannou
vůli
a
oběti.
|
| s-16
|
Jak
známo,
velká
hospodářská
krize
počátku
30.
let
zasáhla
československou
ekonomiku
i
ve
srovnání
s
jinými
průmyslovými
státy
mimořádně
intenzívně.
|
| s-17
|
Odhaduje
se,
že
průmyslová
produkce
poklesla
téměř
o
40
procent.
|
| s-18
|
Zároveň
se
však
projevila
i
krize
v
zemědělství,
v
dopravě,
ve
finanční
sféře
apod.
|
| s-19
|
Ovšem
nejsilněji
byla
postižena
exportní
průmyslová
odvětví,
jako
jsou
porcelánky,
sklárny,
textilky.
|
| s-20
|
A
ty
byly
ve
větší
míře
soustředěny
v
pohraničních
oblastech
českých
zemí,
obydlených
v
převážné
míře
právě
sudetskými
Němci.
|
| s-21
|
Vliv
krize
tam
byl
mimořádně
tíživý.
|
| s-22
|
Dobové
statistiky,
i
když
ne
vždy
úplné,
uvádějí
až
dvojnásobnou
míru
nezaměstnanosti
ve
srovnání
s
oblastmi
vnitrozemskými,
kde
žilo
převážně
české
obyvatelstvo.
|
| s-23
|
Kromě
toho
přírodní
poměry
způsobovaly,
že
s
výjimkou
jižní
Moravy
byly
v
pohraničí
obtížnější
podmínky
pro
zemědělskou
výrobu.
|
| s-24
|
To
vznikající
problémy
jen
násobilo.
|
| s-25
|
PŮDA
PRO
POŽADAVEK
SEBEURČENÍ
|
| s-26
|
Rozdíly
v
materiálních
podmínkách
života
vedly
k
nespokojenosti
a
k
novému
zostření
vztahu
sudetských
Němců
k
Čechům
a
k
československému
státu.
|
| s-27
|
Vláda
přitom
měla
jen
minimální
možnosti,
jak
tuto
situaci
řešit,
a
bohužel
neměla
ani
koncepci
hospodářské
politiky,
která
by
vedla
k
vyrovnání
nejkřiklavějších
disproporcí.
|
| s-28
|
To
silně
problematizovalo
postavení
německých
politických
proudů
ochotných
spolupracovat
na
půdě
republiky,
snižovalo
jejich
vliv
na
německé
obyvatelstvo
a
naopak
dávalo
prostor
pro
regeneraci
a
nový
nástup
stran,
které
stály
už
od
roku
1918
na
nepřátelských
pozicích
vůči
státu.
|
| s-29
|
Šlo
o
Německou
nacionálně
socialistickou
stranu
dělnickou
(DNSAP)
a
Německou
nacionální
stranu
(DNP).
|
| s-30
|
Tyto
dvě
strany
požadovaly
sebeurčení
sudetských
Němců,
úzce
spolupracovaly
s
nacionalistickými
proudy
v
Rakousku
a
nacházely
stále
vydatnější
oporu
v
rychle
rostoucím
nacistickém
hnutí
v
sousedním
Německu.
|
| s-31
|
To
bylo
pro
budoucnost
Československa
zvlášť
nebezpečné.
|
| s-32
|
Kromě
jiného
měly
obě
strany
široké
zázemí
v
řadě
tělovýchovných
organizací
s
paramilitaristickou
strukturou,
jako
byl
např.
Svaz
německých
turnerů
apod.
|
| s-33
|
V
průběhu
roku
1932
na
sebe
upozornila
organizace
Volkssport,
jež
v
mnohém
napodobovala
oddíly
SA,
které
byly
ozbrojenou
částí
Nacionálně
socialistické
strany
Německa
(NSDAP)
vedené
Adolfem
Hitlerem.
|
| s-34
|
Čs.
úřady
se
tehdy
rozhodly
proti
nebezpečnému
růstu
antidemokratických
hnutí,
v
jejichž
programu
bylo
navíc
sjednocení
všech
Němců
v
budoucí
třetí
říši,
zasáhnout
a
zakázaly
činnost
Volkssportu
a
Nacionálně
socialistického
studentského
svazu.
|
| s-35
|
V
procesu
proti
oběma
organizacím
jim
byla
prokázána
činnost
namířená
proti
republice,
spolčování
se
zahraničními
organizacemi
obdobného
charakteru
a
shromažďování
zbraní
a
sil
k
uskutečnění
plánu
na
odtržení.
|
| s-36
|
S
HITLEROVOU
PODPOROU
|
| s-37
|
Koncem
ledna
1933
uchvátil
Hitler
v
Německu
moc.
|
| s-38
|
To
byl
silný
impuls
pro
oživení
sudetoněmeckých
nacionalistických
proudů.
|
| s-39
|
Tehdy
se
všeobecně
zhoršily
československo-německé
vztahy
a
ani
úsilí
ministra
zahraničí
Edvarda
Beneše
nevedlo
k
jejich
zlepšení.
|
| s-40
|
Ostatně
agresívní
cíle
nacistického
Německa
k
tomu
nedávaly
možnosti.
|
| s-41
|
Sudetoněmecké
nacionalistické
organizace
se
od
té
doby
staly
nástrojem
státní
politiky
hitlerovského
Německa.
|
| s-42
|
Množily
se
i
případy
přímého
vměšování
do
vnitřních
záležitostí
republiky
-
od
diplomatických
nót
přes
otevřenou
kritiku
čs.
politiky
v
říšskoněmeckém
tisku,
kontrolovaném
nacisty,
a
ve
vystoupeních
oficiálních
politických
činitelů
až
po
organizování
záškodnické
činnosti
vrcholící
politicky
motivovanými
vraždami
německých
emigrantů,
kteří
se
uchýlili
do
Československa.
|
| s-43
|
Do
vraždy
profesora
Lessinga
byli
zapleteni
sudetoněmečtí
nacionalisté,
vraždu
inženýra
Formise
organizovali
přímo
němečtí
agenti.
|
| s-44
|
Spojení
sudetoněmeckých
stran
s
protičeskoslovenskou
politikou
sousedního
Německa
bylo
natolik
zřejmé,
že
čs.
orgánům
umožnilo
provést
některá
protiopatření.
|
| s-45
|
Především
se
chystal
zákaz
činnosti
obou
nacionalistických
stran
-
DNSAP
a
DNP.
|
| s-46
|
Jejich
vedení
však
nezůstávalo
pasivní
a
připravilo
si
novou
organizační
základnu
pro
přežití.
|
| s-47
|
Aktivistům
německých
občanských
stran
doporučilo,
aby
své
organizace
zrušili
a
spolu
s
nacionalistickými
proudy
vytvořili
jednotné,
navenek
nepolitické
seskupení.
|
| s-48
|
Německý
Svaz
zemědělců
odmítl
okamžitě,
k
němu
se
připojili
křesťanští
sociálové.
|
| s-49
|
Německá
sociální
demokracie
v
Československu
zůstávala
mimo
tento
sjednocovací
proces.
|