| s-1
|
Pokrytectví,
nebo
fiskální
ústava?
|
| s-2
|
Josef
Kotrba
|
| s-3
|
Návrh
výkonné
rady
ODS
na
předložení
ústavního
zákona
narazil
na
ostrou
kritiku
téměř
všech
stran.
|
| s-4
|
U
stran
z
levé
části
politického
spektra
je
pochopitelná
bez
dalšího
přemýšlení.
|
| s-5
|
Snad
ve
všech
zemích
světa
levicové
vlády
povolovaly
další
a
další
sociální
i
jiné
výdaje,
aniž
by
je
pokryly
adekvátním
zvýšením
rozpočtových
příjmů.
|
| s-6
|
Proč
se
však
proti
tomuto
návrhu
staví
i
strany
s
konzervativní
či
liberální
politickou
orientací,
kterým
by
idea
nezadluženého
státu
měla
být
vlastní?
|
| s-7
|
Myšlenka
stručného
ústavního
zákona,
který
by
prostě
stanovil,
že
výdaje
státního
rozpočtu
mají
být
kryty
příjmy
téhož
roku,
se
vyskytla
v
řadě
zemí.
|
| s-8
|
Nejrozsáhlejší
diskuse
na
toto
téma
se
odehrála
v
80.
letech
ve
Spojených
státech.
|
| s-9
|
Tehdy
navrhli
republikánští
poslanci
dodatek
k
ústavě,
který
by
zakotvil,
že
(s
výjimkou
válečného
období)
musí
být
rozpočet
sestaven
jako
vyrovnaný
a
výdaje
v
běžném
období
nesmí
překročit
úroveň
stanovenou
rozpočtem.
|
| s-10
|
Tento
zákon
(mimochodem
navrhovaný
republikány
právě
v
době,
kdy
jejich
prezident
s
jejich
souhlasem
dosáhl
nejvyšší
úrovně
rozpočtového
deficitu
v
historii
Spojených
států)
byl
kritizován
konzervativními
ekonomy
především
proto,
že
obchází
základní
problém,
to
jest
podíl
státního
rozpočtu
na
ekonomice.
|
| s-11
|
Návrh
ústavního
dodatku,
propagovaný
v
USA,
navíc
nezaručuje
faktickou
vyrovnanost
státního
rozpočtu:
nelze
totiž
zákonem
zaručit,
že
předpokládané
výnosy
budou
skutečně
naplněny.
|
| s-12
|
Zabránit
vládě
v
manipulaci
s
odhadovaným
daňovým
výnosem
je
totiž
velmi
obtížné.
|
| s-13
|
Představa,
že
by
Ústavní
soud
musel
každý
rok
posuzovat
ústavnost
státního
rozpočtu
(tj.
zda
vládou
uváděný
předpokládaný
výnos
je
dobrým
či
špatným
odhadem
skutečnosti
příštího
roku),
je
přinejmenším
podivná.
|
| s-14
|
Ostatně
příkladem
toho,
jak
malou
účinnost
má
podobné
ústavní
ustanovení,
je
Itálie.
|
| s-15
|
Přestože
každý
nový
výdaj
státního
rozpočtu
musí
být
podle
ústavy
pokryt
příslušně
velkým
příjmem,
přesáhl
kumulovaný
státní
dluh
již
začátkem
90.
let
výši
HDP,
přičemž
roční
deficit
překračuje
deset
procent.
|
| s-16
|
Nehledě
na
obtížnou
kontrolu
vyrovnaností
ex
ante,
naráží
koncept
vyrovnaného
rozpočtu
na
otázku,
co
vůbec
rozpočet
zahrnuje.
|
| s-17
|
Z
ekonomického
hlediska
je
totiž
úplně
lhostejné,
zda
se
stát
zadlužuje
přímo,
nebo
zda
tak
činí
prostřednictvím
mimorozpočtových
výdajů.
|
| s-18
|
U
nás
jsou
takovými
výdaji
např.
výdaje
Fondu
národního
majetku
(který
financuje
nejen
úroky
ze
státního
dluhu,
ale
také
ropovod
z
Ingoldstadtu
a
řadu
dalších
projektů),
či
různé
další
státní
fondy
a
polostátní
instituce.
|
| s-19
|
Vzhledem
k
tomu,
že
se
vždy
najdou
cesty,
jak
některé
výdaje
převést
na
tyto
položky,
není
vyrovnaný
státní
rozpočet
zárukou
vyrovnaného
státního
hospodaření.
|
| s-20
|
Dalším
problémem
je
pak
přebírání
garancí
za
investice,
na
kterých
je
státní
zájem:
|
| s-21
|
Při
jejich
uplatnění
se
totiž
stát
může
rázem
zadlužit,
aniž
by
kdy
udělal
deficit.
|
| s-22
|
Ústavní
zákon,
který
tyto
hraniční
oblasti
přesně
a
nekompromisně
neupravuje,
tak
nelze
označit
za
zákon
o
vyrovnaných
státních
financích;
|
| s-23
|
docela
snadno
jej
však
lze
označit
za
zákon
o
pokrytectví.
|
| s-24
|
Řada
konzervativních
ekonomů
přesto
o
ústavních
brzdách
expanze
státu
na
úkor
soukromého
sektoru
vážně
uvažuje.
|
| s-25
|
Na
rozdíl
od
neúčinného
a
v
některých
případech
vysloveně
kontraproduktivního
zákona
o
vyrovnaném
státním
rozpočtu
uvažují
o
zavedení
celé
fiskální
ústavy.
|
| s-26
|
Ta
by
jednak
upravovala
kategorie
výdajů
(jakým
způsobem
regulovat
mimorozpočtové
státní
výdaje,
zda
a
jak
umožnit
déledobé
splácení
velkých
kapitálových
investic),
především
by
však
omezovala
moc
státu
ve
vypisování
a
úpravách
daňových
zákonů
včetně
rozšiřování
daňového
základu.
|
| s-27
|
Mimochodem:
Jeden
z
nejvýznamnějších
ústavních
počinů
v
této
oblasti,
Kalifornská
Proposition
13,
se
soustřeďuje
právě
na
příjmovou
stránku
rozpočtu.
|
| s-28
|
Každý
návrh
na
zvýšení
daní
musí
získat
dvoutřetinovou
podporu
zákonodárného
sboru.
|
| s-29
|
Koncept
fiskální
ústavy
sám
o
sobě
není
prost
problémů.
|
| s-30
|
Podrobná
úprava
příjmů
a
výdajů
ústavním
zákonem,
jestliže
není
provedena
opravdu
kvalitně,
může
prakticky
ochromit
efektivní
výkon
státní
správy.
|
| s-31
|
Pro
složitou
a
nepřehlednou
oblast
státních
financí
je
ústavní
zákon
až
příliš
účinnou
a
ostrou
zbraní.
|
| s-32
|
Také
proto
ještě
úvahy
o
fiskální
konstituci
nevyústily
do
reálné
zákonodárné
iniciativy.
|
| s-33
|
Jestliže
však
zastánci
spořádaných
státních
financí
hodlají
překročit
krátkozraký
horizont
blížících
se
komunálních
voleb,
měli
by
opustit
ideu
několikařádkového
ústavního
ustanovení
a
přesunout
svou
pozornost
na
pole
fiskální
ústavy.
|
| s-34
|
Pochybuji
však,
že
by
ke
konzistentnímu
návrhu
mohla
dojít
výkonná
rada
jakékoliv
politické
strany
po
jednodenním
zasedání.
|