| s-1
|
Bible
-
postavy
a
příběhy
|
| s-2
|
Z
knihy
Elie
Wiesela
Kniha
Bible
-
postavy
a
příběhy
(vydal
Sefer)
vznikla
uspořádáním
původních
přednášek,
které
Elie
Wiesel
(1928),
laureát
Nobelovy
ceny
za
mír,
americký
spisovatel
a
náboženský
myslitel
rumunského
původu
píšící
ve
francouzštině,
proslovil
na
Sorbonně
a
na
několika
amerických
univerzitách.
|
| s-3
|
Přemýšlí
v
nich
o
klíčových
postavách
Starého
zákona
(Adam,
Kain
a
Ćbel,
Izák,
Jákob,
Josef,
Mojžíš,
Job)
jako
člověk
konce
dvacátého
století,
konfrontuje
jejich
příběhy
se
svým
osudem,
se
zkušeností
člověka,
jenž
přežil
Osvětim,
"neboť
židovské
dějiny
se
odehrávají
v
přítomnosti".
|
| s-4
|
Náročný
text
přeložila
z
francouzštiny
Alena
Bláhová.
|
| s-5
|
Jako
dítě
jsem
čítával
tyto
biblické
příběhy
s
okouzlením,
jež
se
mísilo
s
úzkostí.
|
| s-6
|
Představoval
jsem
si
Izáka
na
oltáři
a
plakal
jsem.
|
| s-7
|
Viděl
jsem
Josefa,
vládce
Egypta,
a
smál
jsem
se.
|
| s-8
|
Proč
se
k
nim
vracet?
|
| s-9
|
Je
na
vypravěči,
aby
to
vysvětlil.
|
| s-10
|
Jelikož
je
více
žákem
nežli
čímkoli
jiným,
nebude
jeho
cílem
historická
exegeze,
nýbrž
obnovení
živého
vztahu
ke
vzdáleným,
zároveň
však
skrytě
přítomným
postavám,
jež
utvářely
jeho
bytost.
|
| s-11
|
Bude
se
snažit
rekonstruovat
jejich
portréty
na
základě
biblických
a
midrašických
textů,
aby
je
posléze
přesadil
do
přítomnosti.
|
| s-12
|
Obětování
Izáka
příběh
přeživšího
Je
to
matoucí
příběh,
v
němž
vládne
strach.
|
| s-13
|
Strach
a
víra.
|
| s-14
|
Strach
a
výzva.
|
| s-15
|
Strach
a
smích.
|
| s-16
|
V
celé
své
hrůze
se
tento
příběh
stal
zdrojem
útěchy
pro
všechny,
kteří
ho
přijali
za
svůj
a
předávají
ho
dále,
vtiskujíce
do
něj
svou
vlastní
zkušenost.
|
| s-17
|
Je
to
příběh,
v
němž
je
obsažen
židovský
osud
v
celé
své
úplnosti,
stejně
jako
plamen
obsahuje
jiskru,
z
níž
se
rozhořel.
|
| s-18
|
Najdeme
v
něm
všechna
velká
témata,
všechny
vášně
a
všechny
neustále
se
vracející
motivy
dobrodružství,
zvaného
judaismus:
úzkost
člověka
tváří
v
tvář
Bohu,
jeho
hledání
čistoty
a
smyslu,
jeho
rozpolcenost
mezi
absolutní
vírou
a
absolutní
spravedlností,
mezi
potřebou
poslouchat
Boha
a
potřebou
neposlouchat,
žízeň
po
svobodě
a
žízeň
po
oběti,
touhu
ospravedlnit
naději
či
beznaděj
slovem
a
tichem,
stejným
slovem
a
stejným
tichem.
|
| s-19
|
Je
zde
vše.
|
| s-20
|
Již
sama
forma
tohoto
příběhu,
přísná
a
silná,
nemající
v
Knize
knih
obdoby,
nám
bere
dech.
|
| s-21
|
Každé
jeho
slovo
zvučí
v
nekonečnu,
vyvolává
konflikty
a
dramata
a
odhaluje
celé
okolí,
opírajíc
se
přitom
o
minulost
a
pokračujíc
do
budoucnosti,
aby
nakonec
vyvrcholilo
v
teatrální
scéně,
jež
obdařuje
postavy
jinou
lidskou
dimenzí,
jiným
rozměrem.
|
| s-22
|
Situace
obtěžkaná
metafyzickými
otázkami
však
zůstává
každým
coulem
skutečná,
palčivě
aktuální.
|
| s-23
|
Tento
prastarý
příběh
je
stále
naším
příběhem
a
zůstane
jím
v
tom
nejdůvěrnějším
smyslu.
|
| s-24
|
Každý
z
nás
je
povolán,
aby
v
něm
sehrál
svoji
roli.
|
| s-25
|
Jakou?
|
| s-26
|
Jsme
Abraham
nebo
Izák?
|
| s-27
|
Jsme
Jákob,
to
znamená
Izrael.
|
| s-28
|
A
Izrael
začíná
Abrahamem.
|
| s-29
|
Jednoho
dne
se
však
Bůh
rozhodne,
že
Abrahama
vyzkouší
podesáté
a
naposled:
Vezmi
svého
syna
a
přines
mi
jej
za
oběť.
|
| s-30
|
Užívá
přitom
výrazu
ola,
což
znamená
oběť,
holocaust.
|
| s-31
|
A
Abraham
poslechne.
|
| s-32
|
Bez
řečí.
|
| s-33
|
Aniž
by
se
pokoušel
pochopit,
smlouvat.
|
| s-34
|
Bez
jediného
slova,
bez
jediné
slzy.
|
| s-35
|
Nikomu
se
nesvěří,
ani
své
ženě
Sáře.
|
| s-36
|
Prostě
jen
vyčká
následujícího
rána,
a
zatímco
Sára
ještě
spí,
zapřáhne
osla.
|
| s-37
|
Se
synem
a
v
doprovodu
dvou
sluhů
se
vydává
na
cestu
k
hoře
Moria.
|
| s-38
|
A
pak,
po
třídenním
putování,
jež
podle
Kierkegaarda
trvalo
déle
nežli
oněch
čtyři
tisíce
let,
které
nás
od
události
dělí
-
zanechávají
otec
se
synem
sluhy
i
osla
na
úpatí
a
vydávají
se
na
cestu
k
vrcholku
hory.
|
| s-39
|
Tam
vztyčují
oltář
a
připravují
rituální
scénu.
|
| s-40
|
Vše
je
po
ruce:
dřevo,
nůž,
oheň.
|
| s-41
|
Obětující
i
oběť
si
dlouho
hledí
do
očí.
|
| s-42
|
Na
okamžik
zatají
celé
Stvoření
dech.
|
| s-43
|
Jeden
a
týž
strach
zachvátí
otce
i
syna.
|
| s-44
|
Midraš
nám
popisuje
strach
Izákův:
položen
na
oltáři
se
zavázanýma
rukama
i
nohama,
vidí
Izák
jeruzalémský
Chrám,
jak
se
bortí
a
znovu
povstává:
a
v
okamžiku
nejvyšší
zkoušky
Izák
pochopí,
že
to,
co
se
děje
jemu,
se
přihodí
i
jiným;
|
| s-45
|
že
tento
příběh
nikdy
neskončí,
jeho
děti
ho
budou
prodělávat
i
v
budoucnu.
|
| s-46
|
Nikdy
nebudou
ušetřeny
utrpení.
|
| s-47
|
Otcova
úzkost
se
naopak
netýká
budoucnosti;
|
| s-48
|
bude-li
muset
obětovat
syna,
aby
poslechl
Boha,
bude
muset
obětovat
i
své
vědění
o
Bohu
a
svoji
víru
v
něj.
|
| s-49
|
Jestliže
Izák
zemře,
komu
otec
předá
tuto
víru,
toto
poznání?
|
| s-50
|
Izákův
konec
by
znamenal
konec
neuvěřitelného
dobrodružství:
ten,
kdo
byl
první,
by
byl
zároveň
i
poslední.
|
| s-51
|
Sotva
existuje
hlubší
a
ničivější
úzkost:
Žil
jsem,
trpěl
a
způsobil
utrpení
zbytečně.
|
| s-52
|
Stal
se
však
zázrak.
|
| s-53
|
Smrt
je
poražena,
osud
se
naplnil.
|
| s-54
|
Řez
nožem,
jenž
hrozil
odříznout
nit
rodu
-
a
zabránit
zrození
Izraele
-
je
zadržen,
zrušen.
|
| s-55
|
Rozřešilo
se
tím
i
tajemství?
|
| s-56
|
Právě
naopak.
|
| s-57
|
Z
četby
midrašické
literatury
se
zdá,
že
je
ještě
palčivější.
|
| s-58
|
A
ještě
více
zneklidňuje.
|
| s-59
|
Připusťme
na
okamžik,
že
Bůh
chtěl
potrestat
provinivšího
se
otce;
|
| s-60
|
proč
by
však
ukládal
horší
-
a
nejvyšší
-
trest
synovi?
|
| s-61
|
Proč
mu
Abrahám
tuto
otázku
nepoložil
-
právě
on,
jenž
si
dovolil
odporovat
Bohu
ve
věci
Sodomy
a
Gomory!
|
| s-62
|
Podle
midraše
znal
a
dodržoval
zákony
a
přikázání
Tóry;
|
| s-63
|
nevěděl
tedy,
že
svým
činem
zabije
a
zmrzačí
samotný
obraz
boží?
|
| s-64
|
Nevěděl
snad,
že
je
lépe
zemřít
než
zabít?
|
| s-65
|
Nevěděl
-
on,
který
věděl
všechno
-,
že
v
židovské
tradici
je
Bůh
povinen
dodržovat
svůj
vlastní
Zákon
včetně
tohto
nejnaléhavějšího
ze
všech:
Nezabiješ!
|
| s-66
|
Nebo
si
snad
máme
představovat
nějakou
lidštější
motivaci
podivného
Abrahamova
počínání?
|
| s-67
|
Nepřiznaný
otcův
odpor
vůči
synovi,
který
ho
má
přežít?
|
| s-68
|
Nebo
potřebu
člověka
zabíjet
to,
co
miluje?
|
| s-69
|
Otázky
tryskající
z
této
neproniknutelné
události
z
ní
činí
jedno
z
největších
tajemství
naší
historie;
|
| s-70
|
a
toto
tajemství
je
tak
obsáhlé,
že
přesahuje
nejen
fakta,
nýbrž
i
jména.
|