| s-1
|
Než
oslavíme
vítězství
|
| s-2
|
Recenze
|
| s-3
|
KNIHY:
|
| s-4
|
Práce
ruského
autora
VIKTORA
SUVOROVA
s
názvem
VŠECHNO
BYLO
JINAK
přináší
závažné
teze
a
ještě
spíše
nastoluje
celé
okruhy
otázek,
na
něž
zatím
nelze
přesně
odpovědět.
|
| s-5
|
Nakladatelství
Naše
vojsko
se
jejím
prostřednictvím
vrací
k
myšlence
mapovat
nejnovější
ruské
dějiny
-
navazuje
na
studii
Michala
Reimana
Ruská
revoluce
a
na
knihu
Marjana
Britovšeka
Stalinův
termidor
(obě
z
roku
1991).
|
| s-6
|
Suvorovův
text
však
v
pravém
smyslu
slova
historickou
studií
není.
|
| s-7
|
Suvorov
se
spíše
vyrovnává
se
svou
tragickou
minulostí
(byl
profesionálním
agentem
KGB
a
uprchl
do
Británie)
a
překonává
patrně
poslední
velký
mýtus
ruského
národa
-
Velkou
vlasteneckou
válku.
|
| s-8
|
Prostředky,
jimiž
tak
činí,
se
pohybují
kdesi
na
rozmezí
politické
úvahy
z
oblasti
sovětských
válečných
dějin
a
literatury
faktu,
nepostrádají
však
autorovu
osobní
upřímnost,
znalost
řady
problémů
a
schopnost
postavit
sérii
zdánlivě
provokativně
působících
srovnání,
na
nichž
je
čtenář
schopen
budovat
vlastní
závěry.
|
| s-9
|
Text
se
ostatně
snaží
o
dialog
se
čtenářem
a
často
již
tituly
kapitol
staví
otázky
(Proč
rozdělil
Stalin
Polsko?
|
| s-10
|
Proč
Stalin
zbořil
Stalinovu
linii?
|
| s-11
|
Proč
Stalin
nevěřil
Churchillovi?)
|
| s-12
|
Hlavní
idea
Suvorovovy
práce
by
však
ještě
před
několika
lety
byla
zcela
kacířská
a
nemyslitelná:
autor
tvrdí,
že
agresi
nechystalo
pouze
Hitlerovo
Německo,
nýbrž
a
především
-
po
celou
dobu
své
existence
-
Sovětský
svaz,
do
značné
míry
tak
obhajující
smysl
své
existence
a
komunistickou
ideologii.
|
| s-13
|
Na
našeho
čtenáře
budou
patrně
převratně
působit
údaje
o
strategických
záměrech
Rudé
armády.
|
| s-14
|
Ta
na
konci
třicátých
let
nechtěla
nic
jiného
než
osvobodit
státy
střední
a
jihovýchodní
Evropy
"od
kapitalismu",
vytvořit
další
sovětské
republiky
po
vzoru
Pobaltí
(autor
má
na
mysli
zejména
Rumunsko)
a
za
příznivých
okolností
rozpoutat
"proletářskou
revoluci"
v
Německu.
|
| s-15
|
Suvorov
tento
trend
dokonce
porovnává
s
nacistickými
plány
vůči
zemím
západní
a
severní
Evropy
a
(dosti
podloženě)
mezi
nimi
neshledává
podstatnější
rozdíl.
|
| s-16
|
zde
však
patrně
tkví
jedna
z
největších
slabin
knihy:
příliš
mnoho
hypotéz,
příliš
mnoho
tvrzení,
jež
nelze
zcela
ověřit.
|
| s-17
|
A
také
příliš
mnoho
údajů
budících
úsměv
(například
o
vlastnostech
tanku
BT,
jehož
rychlost
měla
už
kolem
roku
1935
dosahovat
jednoho
sta
kilometrů
za
hodinu,
čili
výkonu,
který
byl
u
tohoto
druhu
zbraně
docílen
až
v
dnešní
době)
přináší
do
Suvorovovy
úvahy
prvky
dějepisného
surrealismu
a
romantického
fantazírování
o
nepřekonatelném
ruském
prvenství,
zejména
co
se
týče
vojenské
techniky.
|
| s-18
|
Řada
dobře
míněných
varování
se
v
té
souvislosti
posouvá
do
oblasti
politické
fikce.
|
| s-19
|
Základní
motiv
práce,
výstraha
před
iluzorním
obrazem
osvobozeneckého
poslání
Rudé
armády,
však
přesto
oslaben
není.
|
| s-20
|
Suvorov
se
zamýšlí
nad
tím,
kdo
vlastně
ve
válce
vyhrál
ve
smyslu
ovládnutí
či
alespoň
účinné
kontroly
podstatného
dílu
světa,
a
to
až
do
naprosto
nedávné
doby.
|
| s-21
|
Nepodstatná
není
ani
jeho
lítost
nad
tím,
kolik
miliónů
lidských
životů
a
materiálních
prostředků
bylo
doslova
zmarněno
Stalinovým
vyplňováním
válečných
záměrů,
jež
byly
míněny
jako
naprosto
imperialistické
a
vlasteneckými
se
staly
z
donucení...
|
| s-22
|
Je
dobré
si
přečíst
Suvorovovu
knihu
nyní,
v
jubilejním
roce
porážky
nacistického
Německa,
a
zamyslet
se
nad
tím,
co
v
ní
autor
vyslovil.
|
| s-23
|
Miroslav
Gregorovič
Viktor
Suvorov:
Všechno
bylo
jinak
aneb
Kdo
začal
druhou
světovou
válku.
|
| s-24
|
Vydalo
Naše
vojsko,
Praha
1994,
jako
124.
svazek
edice
Fakta
a
svědectví.
|
| s-25
|
Přeložili
Dimitrij
Běloševský
a
Rudolf
Řeřábek.
|