Dependency Tree

ln95048_067

ProjectPDT
Genreperson_interv

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 125 • previous • next

s-1 Co se skrývá pod kamenem
s-2 Myšlenky Jana Sokola, adresované nejen slovenskému publiku
s-3 Za českou stranu vystoupil na setkání Čechů a Slováků v Luhačovicích filozof a křesťanský publicista, bývalý místopředseda Federálního shromáždění a dnes akademický funkcionář Jan Sokol.
s-4 Jeho myšlenky, které zaujaly české i slovenské účastníky setkání, by neměly zůstat uzavřeny jen v úzkém kruhu sympatizantů.
s-5 Postrádáte Slovensko?
s-6 Velice.
s-7 Můj dědeček byl matematik, učil na univerzitě, byl velký republikán a zrod republiky vítal.
s-8 Přesto mi, když jsem byl malý, řekl: Bylo to výborný, ale od osmnáctého roku je tady vesnice.
s-9 A teď jsme ještě o něco větší vesnicí.
s-10 Řekl jste, že občan ČR má po pěti letech od listopadu 1989 mnoho důvodů ke znepokojení, poukázal jste zvláště na vysoké daňové zatížení.
s-11 Fakt, že sociální pojištění je součástí rozpočtu, je asi v pořádku, ale není možné říkat, že to nejsou daně.
s-12 V zemích, kde je to podobně jako u nás, také přiznávají, že daně představují padesát, šedesát procent, kdežto mi hovoříme o liberálních daních, a přitom dělají přes šedesát procent.
s-13 To považuji za nečistý trik.
s-14 Váš kritický pohled pramení i z toho, co nazýváte medializací politiky...
s-15 Češi mohou být jistě na ledacos hrdí.
s-16 Na prvním místě vždycky říkám, že jsem šťastný, protože zmizel komunismus.
s-17 Ale zároveň mnoho věcí z komunistické éry přežívá, například obecný nezájem o politiku, o veřejné jevy.
s-18 Vidím kolem sebe velmi málo lidí, kteří by měli nějaký pozitivní politický zájem.
s-19 Každý má své soukromé zájmy a politiku vnímá jako něco druhořadého, co se občana příliš netýká.
s-20 Proto se nemohou ujmout politické strany, dodnes mají nejvíce členů komunisté a lidovci, kdežto porevoluční formace disponují minimální členskou základnou.
s-21 Např. ODS, i když svým členům nabízí řadu výhod, má stále velmi málo členů.
s-22 Mluvil jste o tom, že jde v podstatě o jakýsi návrat k reálnému socialismu v jiných podmínkách.
s-23 Je to takový separátní mír obyvatel s vládou a mocí, založený na pravidle - nechte nás být a my vás také necháme.
s-24 Je tato skutečnost výsledkem jakési rafinovanosti politiků, nebo občanské apatie?
s-25 Myslím, že je to reálný stav společnosti.
s-26 Výbuch aktivity kolem listopadu 1989 byl krátkodobý a rychle vyprchal.
s-27 Dnes jsou veřejné názory na jednotlivé věci, na důležité politické otázky velmi neurčité.
s-28 To vidíte třeba na tom, jak se o nich v novinách píše.
s-29 Kdyby lidé měli opravdový zájem, tak by se muselo psát mnohem přesněji, podrobněji, informovaněji.
s-30 Považuji za hrozné, že prakticky vymizelo zpravodajství z parlamentu.
s-31 Sledujeme tiskové konference stran a pak jsou vidět vládní činitelé.
s-32 Parlament však známe jen z krátkých šotů, když kamera či mikrofon zachytí některého poslance na chodbě.
s-33 Obsáhlejšímu pohledu do sněmovny se nikdo nevěnuje.
s-34 Působíte na dvou vysokých školách, přednášíte mladým lidem.
s-35 Jak vidíte tuto generaci, která dospívá v "porevolučních dobách"?
s-36 Mí studenti nejsou žádným sociologickým vzorkem, je nikdo neopije rohlíkem.
s-37 I mezi nimi je však málo těch, kteří by chtěli své schopnosti dát do veřejného života.
s-38 Spíš vidí uplatnění v kulturních, vědeckých a podobných sférách.
s-39 Pro ně je nejdůležitější, že mají svobodu, mohou cestovat, mohou číst, co potřebují.
s-40 To není jen český fenomén, podobná situace panuje v Rakousku, Německu, ve Francii, v celé Evropě, do jisté míry i v Americe.
s-41 Všude registrujeme odliv zájmu o veřejné věci.
s-42 To vidím jako dlouhodobý proces, v němž komunismus byla jen epizoda.
s-43 Je to dobře, nebo špatně?
s-44 Za předpokladu, že věci půjdou dobře, že bude panovat idylka, tak by to nemělo vadit.
s-45 Ale jakmile by začaly "jít tlustý do tenkejch", tak je to hrozně nebezpečné.
s-46 Některé politické špičky - konkrétně pan prezident, podporují občanský princip, veřejnou činnost občanů a střetávají se s odlišnou koncepcí, reprezentovanou jasně panem premiérem.
s-47 Někteří v rozdílnosti nejvyšších představitelů vidí nebezpečí, jiní tento rozpor považují za velmi zdravý pro společnost.
s-48 Já bych to nepřeháněl, jde spíše o rozdíl stylu než cílů.
s-49 Tento jev je například běžný v Německu, kde panuje napětí mezi prezidentem a kancléřem.
s-50 Každý z nich má ve společnosti trochu jinou roli.
s-51 Zdá se mi, že tento domnělý spor nahrazuje skutečné politické diskuse.
s-52 Když se dnes rozhlédnete po českém politickém životě, vidíte někoho, kdo by takovou fundovanou diskusi vedl?
s-53 Diskuse se sice vedou, ale mají velice nízkou věcnou úroveň.
s-54 Například debata, zda mají být v parlamentě podnikatelé.
s-55 Jistěže mají.
s-56 Ale je něco jiného, když je někdo podnikatel a pak jde do politiky, anebo jestli někoho politické změny vynesou na špičku a on toho pak využívá k hospodářské činnosti a zastává vysoké funkce ve velkých firmách.
s-57 Tohle však nikdo nerozlišuje.
s-58 Je přece tak snadné říci, že podnikatelé do parlamentu patří, tedy ergo kladívko, poslanec může podnikat.
s-59 V jedné ze svých přednášek jste českou společnost přirovnal k hemžení, které se objeví, když se odvalí kámen ležící nehnutě mnoho let na jednom místě.
s-60 Nebývá to povzbudivý obrázek, najde se tu spousta havěti a plísně.
s-61 Například skandály a korupce.
s-62 Mají pravdu někteří politici a komentátoři, kteří to považují za okrajové jevy na cestě k lepším zítřkům?
s-63 Já tyto věci považuji za velmi nebezpečné, neboť se tu odehrává něco, čemu se říká imprint.
s-64 Když malé dítě přijde do školy, nebo když vstoupíte do nového zaměstnání, tak jste ovlivněni prvním dojmem, který poté vytváří modely jednání.
s-65 A současná doba je pro naši společnost vzorem toho, jak se chovat v demokracii.
s-66 Proto si myslím, že zmíněné jevy jsou velice nedobré, neboť se zcela ztratila důvěra.
s-67 Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, shledáte neuvěřitelný rozdíl mezi politickou podporou a důvěrou.
s-68 Lidé podporují celkem rozumně a přiměřeně politické strany.
s-69 U nás nevyhrála a bůh dá nevyhraje žádná špatná politická strana.
s-70 Naproti tomu údaje o důvěře v politiky jsou alarmující.
s-71 To, že veřejnost nedůvěřuje tomu, že jsou ti nahoře poctiví, považuji za dost hrozné.
s-72 Stejně jako pragmatické spoléhání na to, že se to nějak udělá, považuji za velmi riskantní.
s-73 Vypadá to tak, že skandály a korupce vlastně nikomu nevadí, citlivost veřejnosti na tyto jevy je strašně nízká.
s-74 Je společnost nemocná rasismem a nesnášenlivostí k "cizím elementům"?
s-75 Je to možné v národě, z něhož po staletí odcházeli exulanti, kteří byli v cizině velmi často dobře přijati?
s-76 Nezapomínejme, že český národ je to, co po vlně emigrací zbylo.
s-77 To jsou ti, co neodešli.
s-78 Dnes už se neodchází, má však společnost samočisticí schopnost, nechybí tu určité korektivy?
s-79 To patří k představě, co je v demokracii normální.
s-80 Dalo by se říci - každý si má hledět svých zájmů.
s-81 Záleží ovšem na tom, co se rozumí svým zájmem.
s-82 Mám však pocit, že naše společnost hrozně málo hledí do budoucnosti.
s-83 Tady se zdiskreditovala jakákoliv myšlenka, že by se mělo přemýšlet o tom, co bude.
s-84 Samozřejmě že se budoucnost naplánovat nedá, ale je třeba na ni myslet a také o ní mluvit.
s-85 To naši českou politiku velice odlišuje od společnosti na Západě, ekologická a zahraniční témata, třetí svět tu nehrají žádnou roli.
s-86 Leccos se dá svádět na komunistickou diskreditaci, ale v tomto ohledu zrovna ne.
s-87 Nezájem o to, co se děje v chudých zemích světa, považuji za pobuřující.
s-88 Co naše politiky vede k tvrzení, jež často slyšíme z jejich úst doma i ve světě, že jsme v rámci posttotalitní Evropy nejlepší, nejúspěšnější?
s-89 Dá se úspěch měřit jen ekonomickými čísly?
s-90 Tyto údaje jsou jistě důležité a jsou docela dobré.
s-91 Hospodářská skutečnost je však horší než ty tři čtyři krásná čísla.
s-92 V souvislosti s propagandou soukromého zájmu, pokud možno materializovatelného, je poměrně snadné říci, že tohle je to hlavní.
s-93 Tuhle jsem četl článek jistého německého profesora zabývající se veřejným děním u nás.
s-94 A ten říká, že z dob komunismu jsme převzali teorii o základně a nadstavbě.
s-95 Základnou dnes nejsou uhlí, ocel a energie, ale inflace, bilance zahraničního obchodu a veřejný dluh.
s-96 Tahle nová základna určuje nadstavbu.
s-97 S tím nesouhlasím, myslím, že hospodářský úspěch je založen na určitých lidských kvalitách.
s-98 Zejména na skromnosti, poctivosti, pracovitosti.
s-99 Ty tu jistě jsou, v tom má česká společnost velké přednosti.
s-100 Lidé jsou zvyklí pomáhat si, pracovat, jsou víceméně šetrní.

Text view • Download CoNNL-U