s-1
|
O
nepočestných
vdovách
Jiří
Vančura
Nevím,
ačkoli
bych
velmi
rád
věděl,
proč
podle
navrženého
"humanitárního
gesta",
předaného
k
připomínkovému
řízení,
mají
být
odškodněny
vdovy
po
popravených
z
nacistické
okupace
-
které
se
už
znovu
neprovdaly.
|
s-2
|
Příkladem
slibu
vdovské
čistoty,
složeného
bezmála
na
oltáři
vlasti,
byla
kdysi
obecně
známá
Profesionální
vdova.
|
s-3
|
Svého
poválečného
druha,
který
mj.
produkoval
její
vzpomínkové
knihy,
před
domácími
i
zahraničními
návštěvami
zavírala
do
špajzu.
|
s-4
|
Také
proto,
že
byl
notorickým
alkoholikem,
snad
jediným,
kterého
bych
dokázal
pochopit.
|
s-5
|
Nikdy
svůj
vdovský
status
neporušila
a
po
Juliu
Fučíkovi
pobírala
320
korun
vdovské
penze,
nepatrný
to
zlomek
svých,
na
tehdejší
dobu
obrovských
příjmů.
|
s-6
|
Mnohem
lépe
znám
vdovy,
které
poté,
co
jim
vyhasla
poslední
naděje
("muže
prý
nezabíjejí,
ale
odvážejí
do
norských
dolů"),
začaly
druhý
život.
|
s-7
|
Je
zajímavé,
že
je
v
něm
velmi
často
provázeli
vězni
osvobození
z
koncentračních
táborů
nebo
vojáci
zahraničních
jednotek.
|
s-8
|
Soudím,
že
mimořádnost
-
ano,
mimořádnost
-
našeho
protinacistického
odboje
vytvářela
svého
druhu
ghetto,
z
něhož
ani
po
válce
mnozí
a
mnohé
nedokázali
či
nechtěli
vystoupit.
|
s-9
|
Přímluva,
aby
zákon
nečinil
rozdíl
mezi
vdovami
"počestnými"
a
"nepočestnými",
má
sotva
naději
na
úspěch,
už
proto,
že
její
vyslyšení
by
znamenalo
větší
výdaje.
|
s-10
|
Úspor
lze
ovšem
dosáhnout
i
jen
trochu
liknavějším
projednáváním
návrhu,
neboť
oprávněných
den
ode
dne
ubývá.
|
s-11
|
A
tak
bych
chtěl
jenom
poprosit:
nenuťte
tyto
ženy,
které
stejně
nelze
"odškodnit",
aby
na
sklonku
svých
dnů
musely
uvažovat,
čemu
že
se
to
zpronevěřily.
|
s-12
|
Svým
popraveným
mužům?
|
s-13
|
Památce
odboje?
|