Dependency Tree

ln95048_028

ProjectPDT
Genrereview

Select a sentence

s-1 Bible - postavy a příběhy
s-2 Z knihy Elie Wiesela Kniha Bible - postavy a příběhy (vydal Sefer) vznikla uspořádáním původních přednášek, které Elie Wiesel (1928), laureát Nobelovy ceny za mír, americký spisovatel a náboženský myslitel rumunského původu píšící ve francouzštině, proslovil na Sorbonně a na několika amerických univerzitách.
s-3 Přemýšlí v nich o klíčových postavách Starého zákona (Adam, Kain a Ćbel, Izák, Jákob, Josef, Mojžíš, Job) jako člověk konce dvacátého století, konfrontuje jejich příběhy se svým osudem, se zkušeností člověka, jenž přežil Osvětim, "neboť židovské dějiny se odehrávají v přítomnosti".
s-4 Náročný text přeložila z francouzštiny Alena Bláhová.
s-5 Jako dítě jsem čítával tyto biblické příběhy s okouzlením, jež se mísilo s úzkostí.
s-6 Představoval jsem si Izáka na oltáři a plakal jsem.
s-7 Viděl jsem Josefa, vládce Egypta, a smál jsem se.
s-8 Proč se k nim vracet?
s-9 Je na vypravěči, aby to vysvětlil.
s-10 Jelikož je více žákem nežli čímkoli jiným, nebude jeho cílem historická exegeze, nýbrž obnovení živého vztahu ke vzdáleným, zároveň však skrytě přítomným postavám, jež utvářely jeho bytost.
s-11 Bude se snažit rekonstruovat jejich portréty na základě biblických a midrašických textů, aby je posléze přesadil do přítomnosti.
s-12 Obětování Izáka příběh přeživšího Je to matoucí příběh, v němž vládne strach.
s-13 Strach a víra.
s-14 Strach a výzva.
s-15 Strach a smích.
s-16 V celé své hrůze se tento příběh stal zdrojem útěchy pro všechny, kteří ho přijali za svůj a předávají ho dále, vtiskujíce do něj svou vlastní zkušenost.
s-17 Je to příběh, v němž je obsažen židovský osud v celé své úplnosti, stejně jako plamen obsahuje jiskru, z níž se rozhořel.
s-18 Najdeme v něm všechna velká témata, všechny vášně a všechny neustále se vracející motivy dobrodružství, zvaného judaismus: úzkost člověka tváří v tvář Bohu, jeho hledání čistoty a smyslu, jeho rozpolcenost mezi absolutní vírou a absolutní spravedlností, mezi potřebou poslouchat Boha a potřebou neposlouchat, žízeň po svobodě a žízeň po oběti, touhu ospravedlnit naději či beznaděj slovem a tichem, stejným slovem a stejným tichem.
s-19 Je zde vše.
s-20 Již sama forma tohoto příběhu, přísná a silná, nemající v Knize knih obdoby, nám bere dech.
s-21 Každé jeho slovo zvučí v nekonečnu, vyvolává konflikty a dramata a odhaluje celé okolí, opírajíc se přitom o minulost a pokračujíc do budoucnosti, aby nakonec vyvrcholilo v teatrální scéně, jež obdařuje postavy jinou lidskou dimenzí, jiným rozměrem.
s-22 Situace obtěžkaná metafyzickými otázkami však zůstává každým coulem skutečná, palčivě aktuální.
s-23 Tento prastarý příběh je stále naším příběhem a zůstane jím v tom nejdůvěrnějším smyslu.
s-24 Každý z nás je povolán, aby v něm sehrál svoji roli.
s-25 Jakou?
s-26 Jsme Abraham nebo Izák?
s-27 Jsme Jákob, to znamená Izrael.
s-28 A Izrael začíná Abrahamem.
s-29 Jednoho dne se však Bůh rozhodne, že Abrahama vyzkouší podesáté a naposled: Vezmi svého syna a přines mi jej za oběť.
s-30 Užívá přitom výrazu ola, což znamená oběť, holocaust.
s-31 A Abraham poslechne.
s-32 Bez řečí.
s-33 Aniž by se pokoušel pochopit, smlouvat.
s-34 Bez jediného slova, bez jediné slzy.
s-35 Nikomu se nesvěří, ani své ženě Sáře.
s-36 Prostě jen vyčká následujícího rána, a zatímco Sára ještě spí, zapřáhne osla.
s-37 Se synem a v doprovodu dvou sluhů se vydává na cestu k hoře Moria.
s-38 A pak, po třídenním putování, jež podle Kierkegaarda trvalo déle nežli oněch čtyři tisíce let, které nás od události dělí - zanechávají otec se synem sluhy i osla na úpatí a vydávají se na cestu k vrcholku hory.
s-39 Tam vztyčují oltář a připravují rituální scénu.
s-40 Vše je po ruce: dřevo, nůž, oheň.
s-41 Obětující i oběť si dlouho hledí do očí.
s-42 Na okamžik zatají celé Stvoření dech.
s-43 Jeden a týž strach zachvátí otce i syna.
s-44 Midraš nám popisuje strach Izákův: položen na oltáři se zavázanýma rukama i nohama, vidí Izák jeruzalémský Chrám, jak se bortí a znovu povstává: a v okamžiku nejvyšší zkoušky Izák pochopí, že to, co se děje jemu, se přihodí i jiným;
s-45 že tento příběh nikdy neskončí, jeho děti ho budou prodělávat i v budoucnu.
s-46 Nikdy nebudou ušetřeny utrpení.
s-47 Otcova úzkost se naopak netýká budoucnosti;
s-48 bude-li muset obětovat syna, aby poslechl Boha, bude muset obětovat i své vědění o Bohu a svoji víru v něj.
s-49 Jestliže Izák zemře, komu otec předá tuto víru, toto poznání?
s-50 Izákův konec by znamenal konec neuvěřitelného dobrodružství: ten, kdo byl první, by byl zároveň i poslední.
s-51 Sotva existuje hlubší a ničivější úzkost: Žil jsem, trpěl a způsobil utrpení zbytečně.
s-52 Stal se však zázrak.
s-53 Smrt je poražena, osud se naplnil.
s-54 Řez nožem, jenž hrozil odříznout nit rodu - a zabránit zrození Izraele - je zadržen, zrušen.
s-55 Rozřešilo se tím i tajemství?
s-56 Právě naopak.
s-57 Z četby midrašické literatury se zdá, že je ještě palčivější.
s-58 A ještě více zneklidňuje.
s-59 Připusťme na okamžik, že Bůh chtěl potrestat provinivšího se otce;
s-60 proč by však ukládal horší - a nejvyšší - trest synovi?
s-61 Proč mu Abrahám tuto otázku nepoložil - právě on, jenž si dovolil odporovat Bohu ve věci Sodomy a Gomory!
s-62 Podle midraše znal a dodržoval zákony a přikázání Tóry;
s-63 nevěděl tedy, že svým činem zabije a zmrzačí samotný obraz boží?
s-64 Nevěděl snad, že je lépe zemřít než zabít?
s-65 Nevěděl - on, který věděl všechno -, že v židovské tradici je Bůh povinen dodržovat svůj vlastní Zákon včetně tohto nejnaléhavějšího ze všech: Nezabiješ!
s-66 Nebo si snad máme představovat nějakou lidštější motivaci podivného Abrahamova počínání?
s-67 Nepřiznaný otcův odpor vůči synovi, který ho přežít?
s-68 Nebo potřebu člověka zabíjet to, co miluje?
s-69 Otázky tryskající z této neproniknutelné události z činí jedno z největších tajemství naší historie;
s-70 a toto tajemství je tak obsáhlé, že přesahuje nejen fakta, nýbrž i jména.

Text viewDownload CoNNL-U