| s-1
|
Plebejsky
pudový
Othello
|
| s-2
|
Recenze
|
| s-3
|
DIVADLO:
Shakespearovou
tragédií
OTHELLO
se
činohra
plzeňského
Divadla
J.
K.
Tyla
vrátila
po
delší
pauze
k
odkazu
velkého
dramatika.
|
| s-4
|
Na
scéně
Velkého
divadla
hru
nastudoval
hostující
tým
inscenátorů
-
režisér
Jan
Burian
a
scénograf
Karel
Glogr
v
překladu
Aloise
Bejblíka.
|
| s-5
|
Moderní
Bejblíkův
překlad
pracující
s
nespisovným
výrazivem,
často
i
žargonem,
poskytl
režii
prostor
k
poněkud
nedomyšlené
aktualizaci.
|
| s-6
|
Děj
se
odehrává
v
neurčité
době;
|
| s-7
|
kostýmy
sice
částečně
odkazují
do
počátku
našeho
století,
ale
jsou
spíš
směsicí
různých
prvků,
jakousi
volnou
variací
na
dané
téma.
|
| s-8
|
Podobně
působí
i
scénografické
řešení
-
zprvu
navozuje
dojem
depresívního
města
s
omšelými
fasádami
a
špinavými
podezřelými
zákoutími.
|
| s-9
|
Později
se
však
scéna
rozevře
v
prostranství
evokující
atmosféru
mondénních
přímořských
lázní,
výtvarně
ozvláštněnou
toyenovskými
reminiscencemi.
|
| s-10
|
Přestavby
jsou
řešeny
klouzavým
pohybem
jednotlivých
kulis,
které
se
zvolna
shlukují
či
odplouvají
-
nejpůsobivější
je
úvodní
seskupení.
|
| s-11
|
Nicméně
režie
tyto
významy
prakticky
nerozvíjí
a
zůstává
jen
u
vnějších
efektů.
|
| s-12
|
Závažným
nedostatkem
inscenace
jsou
nedořečené
vztahy
mezi
jednotlivými
postavami
i
nelogické
vyznění
některých
situací.
|
| s-13
|
Příčinu
lze
hledat
jak
v
podstatném
krácení
textu,
tak
v
často
neodůvodněných
a
přehnaných
dávkách
exprese.
|
| s-14
|
Inscenaci
chybí
ucelenější
myšlenková
koncepce,
rozpadá
se
na
polovičaté
motivy
postav.
|
| s-15
|
Režie
se
soustředí
na
trojici
hlavních
hrdinů
Jaga,
Othella
a
Desdemonu,
zatímco
Cassio
i
Roderigo
pouze
dopomáhají
rozehrát
Jagovy
úklady.
|
| s-16
|
Jediné
téma,
znatelné
v
pozadí
událostí,
je
téma
lhostejnosti
a
pokrytectví
-
například
spor
Brabantia
a
Othella
(po
prozrazené
svatbě)
na
dóžecím
dvoře
se
odehrává
za
nezúčastněného
přihlížení
ostatních
-
v
podkresu
zní
valčíková
hudba
a
nejen
sluhové
se
nevzrušeně
cpou
chlebíčky.
|
| s-17
|
Dalším
problémem
(od
kterého
se
ovšem
odvíjí
řada
dalších)
je
obsazení
typově
nevhodného
představitele
do
role
Othella
(Zdeněk
Mucha).
|
| s-18
|
Díky
tomu
není
například
důvod
Desdemonina
náhlého
vzplanutí
k
Maurovi
zcela
jasný.
|
| s-19
|
Muchův
Othello
je
pouze
plebejsky
pudový,
bez
prožitého
vnitřního
utrpení,
a
sotva
v
něm
vzklíčí
první
pochybnosti,
poráží
věci,
smýká
Desdemonou
(Barbora
Munzarová)
a
fackuje
ji.
|
| s-20
|
Jeho
líčená
emotivita
však
překračuje
všechny
meze
a
kulminuje
až
na
hranici
nechtěné
karikatury.
|
| s-21
|
V
tomto
smyslu
je
vyhrocená
i
závěrečná
scéna
Desdemonina
uškrcení
-
nejprve
se
v
pozadí
vynořuje
obludná
silueta
vraždícího
maniaka,
při
samotném
aktu
se
trhají
lůžkoviny,
poletuje
peří
a
zlomený
Othello
vydává
nelidský
řev.
|
| s-22
|
Jiným
zamlženým
vztahem
je
manželství
Jaga
a
Emílie
(Inka
Brendlová),
která
zprvu
vědomě
asistuje
Jagovým
intrikám
(epizoda
s
šátkem),
ale
v
závěru
se
stává
nečekaně
pohoršenou
strážkyní
morálky.
|
| s-23
|
Petr
Pavlovský
si
ovšem
v
úloze
Jaga
dokázal
nalézt
vlastní
téma
-
pohybuje
se
v
až
groteskních
polohách,
je
to
cynický
rouhač,
který
intrikuje
s
ďábelskou
radostí.
|
| s-24
|
Zásadně
pohrdá
všemi
a
vším
a
paradoxně
tak
vzbuzuje
jisté
sympatie.
|
| s-25
|
Jeho
jedinou
slabostí
je
pečlivě
ukrývaná
vášeň
a
cit
k
Desdemoně,
kterou
právě
proto
ničí.
|
| s-26
|
Jana
Machalická
Divadlo
J.
K.
Tyla
v
Plzni
-
W.
Shakespeare:
Othello.
|
| s-27
|
Premiéra
18.
a
19.
února.
|