| s-1
|
Věda,
svět
a
zpět
|
| s-2
|
Hranice
proti
barbarství
a
hlouposti
Nature,
patrně
nejvýznamnější
mezinárodní
přírodovědecký
časopis
na
světě,
nedávno
oslavil
125.
narozeniny.
|
| s-3
|
Byla
to
příležitost
k
uveřejnění
pětadvaceti
stran
pojmenovaných
Frontiers
of
ignorance.
|
| s-4
|
Pojednávají
o
rozhraní
vědění
a
nevědění
v
nejdůležitějších
směrech
současného
přírodovědeckého
poznání.
|
| s-5
|
Považují
za
ně
vznik
vesmíru,
stavební
kameny
hmoty,
hvězdy
naší
galaxie,
planety
i
samotnou
Zemi,
počátek
života,
vývoj
člověka
stejně
jako
lidský
mozek.
|
| s-6
|
V
souvislosti
s
nimi
Nature
položil
otázky,
které
označil
za
menší:
bude
se
vesmír
rozpínat
nekonečně,
nebo
se
rozpínání
zastaví?
|
| s-7
|
Bude
počet
galaxií
přibývat,
nebo
ubývat?
|
| s-8
|
Jak
dlouho
zahrnoval
průměr
Slunce
dnešní
oběžnou
dráhu
Země?
|
| s-9
|
Je
ve
vesmíru
život?
|
| s-10
|
Jak
by
se
dal
najít?
|
| s-11
|
Jak
početná
byla
populace
australopiteků?
|
| s-12
|
Kdy
se
naši
vývojoví
předkové
naučili
mluvit?
|
| s-13
|
Jak
se
lidé
poprvé
dostali
do
Nového
světa?
|
| s-14
|
Proč
jsou
lidé
převážně
praváci?
|
| s-15
|
Jak
přimějí
zevní
vlivy
buňky
k
tomu,
aby
se
začaly
dělit?
|
| s-16
|
Jak
jsou
živé
bytosti
energeticky
výkonné?
|
| s-17
|
Lze
vyčíst
dějiny
lidského
vývoje
z
našich
genů?
|
| s-18
|
Je
možné
vyrobit
realistický
model
buňky?
|
| s-19
|
Odpovědi
na
tyto
otázky
nejsou
poznáním
pro
poznání.
|
| s-20
|
Jsou
částmi
odpovědí
na
nejstarší
potřebu
vědět,
kdo
jsme,
odkud
jsme
přišli,
kam
jdeme,
jaký
to
má
smysl
i
co
máme
(a
nemáme)
dělat.
|
| s-21
|
Nalezené
odpovědi
budou
mít
velmi
praktické
důsledky
ve
všech
oborech
činnosti.
|
| s-22
|
V
eseji
o
dvou
kulturách
(humanistické
a
přírodovědecké)
lord
Snow
popsal
jednostrannost
dnešních
vzdělaných
lidí.
|
| s-23
|
Jejich
část
něco
ví
z
dějin
filozofie,
výtvarného
umění,
literatury,
hudby
a
divadla.
|
| s-24
|
Bývá
málem
hrdá,
že
nemá
ponětí
o
teorii
velkého
třesku
nebo
genetickém
kódu.
|
| s-25
|
A
naopak.
|
| s-26
|
Lidé
mající
ponětí
o
těchto
věcech
nemívají
představu
o
Kantovi,
Joyceovi
nebo
Miróovi.
|
| s-27
|
Přitom
kultura
je
jen
jedna.
|
| s-28
|
Je
jedinou
hranicí
proti
barbarství
a
hlouposti,
které
prožívají
opět
jedno
ze
svých
růstových
údobí.
|
| s-29
|
Počínaje
dneškem
VSZ
(Věda,
svět
-
a
zpět)
přinese
v
šesti
sloupcích
popis
několika
hranic
současného
poznání
podle
Nature.
|
| s-30
|
Je
nás
deset
miliónů,
s
našimi
jazykově
nejbližšími
sousedy
patnáct.
|
| s-31
|
Z
toho
plyne
téměř
jistota,
že
zde
musí
žít
několik
lidí
ve
věku
12
-
15
let,
kteří
by
mohli
některou
z
oněch
hranic
posunout.
|
| s-32
|
Budou-li
o
nich
vědět
a
rozhodnou-li
se
pro
tento
způsob
života.
|
| s-33
|
A
ti
ostatní?
|
| s-34
|
Přirovnání:
lidské
skupiny
na
tom
nejsou
dobře,
mají-li
jen
olympioniky.
|
| s-35
|
Lepší
je,
když
se
aspoň
nějak
hýbe
co
největší
počet
lidí.
|
| s-36
|
Chybějící
hmota
|
| s-37
|
Velký
třesk
je
obecně
přijatá
teorie
dokazující,
že
vesmír
vznikl
před
deseti
až
dvaceti
miliardami
let
a
od
té
doby
se
rozpíná.
|
| s-38
|
Plynou
z
ní
předpovědi,
které
doložilo
pozorování.
|
| s-39
|
Ale
není
bez
mnoha
obtíží
čekajících
na
řešení.
|
| s-40
|
Například
otázka
hustoty
hmoty
ve
vesmíru.
|
| s-41
|
Jedna
z
podob
teorie
velkého
třesku
předpokládá,
že
hustota
hmoty
ve
vesmíru
je
totožná
s
hustotou
označenou
jako
kritická.
|
| s-42
|
Poměr
skutečné
hustoty
a
kritické
hustoty
se
označuje
písmenem
omega.
|
| s-43
|
Jestliže
by
jejich
poměr
byl
větší
než
1,
gravitace
převáží
nad
současným
rozpínáním
a
vesmír
se
zase
smrští.
|
| s-44
|
Pokud
by
byla
menší
než
1,
bude
se
vesmír
rozpínat
nekonečně.
|
| s-45
|
Zmíněná
podoba
teorie
předpokládá,
že
se
omega
rovná
právě
1.
|
| s-46
|
Jenže
pozorování
dokládá,
že
veškerá
zářící
hmota
tvoří
kolem
5
procent
kritické
hustoty.
|
| s-47
|
Pokud
by
tedy
měla
platit
tato
podoba
teorie
velkého
třesku,
nejméně
95
procent
hmoty
chybí.
|
| s-48
|
Mluví
se
o
skryté
hmotě,
ale
nikdo
neví,
co
to
je.
|
| s-49
|
Je
nepravděpodobné,
že
by
mohlo
jít
o
vodík
zbylý
z
raných
období
vývoje
vesmíru,
který
by
gravitací
vázal
galaktická
hnízda.
|
| s-50
|
Dynamický
vliv
tak
ohromného
množství
hmoty
by
byl
výraznější.
|
| s-51
|
Nadto
výpočty
ukazují,
že
podíl
prvotní
hmoty
vzniklé
po
velkém
třesku
může
být
nanejvýš
desetinou
potřebnou
pro
dosažení
kritické
hustoty.
|
| s-52
|
Jsou
chybějící
hmotou
neutrina?
|
| s-53
|
Nebo
neznámé
či
dosud
nepoznané
podoby
hmoty?
|
| s-54
|
Fyzici
jich
vymysleli
moc.
|
| s-55
|
Některé
mají
tak
podivuhodné
vlastnosti,
že
se
příští
světový
sci-fi
kongres
údajně
nekoná.
|
| s-56
|
Ze
závisti.
|