| s-102
|
Pro
obnovu
těchto
hodnot
se
však
dělá
málo.
|
| s-103
|
Kdo
by
v
době,
jež
je
podle
vás
poznamenána
neexistencí
veřejného
zájmu,
měl
tyto
hodnoty
rozvíjet,
pečovat
o
ně?
|
| s-104
|
Masová
média?
|
| s-105
|
Školy?
|
| s-106
|
Noviny
dělají,
co
mohou,
ale
je
v
nich
velmi
málo
osobností.
|
| s-107
|
Veřejný
zájem
o
školství
je
také
minimální.
|
| s-108
|
Všude
se
dozvíte,
že
je
to
druhá
priorita,
ale
skutečnost
vypadá
jinak.
|
| s-109
|
Odráží
se
třeba
v
diskusi
o
školném.
|
| s-110
|
Školné
není
špatná
věc,
ale
nesmí
to
nakonec
být
další
daň.
|
| s-111
|
Kdyby
se
školné
založilo
tak,
že
z
něj
školy
budou
čerpat
na
stipendia
a
rozvoj,
pak
je
to
naprosto
v
pořádku.
|
| s-112
|
Ale
když
se
řekne,
že
se
zároveň
sníží
státní
příspěvek,
jde
o
další
daň.
|
| s-113
|
Měl
by
se
naopak
zvýšit
zájem
společnosti
o
to,
aby
co
nejvíce
lidí
studovalo,
pracovalo
na
sobě.
|
| s-114
|
Mělo
by
to
být
vidět
i
v
médiích.
|
| s-115
|
Jsou
tady
často
šikovní
lidé
bez
zkušeností,
bez
vědomostí.
|
| s-116
|
Vraťme
se
ještě
k
česko
-
slovenským
vztahům.
|
| s-117
|
Bude
mít
Slovensko
roli
jakéhosi
speciálního
partnera,
či
nám
bude
stejným
sousedem
jako
třeba
Rakousko?
|
| s-118
|
V
době
rozdělování
státu
tu
vládly
určité
iluze,
že
bude
možné
nastolit
nějaké
zvláštní
vztahy.
|
| s-119
|
Po
dvou
letech
je
jasné,
že
to
na
státní,
oficiální
rovině
nejde.
|
| s-120
|
Ale
dělá
se
velmi
málo
pro
rozvoj
vzájemně
se
obohacujících
kontaktů
tam,
kde
by
to
možné
bylo.
|
| s-121
|
Zůstaňme
u
školství,
oficiální
výměna,
tedy
bezplatné
studium
v
druhé
zemi,
loni
obsahovala
na
každé
straně
osmdesát
studentů.
|
| s-122
|
Týká
se
to
škol,
které
v
druhé
zemi
nemají
ekvivalent,
takže
lidí
je
-
zvláště
zájemců
z
Čech
o
studium
na
Slovensku
-
strašně
málo.
|
| s-123
|
Slovenský
zájem
je
větší,
mám
řadu
studentů,
kteří
ovšem
za
vzdělání
v
Čechách
dávají
dvacet
tisíc
ročně.
|
| s-124
|
Co
byste
Slovensku
přál?
|
| s-125
|
Rozumnou
vládu.
|