s-1
|
První
budou
odškodněni
poslední
|
s-2
|
Pavel
Vondráček
|
s-3
|
Českoslovenští
občané
byli
mezi
prvními,
kteří
plnili
německé
lágry.
|
s-4
|
Jsou
posledními,
kterým
se
dosud
nedostalo
finančního
odškodnění
|
s-5
|
V
letech
1938
až
1945
zahynulo
přes
360000
československých
občanů.
|
s-6
|
Nacistickými
koncentračními
tábory
prošlo
na
450000
našich
lidí.
|
s-7
|
Dosud
žije
asi
8000
bývalých
politických
vězňů,
kteří
strávili
v
německých
nacistických
táborech
a
věznicích
přes
osmnáct
tisíc
let.
|
s-8
|
Ročně
umírá,
vzhledem
k
vysokému
věku,
okolo
600
bývalých
vězňů.
|
s-9
|
Podle
připravovaného
zákona
o
zmírnění
následků
utrpení
některých
obětí
nacistické
perzekuce
patří
náhrada
politickým
vězňům,
a
to
ve
výši
2300
Kč
za
každý
započatý
měsíc
věznění.
|
s-10
|
Dále
dostanou
vdovy
a
vdovci,
jejichž
manžel
zemřel
v
koncentračním
táboře
nebo
byl
popraven,
jednorázově
částku
ve
výši
100000
Kč.
|
s-11
|
Celková
částka
se
bude
pohybovat
kolem
jedné
miliardy
korun
|
s-12
|
Německo
odškodnilo
občany
čtrnácti
zemí
jednak
na
základě
dohody
o
reparacích
uzavřené
14.
ledna
1946
v
Paříži,
jednak
na
základě
vlastních
zákonů
známých
pod
zkratkami
BEG
a
BRUG.
|
s-13
|
Vláda
SRN
se
navíc
zavázala
poskytnout
odškodnění
ve
výši
jedné
miliardy
německých
marek
obětem
nacismu
ze
zemí
bývalého
SSSR
a
střední
a
východní
Evropy,
kteří
dnes
žijí
v
Izraeli,
USA
nebo
Německu
a
mají
charakter
uprchlíků.
|
s-14
|
Německo
také
zaplatilo
další
miliardu
ve
prospěch
postižených
občanů
Ruské
federace.
|
s-15
|
Argument,
že
občané
bývalého
Československa
nejsou
dosud
odškodněni
kvůli
neochotě
německé
vlády
neobstojí
při
bližším
pohledu
zpět.
|
s-16
|
Již
v
roce
1958
připravil
tehdejší
Svaz
protifašistických
bojovníků
akci
podle
BRUG,
jejíž
termín
uplatnění
byl
do
1.
4.
1959.
|
s-17
|
Tehdejší
Ústřední
výbor
KSČ
však
realizaci
této
akce
nepovolil.
|
s-18
|
Tím
možnost
náhrady
podle
tohoto
německého
zákona
byla
pro
československé
občany
promlčena.
|
s-19
|
Další
pokusy
o
vyrovnání
ztroskotaly
na
faktu,
že
Československo
nemělo
až
do
roku
1973
se
Spolkovou
republikou
Německo
diplomatické
styky.
|
s-20
|
Vláda
SRN
odškodnila
jen
oběti
pseudolékařských
pokusů.
|
s-21
|
Československu
poukázala
částku
7.5
milionu
marek.
|
s-22
|
JUDr.
Jakuba
Čermína,
předsedy
Českého
svazu
bojovníků
za
svobodu
jsme
se
zeptali:
Jednalo
se
o
odškodnění
již
v
roce
1973?
|
s-23
|
V
roce
1973
bylo
řečeno,
že
by
se
to
muselo
dělat
současně
i
s
německým
odškodněním
a
pan
Willi
Brandt,
který
dělal
tzv.
východoevropskou
politiku,
řekl:,
Neotvírejte
tuto
Pandořinu
skříňku,
protože
bychom
se
toho
nikdy
nedopočítali.
|
s-24
|
Vlastně
bylo
řečeno-
nic
vám
nedáme
a
nic
od
vás
nechcem.
|
s-25
|
Tím
byl
vlastně
vyřešen
i
sudetoněmecký
problém.
|
s-26
|
Němci
s
tím
byli
tehdy
spokojeni.
|
s-27
|
Přesto
v
roce
1973
nabídla
vláda
SRN,
že
odškodní
přímo
konkrétní
osoby.
|
s-28
|
Na
tuto
nabídku
Československá
vláda
nepřistoupila.
|
s-29
|
Požadovala
totiž
jednorázovou
sumu
v
markách
s
tím,
že
sama
rozhodne,
jakým
způsobem
a
komu
zaplatí.
|
s-30
|
Výplatu
by
provedla
v
korunách.
o
|
s-31
|
Změnilo
se
něco
po
listopadu?
|
s-32
|
Znovu
se
začalo
jednat
po
listopadu'
89.
|
s-33
|
Odškodnění
bychom
měli
dostat
i
my,
jelikož
Němci
k
tomu
byli
vázáni
Pařížskou
dohodou.
|
s-34
|
Vláda
do
jisté
míry
zaspala,
na
rozdíl
od
Poláků,
kteří
si
při
uzavírání
nové
smlouvy
toto
vymohli.
|
s-35
|
Německá
vláda
byla
ochotna
postavit
deset
větších
a
třicet
menších
penzionů
jako
humanitární
pomoc
v
hodnotě
100
milionů
marek.
|
s-36
|
K
realizaci
nedošlo,
kvůli
blížícím
se
volbám
bylo
řešení
odškodnění
odsunuto.
|
s-37
|
V
současné
době
pan
Klaus
prakticky
nedělá
nic
jiného,
než
že
napravuje
jednání
komunistického
režimu.
|
s-38
|
Schválením
zákona
to
udělal.
|
s-39
|
Řeknu
vám,
mít
tento
problém
vyřešen
za
jednu
miliardu
korun,
to
je
velká
diplomacie.
o
|
s-40
|
Kdo
rozhoduje
o
tom,
kdo
byl
v
odboji
a
kdo
ne?
|
s-41
|
Ministersvo
národní
obrany,
a
dělá
to
velmi
pečlivě.
|
s-42
|
Někdy
to
je
ale
těžký.
|
s-43
|
Už
před
rokem
1939
bylo
v
koncentračních
táborech
mnoho
Čechů,
kteří
se
v
Německu
dobrovolně
přihlásili
na
práci.
|
s-44
|
Byla
lépe
placena
a
i
potravinové
lístky
byly
větší.
|
s-45
|
Jenže
někteří
vynechali
několik
směn
a
Němci
je
dali
do
tábora.
|
s-46
|
Byli
tam
pět
let.
|
s-47
|
Těžko
teď
tomu
člověku
říct,
že
už
není
politický
vězeň.
o
|
s-48
|
Jak
chcete
zaručit,
že
politický
vězeň
nebude
člověk
potrestaný
za
obyčejnou
a
hospodářskou
kriminalitu?
|
s-49
|
Známe
případ
člověka,
který
byl
v
koncentráku
pět
let.
|
s-50
|
Byl
tam
za
vraždu.
|
s-51
|
My
tyto
případy
zkoumáme
a
okamžitě
jim
bereme
osvědčení,
že
byli
politickými
vězni.
|
s-52
|
Lze
zpětně
zjistit,
kdo
prováděl
sabotáž,
kdo
pomáhal
lidem
a
kdo
se
za
války
jenom
obohacoval?
|
s-53
|
Ano.
|
s-54
|
Máme
mlynáře,
který
zaplatil
životem,
že
mlel
načerno
mouku.
|
s-55
|
Ptáme
se
tehdejších
svědků.
|
s-56
|
Když
řeknou,
že
mu
museli
zaplatit,
tak
je
to
syčák.
|
s-57
|
Pokud
to
bylo
zdarma,
tak
to
byl
humánní
čin.
|
s-58
|
Výhodou
je,
že
Němci
byli
naprosto
precizní
v
zaznamenávání
přestupků,
za
které
byli
lidé
vězněni.
|
s-59
|
Mnozí
tam
totiž
byli
za
normální
sprostý
kriminální
delikt.
|
s-60
|
U
mrtvých
se
to
ale
nemůže
udělat.
o
|
s-61
|
Ozvaly
se
již
hlasy,
že
odškodnění
bude
provedeno
z
daní
obyčejných
lidí.
|
s-62
|
Ne.
|
s-63
|
Nezapomeňte,
že
zde
zůstal
majetek
po
třech
a
půl
milionu
Němců.
|
s-64
|
Znovu
opakuji,
že
odškodnění
mělo
být
provedeno
již
v
roce
1946.
|
s-65
|
Nedostali
jsme
to.
|
s-66
|
Doufám
ale,
že
konečným
plátcem
bude
Německo.
|
s-67
|
Dosavadní
postup
a
výsledky
jednání,
ať
již
ze
strany
představitelů
SRN
jako
nástupnického
státu
nacistické
Německé
říše,
tak
také
ze
strany
představitelů
československých
orgánů
do
roku
1989,
ale
i
po
tomto
roce,
nejen
že
nevedly
k
žádným
konkrétním
výsledkům,
ale
svojí
formou
jsou
pro
všechny
oběti
nacismu
urážející
a
ponižující
(Memorandum
Svazu
bojovníků
za
svobodu).
|
s-68
|
Takto
byla
poskytnuta
náhrada
některým
státům:
|