Dependency Tree

ln95048_052

ProjectPDT
Genreadvice

Select a sentence

s-1 Trojí klika
s-2 Toto Zákampí píšu se značným zpožděním jako odpověď na dopis, který mi kdysi poslal pan Josef Eger z Karlových Var.
s-3 Byl to moc pěkný dopis, autor se v něm vyznal ze svého středoevropanství a také z odporu k nacionalismu.
s-4 Mimo jiné mi dal za pravdu v tom, že vyvracím pověry týkající se německých vlivů na češtinu a že rehabilituji takové germanismy, které obohatily výrazové schopnosti našeho jazyka a které nelze vymýtit, protože v něm zapustily hluboké kořeny.
s-5 Jako příklad vlivu evropských jazyků na český uvedl J. Eger slovo klika.
s-6 Slíbil jsem mu tehdy v dopise, že různým významům a stylovým příznakům tohoto slova věnuji zvláštní Zákampí.
s-7 Jiná témata, která jsem považoval za aktuálnější, donutila však splnění slibu odkládat.
s-8 Asi před týdnem jsem dostal dopis od K. Řeháka z Prahy.
s-9 Autor v něm vyzývá, abych odsoudil germanismus klika, kterého se užívá ve významu "štěstí".
s-10 Dobrá, pojednejme tedy o tomto zajímavém slově.
s-11 Naše slovo tři zcela odlišné významy.
s-12 Znamená jednak "držadlo k otvírání dveří, oken apod.", nebo také "rameno s rukojetí k otáčení různých strojů", jednak "skupinu vzájemně se podporujících jednotlivců se sobeckými cíli" a konečně "štěstí".
s-13 Je zřejmé, že se zde spojily výrazové prostředky pocházející z různých zdrojů.
s-14 Jde tedy o trojnásobné homonymum.
s-15 Starobylým slovem je jen klika u dveří, oken apod.
s-16 Podle jiných slovanských jazyků se předpokládá staročeská podoba kľuka, ale doložena je jen forma přehlasovaná klika.
s-17 Etymolog V. Machek považuje za výchozí význam "hák, hákovitý předmět" a z něho vyvozuje řadu významů dalších, mimo jiné také význam "křivá, klikatá čára" (srov. klikyháky).
s-18 S původním významem souvisí i přenesený význam "vytáčka, oklika".
s-19 Obyčejně se tu setkáváme se zdrobnělinou klička, ale A. Jirásek užil ve stejném významu slova klika.
s-20 Etymologové vedou spor o to, zdali německé slovo Klinke bylo přejato ze západní slovanštiny, či vzniklo z německého základu.
s-21 Od 14. stol. se tak nazývala závora na dveřích.
s-22 Mohla být pojmenována podle zvuku, který vydávala při zavírání nebo otvírání dveří (srov. středoněmecké sloveso klinken).
s-23 je tomu jakkoli, slova klika a Klinke zřejmě v nějaké souvislosti budou.
s-24 Ve druhém významu "skupina vzájemně se podporujících lidí" bylo slovo přejato z francouzštiny (clique).
s-25 Je to odvozenina od staršího zvukomalebného slovesa cliquer s významem "tleskat".
s-26 Lze předpokládat, že slovo znamenalo ve francouzštině původně "tleskání" a pak nabylo metonymickým posunem významu "tleskající skupina".
s-27 Podobně jako v původním jazyce je výraz klika spojen i v češtině s hanlivým přízvukem;
s-28 příslušnost k nějaké klice není pro nikoho doporučením.
s-29 Ještě silnější hanlivé zabarvení slovo klaka, které vzniklo ve francouzštině rovněž ze zvukomalebného slovesa (claquer).
s-30 Označuje skupinu lidí najatých k organizovanému potlesku nebo pískání.
s-31 Ve třetím významu "štěstí" zůstává slovo klika mimo spisovný jazyk.
s-32 silné citové zabarvení a vyskytuje se zvláště v mluvených projevech mládeže (např. Měl jsem u zkoušky kliku).
s-33 Bylo převzato z němčiny (das Glück) a v češtině zařazeno mezi podstatná jména ženského rodu.
s-34 Stalo se tak asi pod vlivem protikladného spojení mít smůlu, v němž je substantivum v ženském rodě.
s-35 Starší uživatelé spisovné češtiny si zajisté ještě vzpomínají, že jim učitelé zapovídali užívat rčení mít smůlu, které napodobovalo německý obrat Pech haben.
s-36 Ostatně dodnes se s větším citovým zabarvením říká mít pech.
s-37 Zatímco rčení mít smůlu bylo přijato do spisovného jazyka, variantu se slovem pech považujeme za nespisovnou.
s-38 Na homonymu klika vidíme, jak si náš jazyk doplňuje své výrazové prostředky z cizích vzorů a jak jich využívá k označování různých citových postojů.

Text viewDownload CoNNL-U