s-1
|
komentáře
|
s-2
|
Napětí
kolem
bankrotů
Celý
minulý
týden
se
diskutovalo
o
zákonu
o
konkursu
a
vyrovnání.
|
s-3
|
Po
dlouhé
době
některý
v
podstatě
ekonomický
problém
převážil
nad
politikou.
|
s-4
|
Mimochodem,
obratem
se
začal,
i
když
mírně,
politizovat.
|
s-5
|
Podstata
věci
je
všeobecně
známa.
|
s-6
|
Od
1.
října
vstoupí
v
platnost
zákon
o
bankrotu
v
kompletním
znění.
|
s-7
|
Jeho
text
je
koncipován
velmi
tvrdě
a
vůči
dlužníkům
a
firmám
v
potížích
daleko
ostřeji,
než
je
běžná
norma
vyspělých
zemí.
|
s-8
|
V
našich
podmínkách
by
jeho
neomezená
platnost
znamenala
nejen
úpadek
podniků
zavlékajících
do
ekonomiky
prvotní
platební
neschopnost,
ale
i
těžko
odhadnutelné
množství
dalších
v
návazných
řetězcích.
|
s-9
|
Vládní
koalice
i
opozice
se
v
podstatě
shoduje
v
jednom
-
zákon
je
třeba
uložit
na
čas
k
ledu
a
během
doby
blokace
připravit
zásadní
přepracování
celé
legislativní
úpravy.
|
s-10
|
Uspokojení
vlád
nad
tím,
že
novelu
podpoří
i
opozice,
je
sice
hezká
věc,
ale
vzhledem
k
pozdnímu
času,
kdy
se
vůbec
o
její
nutnosti
začalo
jednat,
se
stejně
do
1.
října
nestihne
uvést
v
platnost.
|
s-11
|
I
kdyby
totiž
byla
nová
úprava
včas
schválena,
není
moci,
která
by
zajistila
její
včasnou
publikaci
ve
Sbírce
zákonů.
|
s-12
|
"Tvrdá"
bankrotářská
verze
tedy
vstoupí
přinejmenším
na
několik
dní
v
platnost
a
soudy
budou
přijímat
podněty
věřitelů
k
vyhlášení
řízení
proti
dlužníkům.
|
s-13
|
Co
s
těmito
případy?
|
s-14
|
Legislativci
jistě
vymyslí
nějakou
krkolomnou
kombinaci,
která
umožní
jejich
zastavení.
|
s-15
|
Ale
že
by
takový
postup
zrovna
svědčil
o
ukončení
doby
"revolučního"
práva,
se
říci
určitě
nedá.
|
s-16
|
Navíc
není
třeba
si
zakrývat,
že
z
hlediska
vládní
hospodářské
politiky
existují
podniky,
které
se
nemohou
prostě
jen
tak
položit.
|
s-17
|
Evidentní
příklad
pochází
z
posledních
dní
v
podobě
koncernu
Škoda
Plzeň.
|
s-18
|
Proto
je
obzvlášť
tristní
poznání,
že
vlády
na
krátící
se
termín
blokace
zákona
o
bankrotu
zřejmě
jednoduše
zapomněly.
|
s-19
|
Nebo
mu
nevěnovaly
dostatečnou
pozornost.
|
s-20
|
A
poněkud
humorným
dojmem
nyní
působí
poslanci
vládní
koalice,
kteří
se
třesou,
aby
opozice
nezačala
protestovat
proti
poklusovým
termínům
projednávání
novely.
|
s-21
|
Další
kolo
se
odehraje
dnes
od
deseti
hodin
v
hospodářských
výborech,
které
by
měly
zformulovat
přesnou
verzi
novely
k
předložení
plénu.
|
s-22
|
TOMÁŠ
MAREK
|
s-23
|
Kuriózní
tiskový
zákon
Vláda
ČSFR
připravila
skutečně
kuriózní
návrh
nového
zákona
"o
hromadných
sdělovacích
prostředcích".
|
s-24
|
Nicméně
ve
čtvrtek
17.
9.
1992
jej
doporučily
ústavněprávní
výbory
Federálního
shromáždění
sněmovnám
ke
schválení.
|
s-25
|
V
důvodové
zprávě
návrhu
se
uvádí,
že
k
jeho
vypracování
bylo
využito
poznatků
z
evropského
zákonodárství.
|
s-26
|
Zdůrazňuje
se
rovněž
soulad
s
Evropskou
konvencí
o
lidských
právech
a
příslušnými
doporučeními
Rady
Evropy.
|
s-27
|
Vzhledem
k
těmto
skutečnostem
by
bylo
přirozené
předpokládat,
že
návrh
"tiskového"
zákona
se
opírá
o
praxi
západního
světa
a
nemá
sporná
místa.
|
s-28
|
Skutečnost
je
ale
jiná.
|
s-29
|
Paragraf
6,
který
hovořil
o
právu
redaktora
odmítnout
napsat
komentář,
s
nímž
nesouhlasí,
poslanci
vypustili.
|
s-30
|
Paragraf
7
naopak
dává
právo
osobě,
k
níž
novinář
vznesl
dotaz,
aby
si
"zkontrolovala"
svou
odpověď
ještě
před
jejím
zveřejněním.
|
s-31
|
Tento
postup
by
nejen
technicky
brzdil
tvorbu
aktuálního
zpravodajství,
ale
de
facto
opět
zaváděl
cenzuru.
|
s-32
|
Veřejní
činitelé
by
totiž
mohli
korigovat
podle
tohoto
ustanovení
veškeré
své
výroky
a
stanoviska.
|
s-33
|
Paragraf
11
dále
umožňuje
fyzické
a
právnické
osobě
domáhat
se
zveřejnění
své
odpovědi
na
názor,
jenž
o
ní
noviny
publikovaly
-
pokud
se
jí
přímo
dotýká.
|
s-34
|
Podle
paragrafu
14
má
mít
odpověď
mj.
stejnou
formu
a
přiměřený
obsah.
|
s-35
|
Deník,
který
by
komentoval
jednání
ústavního
činitele,
by
tedy
musel
otisknout
nejen
jeho
repliku,
ale
možná,
s
trochou
nadsázky,
i
mínění
kohokoli,
jehož
se
komentář
o
veřejném
činiteli
osobně
"dotýká".
|
s-36
|
Představa,
že
v
čs.
novinách
komentují
vedle
novinářů
rovným
dílem
politici,
podnikatelé
a
jiní,
je
asi
přece
jenom
dost
neevropská.
|
s-37
|
Navíc,
k
tzv.
odpověďi
"dotčeného"
nesmí
deník
poznamenat
v
témže
čísle
ani
slovo.
|
s-38
|
Při
striktním
dodržování
zákona
by
se
tak
deníky
mohly
změnit
v
bulletiny,
v
nichž
by
se
v
nekonečné
řadě
střídaly
názory
politiků
se
stanovisky
redakce.
|
s-39
|
Tento
styl
redakční
práce
by
pochopitelně
také
zavdával
příčinu
pro
vznik
ohromného
množství
soudních
sporů.
|
s-40
|
Čvrtá
část
návrhu
zákona,
jež
se
věnuje
odpovědnosti
vydavatele
(provozovatele)
za
činnost
hromadných
sdělovacích
prostředků,
obsahuje
některé
další
kuriozity.
|
s-41
|
Podle
paragrafu
21
není
mj.
dovolena
v
novinách
skrytá
reklama.
|
s-42
|
Bohužel
již
není
řečeno,
co
se
tím
míní.
|
s-43
|
Je
např.
informace
o
možnosti
nákupu
v
Praze
za
nízké
ceny
skrytou
reklamou?
|
s-44
|
A
není
snad
spíše
věcí
majitele
deníku,
přichází-li
tímto
způsobemem
o
peníze
za
inzerci?
|
s-45
|
Nadbytečný
se
rovněž
jeví
paragraf
23,
který
ukládá
vydavatelům
povinnost
zveřejnit
neodkladná
sdělení
státních
orgánů
-
vyžaduje-li
to
veřejný
zájem.
|
s-46
|
O
"neodkladné"
situace
má
totiž
tisk
jaksi
přirozený
interes.
|
s-47
|
Podobně
paragraf
28,
který
mj.
zakazuje,
aby
vydavatelé
deníků
vlastnili
televizní
nebo
rozhlasové
stanice
či
zpravodajské
agentury
z
více
než
15
procent.
|
s-48
|
Tuto
otázku
již
dostatečně
řeší
zákon
o
hospodářské
soutěži.
|
s-49
|
Paragraf
28,
jako
ustanovení
speciálního
zákona,
omezuje
svobodu
podnikání,
a
je
proto
v
rozporu
s
Listinou
lidských
práv
a
svobod.
|
s-50
|
Nezávislé
působení
tisku
je
jednou
ze
základních
podmínek
pro
rozvoj
demokracie.
|
s-51
|
Navrhovaný
zákon
"o
hromadných
sdělovacích
prostředcích"
je
třeba
posuzovat
z
tohoto
hlediska.
|
s-52
|
V
případě,
že
by
jej
parlament
schválil
v
nynější
podobě,
byla
by
to
pro
čs.
tisk
doslova
katastrofa.
|
s-53
|
Návrh
zákona
je
proto
nutné
za
účasti
laické
i
odborné
veřejnosti
přepracovat.
|
s-54
|
IVAN
JEMELKA
|