| s-1
|
Trojí
klika
|
| s-2
|
Toto
Zákampí
píšu
se
značným
zpožděním
jako
odpověď
na
dopis,
který
mi
kdysi
poslal
pan
Josef
Eger
z
Karlových
Var.
|
| s-3
|
Byl
to
moc
pěkný
dopis,
autor
se
v
něm
vyznal
ze
svého
středoevropanství
a
také
z
odporu
k
nacionalismu.
|
| s-4
|
Mimo
jiné
mi
dal
za
pravdu
v
tom,
že
vyvracím
pověry
týkající
se
německých
vlivů
na
češtinu
a
že
rehabilituji
takové
germanismy,
které
obohatily
výrazové
schopnosti
našeho
jazyka
a
které
už
nelze
vymýtit,
protože
v
něm
zapustily
hluboké
kořeny.
|
| s-5
|
Jako
příklad
vlivu
evropských
jazyků
na
český
uvedl
J.
Eger
slovo
klika.
|
| s-6
|
Slíbil
jsem
mu
tehdy
v
dopise,
že
různým
významům
a
stylovým
příznakům
tohoto
slova
věnuji
zvláštní
Zákampí.
|
| s-7
|
Jiná
témata,
která
jsem
považoval
za
aktuálnější,
donutila
mě
však
splnění
slibu
odkládat.
|
| s-8
|
Asi
před
týdnem
jsem
dostal
dopis
od
K.
Řeháka
z
Prahy.
|
| s-9
|
Autor
mě
v
něm
vyzývá,
abych
odsoudil
germanismus
klika,
kterého
se
užívá
ve
významu
"štěstí".
|
| s-10
|
Dobrá,
pojednejme
tedy
o
tomto
zajímavém
slově.
|
| s-11
|
Naše
slovo
má
tři
zcela
odlišné
významy.
|
| s-12
|
Znamená
jednak
"držadlo
k
otvírání
dveří,
oken
apod.",
nebo
také
"rameno
s
rukojetí
k
otáčení
různých
strojů",
jednak
"skupinu
vzájemně
se
podporujících
jednotlivců
se
sobeckými
cíli"
a
konečně
"štěstí".
|
| s-13
|
Je
zřejmé,
že
se
zde
spojily
výrazové
prostředky
pocházející
z
různých
zdrojů.
|
| s-14
|
Jde
tedy
o
trojnásobné
homonymum.
|
| s-15
|
Starobylým
slovem
je
jen
klika
u
dveří,
oken
apod.
|
| s-16
|
Podle
jiných
slovanských
jazyků
se
předpokládá
staročeská
podoba
kľuka,
ale
doložena
je
jen
forma
přehlasovaná
klika.
|
| s-17
|
Etymolog
V.
Machek
považuje
za
výchozí
význam
"hák,
hákovitý
předmět"
a
z
něho
vyvozuje
řadu
významů
dalších,
mimo
jiné
také
význam
"křivá,
klikatá
čára"
(srov.
klikyháky).
|
| s-18
|
S
původním
významem
souvisí
i
přenesený
význam
"vytáčka,
oklika".
|
| s-19
|
Obyčejně
se
tu
setkáváme
se
zdrobnělinou
klička,
ale
A.
Jirásek
užil
ve
stejném
významu
slova
klika.
|
| s-20
|
Etymologové
vedou
spor
o
to,
zdali
německé
slovo
Klinke
bylo
přejato
ze
západní
slovanštiny,
či
vzniklo
z
německého
základu.
|
| s-21
|
Od
14.
stol.
se
tak
nazývala
závora
na
dveřích.
|
| s-22
|
Mohla
být
pojmenována
podle
zvuku,
který
vydávala
při
zavírání
nebo
otvírání
dveří
(srov.
středoněmecké
sloveso
klinken).
|
| s-23
|
Ať
je
tomu
jakkoli,
slova
klika
a
Klinke
zřejmě
v
nějaké
souvislosti
budou.
|
| s-24
|
Ve
druhém
významu
"skupina
vzájemně
se
podporujících
lidí"
bylo
slovo
přejato
z
francouzštiny
(clique).
|
| s-25
|
Je
to
odvozenina
od
staršího
zvukomalebného
slovesa
cliquer
s
významem
"tleskat".
|
| s-26
|
Lze
předpokládat,
že
slovo
znamenalo
ve
francouzštině
původně
"tleskání"
a
pak
nabylo
metonymickým
posunem
významu
"tleskající
skupina".
|
| s-27
|
Podobně
jako
v
původním
jazyce
je
výraz
klika
spojen
i
v
češtině
s
hanlivým
přízvukem;
|
| s-28
|
příslušnost
k
nějaké
klice
není
pro
nikoho
doporučením.
|
| s-29
|
Ještě
silnější
hanlivé
zabarvení
má
slovo
klaka,
které
vzniklo
ve
francouzštině
rovněž
ze
zvukomalebného
slovesa
(claquer).
|
| s-30
|
Označuje
skupinu
lidí
najatých
k
organizovanému
potlesku
nebo
pískání.
|
| s-31
|
Ve
třetím
významu
"štěstí"
zůstává
slovo
klika
mimo
spisovný
jazyk.
|
| s-32
|
Má
silné
citové
zabarvení
a
vyskytuje
se
zvláště
v
mluvených
projevech
mládeže
(např.
Měl
jsem
u
zkoušky
kliku).
|
| s-33
|
Bylo
převzato
z
němčiny
(das
Glück)
a
v
češtině
zařazeno
mezi
podstatná
jména
ženského
rodu.
|
| s-34
|
Stalo
se
tak
asi
pod
vlivem
protikladného
spojení
mít
smůlu,
v
němž
je
substantivum
v
ženském
rodě.
|
| s-35
|
Starší
uživatelé
spisovné
češtiny
si
zajisté
ještě
vzpomínají,
že
jim
učitelé
zapovídali
užívat
rčení
mít
smůlu,
které
napodobovalo
německý
obrat
Pech
haben.
|
| s-36
|
Ostatně
dodnes
se
s
větším
citovým
zabarvením
říká
mít
pech.
|
| s-37
|
Zatímco
rčení
mít
smůlu
bylo
přijato
do
spisovného
jazyka,
variantu
se
slovem
pech
považujeme
za
nespisovnou.
|
| s-38
|
Na
homonymu
klika
vidíme,
jak
si
náš
jazyk
doplňuje
své
výrazové
prostředky
z
cizích
vzorů
a
jak
jich
využívá
k
označování
různých
citových
postojů.
|