Dependency Tree

ln95047_060

ProjectPDT
Genrecomment

Select a sentence

s-1 Dostane se znaková řeč do osnov škol pro neslyšící?
s-2 Zásada č. 8 novely školského zákona z roku 1990 zajišťuje neslyšícím právo užívat jejich jazyka tj. znakové řeči ve školách.
s-3 Drobná změna původní formulace, kterou se neslyšícím zajišťovalo právo na vzdělání s použitím znakové řeči, v praxi znamenala, že znaková řeč se na školách nezakazuje, ale její používání není pravidlem.
s-4 Zavedení znakové řeči do výuky bylo pravděpodobně nejsilnějším motivem, který vedl představitele několika organizací neslyšících k podpisu Stanoviska Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel k situaci v našich školách pro sluchově postižené, které otiskl měsíčník pro občany s vadami sluchu Gong ve svém 9. čísle loňského ročníku.
s-5 Dokument dal podnět k tomu, že se na ministerstvu školství sešli zástupci některých spolků a organizací neslyšících, Výzkumného ústavu pedagogického a ředitelé škol pro děti s vadami sluchu.
s-6 Z velké skupiny se vydělila menší, která na své první lednové schůzce formulovala tři hlavní okruhy problémů a ustavila pracovní skupiny, které budou zpracovávat podklady pro jejich řešení: 1. popsat a definovat metody vzdělávání sluchově postižených dětí;
s-7 2. zabývat se vytvářením speciálně pedagogických center, diagnózou a určováním stupně postižení a zařazováním dětí do vzdělávacích programů;
s-8 3. příprava tlumočníků a lektorů znakového jazyka.
s-9 Dříve než bude možné definovat teorie a metody, je třeba poznat skutečnou situaci a úroveň výuky na školách pro sluchově postižené.
s-10 Nestačí vycházet pouze z domněnek nebo zkušeností z několika škol, proto členové příslušné pracovní skupiny plánují návštěvy škol pro děti s poruchami sluchu na různých místech v republice.
s-11 "Oralisté" versus "znakaři"
s-12 Jejich spor provází komunitu neslyšících od doby, kdy se objevily první snahy o vzdělávání neslyšících.
s-13 Prioritu oralismu v Evropě určil kongres v Miláně roku 1880, učitelé neslyšících se zde shodli na tom, že orální metoda je tou jedinou a správnou.
s-14 Souviselo to s celkovou náladou ve společnosti, která se řídila tezí, že normální je slyšet, někdo slyší lépe - někdo hůř, kdo neslyší vůbec, je nenormální.
s-15 Znaková řeč byla stavěna na nižší stupeň než mluvený jazyk, byla označována za to, co neslyšící odlišuje a odcizuje od slyšící většiny a brání jejich zařazení se k .
s-16 Vytrvalí příznivci znakového jazyka opakovali svoje pokusy o zavedení znakování do vzdělávání neslyšících.
s-17 Po několika desítkách let se neslyšícím podařilo získat důvěru ve své schopnosti a prosadit se jako jazyková menšina, která svá specifika, například i to, že většina jejich členů do nepatří od narození.
s-18 Jen malé procento neslyšících také neslyšící rodiče.
s-19 Zákonitou reakcí tedy je, že chtějí, aby dítě bylo stejné jako oni, aby mluvilo.
s-20 Pro rodiče neslyšících je mnohdy obtížné pochopit, že znaková řeč je přirozeným způsobem komunikace lidí s poruchami sluchu.
s-21 (Děti samy se pokoušejí vyjádřit pomocí rukou, vytvářejí svoje vlastní varianty znaků).
s-22 Nám slyšícím je stále obtížné dokázat, že neslyšící mohou to co my.
s-23 Škola beze slov?
s-24 Výuka neslyšících ve znakové řeči u nás nemá prakticky žádnou tradici.
s-25 Zdrojem poučení pro nás mohou být ostatní státy, které prošly podobným procesem.
s-26 Například v Dánsku prosadili bilingvální výuku (kdy znaková řeč se bere jako první a dánština jako druhý vyučovací jazyk) před patnácti lety.
s-27 V roce 1991 zařadili do školního programu znakovou řeč jako samostatný předmět (pokud to zní poněkud zvláštně, pak si stačí uvědomit, že my jsme ve svém rozvrhu taky měli český jazyk).
s-28 Na školách působí také neslyšící učitelé.
s-29 Měnit vyučovací metody nelze ze dne na den, stejně tak aplikovat požadavek ze stanoviska, aby na školách působili pouze učitelé, kteří ovládají znakovou řeč.
s-30 Učitelé by totiž měli ovládat znakovou řeč tak, aby se s byli nejen schopni dorozumět se svými žáky, ale aby její pomocí dokázali předávat informace, vykládat učivo.
s-31 A hned je tady další problém: kde se znakovou řeč učit a jak ověřit její dostatečné zvládnutí, když není test, který by znalosti prověřoval.
s-32 Znakovou řeč je možné studovat v kursech organizovaných při spolcích neslyšících, učitelé neslyšících se připravují na katedrách speciální pedagogiky při pedagogických fakultách (Praha, Olomouc, Liberec) i tady by se zřejmě mělo znakové řeči věnovat několik semestrů.
s-33 Než se dostane znaková řeč do osnov je potřeba ji popsat, stanovit gramatiku, určit způsob zápisu znaků, což je mj. cílem výzkumu znakového jazyka, který probíhá druhým rokem na katedře českého jazyka FF UK.
s-34 Aby komplikací nebylo málo, ne všichni neslyšící neslyší stejně.
s-35 Dalším z úkolů je statisticky zpracovat "stav sluchu na školách" a zjistit počet dětí hluchých a dětí se zbytky sluchu.
s-36 Diagnóza by měla být podkladem pro zařazení dítěte do vyučovacího programu.
s-37 To zase předpokládá, že jednotlivé metody a postupy budou přehledně a přesně zpracovány písemně.
s-38 Popis metody by měl také pomoci rodičům, aby se mohli (po dohodě s odborníkem) rozhodnout, kterou školu zvolí.
s-39 Zatímco koncepce se mění, na školách se učí.
s-40 Záleží na každém jednotlivém učiteli, co chce a dokáže dětem předat, na tom nic nezmění ani sebelepší metoda.
s-41 Jejím úkolem je určit způsob, úroveň a cíl vzdělávání, kterého by děti měly dosáhnout, zároveň přesvědčit pedagogy, rodiče, odborníky o své správnosti, případně vyloučit ty učitele, kteří odmítnou respektovat změněné požadavky (samozřejmě podložené pádnými argumenty) na svoji profesi.
s-42 Práce jako na kostele, říká se, v tomhle případě se chystá stavba katedrály.
s-43 O postupu prací na základech by měli referovat zástupci jednotlivých pracovních skupin na své další schůzce na ministerstvu školství, která se chystá na březen.

Text viewDownload CoNNL-U