| s-1
|
Znovu
o
případu
Vlastislava
Chalupy
|
| s-2
|
K
článku
Exulant
ve
službách
StB
se
vyjadřují
někdejší
ministr
vnitra
Barák
a
předseda
exilové
RSČ
Povolný
|
| s-3
|
O
případu
Vlastislava
Chalupy,
aktivního
člena
řady
exilových
organizací
včetně
Rady
svobodného
Československa,
jsme
již
jako
jiné
deníky
podrobně
informovali.
|
| s-4
|
Chalupa
byl
v
dubnu
1948
v
Brně
tajně
zatčen
Státní
bezpečností
a
internován
na
pověstné
chatě
v
Malé
Úpě
v
Krkonoších.
|
| s-5
|
Tam
podlehl
nátlaku
StB
a
stal
se
-
v
roli
koordinátora
domácího
protikomunistického
odboje
a
později
jako
"exilový
zpravodaj"
-
jejím
spolupracovníkem.
|
| s-6
|
Přestože
estébácká
dokumentace
k
jeho
případu
se
zachovala
v
podstatně
kompletní,
přímých
svědků
pomalu
ubývá
(připomeňme
nedávnou
sebevraždu
M.
Picha-Tůmy,
který
stál
na
samém
počátku
Chalupovy
tragédie).
|
| s-7
|
Svá
svědectví
a
stanoviska
k
článku
Exulant
ve
službách
Státní
bezpečnosti
(LN
15.
12.
1994)
Lidovým
novinám
poskytli
mj.
dva
významní
představitelé
obou
stran
někdejší
barikády
-
bývalý
ministr
vnitra
Rudolf
Barák
a
předseda
Rady
svobodného
Českoslo,
která
byla
v
roce
1949
založena
se
snahou
koordinovat
zájmy
exilových
politických
stran
a
skupin,
Mojmír
Povolný.
|
| s-8
|
Kontrolovat
exil
chtěla
také
FBI
|
| s-9
|
V
září
roku
1953,
kdy
do
funkce
ministra
vnitra
nastoupil
Rudolf
Barák,
se
už
Chalupovi
podařilo
-
poprvé
-
vymknout
estébácké
kontrole.
|
| s-10
|
Během
Barákova
působení
ve
funkci
však
StB
Chalupu
kontaktovala
znovu
a
jeho
spis
byl
archivován
až
v
roce
1961,
v
době,
kdy
se
shodou
okolností
Barák
se
svým
ministerským
křeslem
loučil.
|
| s-11
|
On
sám
si
totiž
vyzkoušel
na
vlastní
kůži
rub
i
líc
komunistické
politické
kariéry
-
po
osmi
letech
ve
funkci
byl
odsouzen
a
dalších
osm
let
prožil
za
mřížemi.
|
| s-12
|
Po
propuštění
se
již
o
návrat
do
politického
života
nepokusil.
|
| s-13
|
"Na
Chalupův
případ
si
vzpomínám
jen
mlhavě,
nebyl
to
žádný
význačný
agent,"
říká
dnes
osmdesátiletý
Rudolf
Barák.
|
| s-14
|
"Případ
byl
ale
pro
mne
zajímavý
tím,
že
se
týkal
některých
osob,
které
jsem
znal
ze
svého
působení
v
Brně
v
letech
1950
až
1953.
|
| s-15
|
O
Chalupovi
mne
informoval
bývalý
náměstek
ministra
národní
bezpečnosti
Jindřich
Veselý,
který
mi
de
facto
předával
záležitosti
Státní
bezpečnosti,
jak
je
znal
od
konce
války."
|
| s-16
|
Jaký
byl
důvod
obnovení
kontaktů
s
Chalupou
v
roce
1956
a
jaké
to
přineslo
výsledky?
|
| s-17
|
V
té
době
jsme
velice
intenzívně
rozpracovávali
exil.
|
| s-18
|
Chalupa
měl
kontakty
do
Svobodné
Evropy,
byl
v
orgánech
exilových
organizací.
|
| s-19
|
Koncem
let
padesátých
jsme
měli
velmi
silnou
agenturu;
|
| s-20
|
pracovala
pro
nás
řada
členů
Rady
svobodného
Československa
-
někteří
jako
agenti,
několik
našich
orgánů
tam
bylo
přímo
vysazeno,
zbytek
jako
informátoři.
|
| s-21
|
Obnovení
styku
s
Chalupou
však
nevedlo
k
nějakým
zvláštním
úspěchům,
byť
byly
jeho
zprávy
velmi
podrobné
a
vyčerpávající.
|
| s-22
|
Divil
jsem
se,
že
mu
to
Američané
povolili,
když
všechny
zprávy
procházely
jejich
rukama...
|
| s-23
|
Domníváte
se,
že
Chalupa
pracoval
pod
dohledem
americké
kontrarozvědky?
|
| s-24
|
Všechno
na
to
poukazovalo,
jednalo
se
ale
spíš
o
zpravodajskou
hru
FBI
proti
nám.
|
| s-25
|
Všechny
informace
od
Chalupy
jsme
proto
brali
s
rezervou.
|
| s-26
|
Chalupovo
zverbování
pro
StB
bylo
akcí
Picha-Tůmy.
|
| s-27
|
Z
dochovaných
dokumentů
vyplývá,
že
Chalupa
poté
řadu
měsíců
"řídil"
s
vědomím
StB
ilegální
síť,
která
pak
byla
celá
postupně
zlikvidována...
|
| s-28
|
Vím
o
tom
také
jen
z
dokumentů
a
z
osobních
svědectví
některých
zúčastněných;
|
| s-29
|
v
té
době,
tedy
v
letech
1948
a
1949,
jsem
působil
na
ONV
v
Boskovicích
a
v
Blansku.
|
| s-30
|
Chci
ale
zdůraznit,
že
Pich-Tůma
nebyl
dost
kvalifikován
pro
svou
práci.
|
| s-31
|
Při
kontaktování
spolupracovníků
nebyl
spolehlivý,
získané
poznatky
často
nebyly
plně
prokazatelné,
dopouštěl
se
překročení
mezí
uložených
nejen
zákonem.
|
| s-32
|
Dalo
by
se
to
říci
i
ostřeji...
|
| s-33
|
Když
si
dávám
věci
do
souvislostí,
nutně
musím
vzpomínat
na
boskovickou
radu
ONV
před
únorem
1948.
|
| s-34
|
Seděl
jsem
vedle
mladého
JUDr.
Engliše,
národního
socialisty,
syna
prvorepublikového
národohospodáře.
|
| s-35
|
Dobře
jsme
se
znali
a
často
i
shodovali
v
názorech.
|
| s-36
|
Správcem
vily
rodiny
Englišů
v
Rovečném
byl
navíc
člen
naší
strany.
|
| s-37
|
Tak
jsem
byl
z
více
stran
informován
o
poradách
špiček
národních
socialistů
u
Englišů,
kde
se
promýšlela
strategie
a
taktika.
|
| s-38
|
Přes
poslance
Vojtěcha,
předsedu
ONV,
jsem
informoval
Gottwalda.
|
| s-39
|
Dobré
vztahy
k
Englišovi
mi
navíc
doporučoval
můj
starý
soudruh
z
adamovské
zbrojovky
Buchta,
ruský
legionář
a
čekista.
|
| s-40
|
Po
únoru
1948
pak
mladý
Engliš
vycestoval
do
Vídně...
|
| s-41
|
On
to
byl,
kdo
podle
mého
odhadu
řídil
tehdy
onu
paralelní
strukturu
národně
socialistické
strany
-
přinejmenším
na
Moravě.
|
| s-42
|
Chalupa
byl
jen
pěšák...
|
| s-43
|
Hlas
z
Ameriky
|
| s-44
|
Předseda
Rady
svobodného
Československa
Mojmír
Povolný,
žijící
dnes
ve
Wisconsinu
v
USA,
byl
v
našem
článku
o
Chalupově
případu
zmíněn
v
pozoruhodné
souvislosti.
|
| s-45
|
Na
Chalupův
návrh
StB
totiž
zorganizovala
asi
dvěma
desítkám
osob
přechody
přes
hranice.
|
| s-46
|
Chalupa
slíbil,
že
s
jejich
pomocí
vybuduje
později
v
exilu
organizaci,
která
bude
-
ovšemže
nevědomky
-
sbírat
informace
pro
StB
(nakonec
se
Chalupa
angažoval
zejména
v
Československém
zahraničním
ústavu
v
exilu).
|
| s-47
|
Mezi
osoby,
které
byly
přes
hranici
převedeny
přímo
pracovníkem
StB,
patřil
právě
i
Mojmír
Povolný.
|
| s-48
|
"Od
listopadu
1947
až
do
komunistického
puče
jsem
byl
zaměstnán
jako
tajemník
hospodářské
rady
na
ústředním
sekretariátě
Čs.
strany
národně
socialistické,"
vzpomíná
M.
Povolný.
|
| s-49
|
"Byl
jsem
jedním
z
těch
členů
oddělení
pro
vědeckou
politiku,
jimž
bylo
určeno
odejít
do
zahraničí.
|
| s-50
|
Po
nezdařeném
osobním
pokusu
najít
přechod
ve
Znojmě
mě
v
polovině
dubna
v
Praze
vyhledala
Božena
Dvořáková,
zaměstnankyně
ústředního
sekretariátu
a
účastnice
rodícího
se
odboje
v
národně
socialistické
mládeži,
a
sdělila
mi,
že
budu
převeden
v
noci
z
15.
na
16.
duben
1948
a
že
mě
převede
Josef
Damián,
rovněž
zaměstnanec
ústředního
sekretariátu.
|
| s-51
|
Tak
se
také
stalo.
|
| s-52
|
(Damiána
sem
nasadila
komunistická
tajná
policie,
což
samozřejmě
Povolný
nemohl
tušit,
pozn.
red.)
|
| s-53
|
Naši
zahraniční
odbojovou
skupinu
jsme
začali
budovat
ihned
v
létě
1948
spolu
s
Ivanem
Gaďourkem,
jakmile
jsme
se
dostali
z
uprchlických
táborů
v
Německu,
tedy
rok
před
příchodem
dr.
Chalupy
do
exilu.
|
| s-54
|
Záhy
jsme
původní
název
Zahraniční
skupina
změnili
na
reprezentativnější
Československý
ústav
zahraniční
v
exilu.
|
| s-55
|
Není
pravda,
jak
psaly
LN,
že
"skupiny"
ústavu
nefungovaly
-
ústav
fungoval
přes
patnáct
let.
|
| s-56
|
Je
naprostý
nesmysl,
že
by
naše
organizace
mapovala
pro
StB
"aktivity
exilu
v
různých
koutech
světa",
jak
psaly
LN,
nebo
že
by
StB
participovala
na
prvních
číslech
našeho
časopisu
Tribuna,"
uzavírá
M.
Povolný.
|
| s-57
|
Už
jen
historie?
|
| s-58
|
Bylo
by
skutečně
podivné,
kdyby
se
Státní
bezpečnost
nepokoušela
získat
kontakty
na
nejvlivnější
exilové
organizace,
politické
strany
a
sdělovací
prostředky.
|
| s-59
|
Některé
tyto
úspěšné
i
neúspěšné
pokusy
odhalili
ve
svých
knihách
někdejší
pracovníci
StB
Frolík
a
Bittman,
některé
na
své
odhalení
čekaly
až
do
polistopadových
časů.
|
| s-60
|
Případ
Vlastislava
Chalupy
se
všemi
svými
tragickými
aspekty
je
jedním
z
nich.
|
| s-61
|
Vše,
co
LN
o
tomto
případu
dosud
uveřejnily,
je
podepřeno
dochovanými
písemnými
dokumenty,
nikoli
názory
či
pouhými
vzpomínkami
zainteresovaných
jednotlivců.
|
| s-62
|
Přesto
jsme
se
rozhodli
bez
komentáře
uveřejnit
výše
citovaná
stanoviska.
|
| s-63
|
Chalupův
případ
rozhodně
není
denunciací
celého
exilu
a
jeho
nelehkého
a
dlouho
marného
úsilí
o
změnu
poměrů
v
Československu.
|
| s-64
|
Je
ilustrací
rozličností
cest,
které
komunisté
použili
k
ovládnutí
situace
v
Československu.
|
| s-65
|
Věřme,
že
to
je
už
jen
historie...
|