s-1
|
Jazykové
zákampí
Krombožinec
a
schutidrb
|
s-2
|
(NLN
21.
1.
1995)
|
s-3
|
Velmi
ráda
čtu
Jazykové
zákampí
pro
poučení
i
zábavu.
|
s-4
|
To
otištěné
v
LN
21.
1.
bylo
pro
mne
spíš
zábavné,
byť
jinak,
než
jak
to
pociťoval
jeho
autor
při
listování
ve
Slovníku
spisovného
jazyka
českého.
|
s-5
|
Se
zájmem
jsem
totiž
sledovala,
jak
dokáže
poznamenat
slovní
zásobu
uživatelů
věkový
odstup.
|
s-6
|
Nevím,
jak
je
starý
autor
sloupku
pan
A.
Měšťan,
já
jsem
rozum
brala
a
s
bohatstvím
naší
mateřštiny
se
seznamovala
za
první
republiky,
ale
protože
jsem
ještě
živa
a
on,
počítám,
není
žádný
holobrádek,
(...)
nedělí
nás
od
sebe
ani
jeden
lidský
věk,
a
hle,
on
se
pobaveně
pozastavuje
nad
některými
výrazy,
které
"za
mých
časů"
byly
obecně
srozumitelné.
|
s-7
|
Můj
otec
byl
lékař
a
ve
společnosti,
ve
které
jsem
vyrůstala,
nebylo
zvykem
užívat
ve
vztahu
k
člověku
slova
zadek.
|
s-8
|
Lapidárnější
výraz
na
pět
písmen
nepřicházel
vůbec
v
úvahu.
|
s-9
|
Mluvilo
se
poněkud
nepřesně
o
bocích,
a
pokud
se
chtěla
ona
tělesná
partie,
kde
se
záda
přestávala
slušně
jmenovat,
označit
výstižněji,
přišlo
ke
cti
ono
nelibozvučné
slovo
hýždě,
které
pana
Měšťana
tak
zaujalo.
|
s-10
|
(...)
Ovšem
jen
v
případě,
že
šlo
o
dospělé,
u
dětí
se
"ona
vyvýšenina
na
zadní
straně
pánve
atd."
(podle
definice
Slovníku
spisovného
jazyka
českého)
nazývala
úhrnně
(...)
výrazem
prcinka.
|
s-11
|
Nezdrobnělé
znění
se
však
považovalo
za
vulgární
a
i
v
lidovém
popěvku,
spíše
odrhovačce
-
"Postavila
putnu
na
kraj
rybníka,
vystrčila
chmchm
na
kominíka..."
-
se
dalo
uhodnout
jen
z
rytmu.
|
s-12
|
(...)
|
s-13
|
A
máme
tu
jiný
lechtivý
termín
-
ošoustat
boty.
|
s-14
|
Původní
smysl
slovesa
byl
patrně
zcela
nevinný,
právě
tak
jako
s
ním
související
podstatné
jméno
šoustka,
značící
úzkou
průlinu,
štěrbinu,
průchod.
|
s-15
|
S
tímto
pojmovým
obsahem
se
uchoval
v
češtině
emigrantů,
kteří
ztratili
kontakt
s
vývojem
jazyka
doma.
|
s-16
|
Jedna
známá,
které
zabránilo
vypuknutí
první
světové
války
v
návratu
ze
studijního
pobytu
v
cizině,
se
později
naturalizovala
v
Anglii
a
přijela
do
vlasti
až
po
dlouhých
letech.
|
s-17
|
Tato
již
starší
distingovaná
dáma
ovšem
bez
jakýchkoli
dvojsmyslných
záměrů
líčila,
že
z
její
vilky
vede
nejkratší
cesta
ke
stanici
autobusu
nedlážděnou
šoustkou
mezi
zahradami.
|
s-18
|
Jindy
zase,
že
se
zpozdila
při
cestě
do
divadla,
a
tak
si
to
šoustla
mezi
těmi
zahradami
a
zablátila
si
střevíčky.
|
s-19
|
Skoro
mne
dojala
oprášená
průpovídka
o
Radeckém.
|
s-20
|
Tento
císařský
maršál,
potomek
starého
českého
vladyckého,
později
však
poněmčeného
a
do
hraběcího
stavu
povýšeného
rodu,
se
stal
pro
Čechy
ztělesněním
rakušáctví
a
jeho
jméno
se
uvádělo
v
různých
posměšných
souvislostech.
|
s-21
|
S
odstupem
let
projevy
negativního
postoje
k
někdejšímu
mocnářství
přestaly
být
aktuální
a
jméno
maršála
Radeckého
vymizelo
z
povědomí
občanů
právě
tak
jako
jeho
pomník
odstraněný
hned
po
první
světové
válce
z
Malostranského
náměstí.
|
s-22
|
Podobné
průpovídky
pozbyly
vtipnosti
a
nebyl
to
jev
ojedinělý.
|
s-23
|
Kdopak
dnes
ví,
kdo
to
byl
"starý
Procházka"
nebo
"pilný
občan
Čehona"?
|
s-24
|
Sic
transit
gloria
mundi
-
a
nejen
sláva,
ale,
jak
je
vidět,
i
právě
opačná
proslulost.
|